|
|
Motion in Faulkner: An Analysis of Movement in The Sound and the Fury
Hesová, Petra ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Matthews, John Thomas (oponent)
Gotický román je v historii americké literatury mimořádně životaschopným žánrem. Vzhledem k tomu, že jeho hlavním námětem je popis zkreslení a odchylek od objektivní skutečnosti, je hojně využíván k zachycení přechodných období a rozpadajících se hranic. William Faulkner, jenž byl jedním z nejvýznamnějších autorů amerického Jihu, používá gotický román k tomu, aby poukázal na specifický dějinný vývoj regionu coby oblasti poznamenané občanskou válkou a mizením starých hodnot spojených s aristokracií, což se projevuje jednak v úpadku role tradičních institucí (jako například rodiny), ale i v rozpadu lidské mysli jako takové. Důraz na psychologii je zřejmý zejména v románu Hluk a zuřivost, jehož hlavní postavy jsou představiteli nejkrajnějších odchylek lidské psychiky: těžká mentální zaostalost, sebevražedné sklony, schizofrenie, paranoia. Způsob, jakým Faulkner využívá gotické prvky ve svém díle, je nedogmatický a inovativní; jako příklad poslouží inverze a parodie, což je znatelné z jeho zacházení s kategorií pohybu a tradičními gotickými prvky a postavami. Tradiční pohybové vzorce jako útěk a pronásledování, bezcílné bloudění a výprava, jež jsou původně převážně spojeny s jedním typem postavy (pronásledovaná dívka, zlosyn, romantický hrdina), Faulkner přepracovává, a poukazuje tak na důležitost...
|
|
|
The Quest for Identity within the Reality of Plantation Memory in Eudora Welty's Short Fiction
Plicková, Michaela ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Matthews, John Thomas (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá povídkami Eudory Weltyové a jejich vztahem k plantážnické paměti. Pojem plantážnické paměti je definován v úvodní kapitole jako soubor normativních binárních opozic, mytologií, které pokřivují obraz skutečnosti předválečného Jihu, jazykové a fenomenální evidence útisku a subverzivních schopností textu a autora, které umožňují rozložit oficiální narativ a osvobodit umlčené hlasy utiskovaných jednotlivců. Práce se pokouší o interdisciplinární zkoumání procesů, s nimiž se jednotlivé subjekty v rámci plantážnického společenského řádu musejí potýkat a jejichž prostřednictvím se ustavuje jejich identita, ať už tím, že jim vzdorují, nebo tím, že se jim podřídí. Tři analytické kapitoly této práce se zabývají devíti povídkami vybranými z knihy The Collected Stories of Eudora Welty, a to na základě typologie a kritérií, které jsou vyloženy v úvodu. Text práce se - bez nároku na úplnou reprezentaci celého literárního díla Weltyové - pokouší ukázat obecné tendence a narativní strategie, jež Weltyová ve svých povídkách užívá, když píše o - a v rámci - plantážnické paměti. Výběr byl veden snahou o co největší rozmanitost a každá kapitola obsahuje tři povídky a tři příběhy jejich protagonistů; témata jednotlivých kapitol odpovídají třem kategoriím určeným typologií výběru. První...
|
|
|
Telling Community in William Faulkner's A Rose for Emily: A Case Study in Narrative Technique
Krtička, Filip ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Matthews, John Thomas (oponent)
Tato diplomová práce poskytuje detailní analýzu nejslavnější povídky Williama Faulknera "Růže pro Emily." Zaměření práce je motivováno tím, co vidím jako ústřední téma povídky: komunita a její fungování. Tím, že posunuji důraz z hlavní postavy na vypravěče, chci "opravit" způsob jakým je vnímána tato povídky, jejíž renomé je založeno především na "šokujícím" či "gotickém" aspektu. Užitá metodologie je vybrána se zřetelem na navrhovanou interpretaci. K textu přistupuji skrze naratologii. K rozboru neobvyklého vypravěče "Růže pro Emily" mi slouží naratologický koncept "kolektivního vyprávění." Dalším důležitým teoretickým rámcem použitým k interpretaci povídky je interdisciplinární koncept "kolektivní paměti". Některé sociologické koncepty komunity jsou též rozebírány. V úvodní kapitole se zabývám především konceptem "osoby" ve vyprávění a argumentuji proti tradičnímu rozdělení na vyprávění v první a třetí osobě. V druhé kapitole poskytuji úvod do narativní techniky kolektivního vyprávění. Třetí kapitola je detailním čtením "Růže pro Emily" v kontextu kolektivního vyprávění. Nejprve identifikuji vypravěče jako ve své podstatě kolektivního a vymezuji komunitu, ze které sestává tím, že se zabývám jeho epistemologickým ohraničením. Za druhé, strukturu vyprávění analyzuji jako "achronickou" a spojuji ji...
