|
|
Energetická politika EU z pohledu liberalizace trhu plynu a elektřiny v kontextu směrnic Evropské komise
Margan, Florian ; Kašpar, Václav (vedoucí práce) ; Vošta, Milan (oponent) ; Baláž, Peter (oponent) ; Šácha, Libor (oponent)
Cílem práce je zhodnotit odlišnost v vývojů energetické politiky jednotlivých státu EU, odlišnost vývoje výroby a spotřeby elektřiny a plynu. Mezi cíle této disertační práce je zařazeno zmapování trhu energentu plynu a elektřiny, odhalení slabých a silných stránek, porovnání s souvislostí nedostatečností výrobních kapacit a problematikou dovozu plynu z státu mimo EU. Hlavním cílem je popsání pokud možno a rozumní některých důležitých aspektu spolupráce z Ruskem jako velmi důležitého partnera dneska a do budoucností EU v oblastí dodávek plynu. Delším cílem je odpověď na otázkou co znamená liberalizace a jaký vliv má na energetickou politiku EU v kontextu směrnic EK ohledne řešení problematiky nedostatku elektřiny, zvyšováni cen a nedostatečné investovaní do nových zdrojů energie a preshraničních kapacit, také neuspokojivé spolupráce mezí státy EU ohledné uvedené problematiky. Budoucnost evropské energetiky, původně založené na co nejvyšší autonomii zásobování, naráží v současné době na problém tenčících se zásob fosilních paliv. Souběžně dochází i k úbytkům těžitelných světových zásob ropy, jejichž zbytková životnost se odhaduje na 60 let. Za této situace se jeví změna struktury primárních zdrojů paliv pro Evropu jako nevyhnutelná a aktuální. Nutno počítat s tím, že importní evropská závislost v následujících 50 letech vzroste významným způsobem a import paliv bude zcela dominovat. Soubor řešení, která se k překonání budoucí krize nabízejí, není příliš rozsáhlý. Liberalizace trhu s energetickými zdroji EU by měla umožnit menším firmám dostup a konkurenceschopnost podnikat na tomto trhu a poskytnout podobné tržní podmínky jaké mají oligopoly. Pro státy EU je zapotřebí energetické solidarity, o níž se často pouze diskutuje. Základní problém je v tom, že musí existovat společná energetická, ale i zahraniční politika. Skutečného pokroku nedosáhneme, pokud nepřijmeme jasná pravidla chování v energetice u vlád jednotlivých států EU. Řešení vidím v tom, že potřebujeme ústavu, která by umožnila jednotnou zahraniční a energetickou politiku tak, aby byla zajištěna spolehlivost, bezpečnost a stabilita dodávek elektřiny a plynu. Podle mých poznatků, vytvoření společné energetické politiky si vyžádá ještě značné úsilí všech členských států EU a svůj čas.
|
host ::
RSS.