|
|
|
Great Mothers: Female Empowerment in Selected Novels by Toni Morrison
Ioannou, Eleni ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Matthews, John Thomas (oponent)
81 Résumé Tato práce uvádí, že mateřství, jak je znázorněno v románech Toni Morrisonové Šalamounova píseň (Song of Solomon), Milovaná (Beloved) a Milosrdenství (A Mercy) je prostor pro posílení postavení žen. Jeho emancipační potenciál je nastaven proti kontextu otroctví a patriarchátu popsané v příbězích a ukazuje, jak matky jsou schopné odolávat represivním strukturám a zajistit svým dětem blaho. Otroctví potrhalo rodinné vazby a způsobilo rozdělení rodin, oddělením rodičů od svých dětí. V románech, které jsou předmětem této práce je obnovy rodinných vazeb docíleno na základě imaginárního přepisování dějin. Některé z postav matek, jako je například postava Sethe v románu Beloved (Milovaná), znovu prožívají bolestnou rodinnou minulost a musí se vypořádat s jejími traumatizujícími účinky, aby mohly jít dále. Jiné z postav, jako je například postava Pilate v románu Song of Solomon (Šalomounova píseň), se vrací ke své minulosti a fungují jako prostředníci mezi dřívějšími a novými členy komunity. Přepisování historie je pro afroamerické spisovatele a lidi, kteří v minulosti zažili otrokářské praktiky, zcela zásadní k tomu, aby se mohli vypořádat s odkazem minulosti. Mateřství je definováno v několika stále se opakujících vzorech. Toni Morrisonová popisuje fyzické aspekty mateřství z pohledu matky a používá...
|
|
|
Motion in Faulkner: An Analysis of Movement in The Sound and the Fury
Hesová, Petra ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Matthews, John Thomas (oponent)
Gotický román je v historii americké literatury mimořádně životaschopným žánrem. Vzhledem k tomu, že jeho hlavním námětem je popis zkreslení a odchylek od objektivní skutečnosti, je hojně využíván k zachycení přechodných období a rozpadajících se hranic. William Faulkner, jenž byl jedním z nejvýznamnějších autorů amerického Jihu, používá gotický román k tomu, aby poukázal na specifický dějinný vývoj regionu coby oblasti poznamenané občanskou válkou a mizením starých hodnot spojených s aristokracií, což se projevuje jednak v úpadku role tradičních institucí (jako například rodiny), ale i v rozpadu lidské mysli jako takové. Důraz na psychologii je zřejmý zejména v románu Hluk a zuřivost, jehož hlavní postavy jsou představiteli nejkrajnějších odchylek lidské psychiky: těžká mentální zaostalost, sebevražedné sklony, schizofrenie, paranoia. Způsob, jakým Faulkner využívá gotické prvky ve svém díle, je nedogmatický a inovativní; jako příklad poslouží inverze a parodie, což je znatelné z jeho zacházení s kategorií pohybu a tradičními gotickými prvky a postavami. Tradiční pohybové vzorce jako útěk a pronásledování, bezcílné bloudění a výprava, jež jsou původně převážně spojeny s jedním typem postavy (pronásledovaná dívka, zlosyn, romantický hrdina), Faulkner přepracovává, a poukazuje tak na důležitost...
|
host ::
RSS.