|
|
Ortografie a lexikum cestopisu Oldřicha Prefáta z Vlkanova "Cesta z Prahy do Benátek"
Kafka, Jan ; Mališ, Otakar (vedoucí práce) ; Šmejkalová, Martina (oponent)
Tato DP se zabývá dvěma jazykovými oblastmi renesančního cestopisu Oldřicha Prefáta z Vlkanova, pravopisem jeho prvního vydání z roku 1563 a charakterem a zvláštnostmi jeho slovní zásoby. Nechybí zde obecný úvod, kde je poukázáno na exaktní zaměření autora, které ovlivnilo ráz knihy, i na kulturní a jazykovou situaci ve Středomoří vedoucí rozmanitosti slovní zásoby díla. V části věnované pravopisu jsou postupně probírány jeho důležité jevy, přičemž je reflektována jak jejich jedinečnost, tak pozice v kontextu obecného vývoje. Zvláštní zřetel je brán na pravopisné projevy hláskoslovných změn, zejména na monoftongizaci uo > ů. Sledována je však i nestandardní kvantita samohlásek, přítomnost spřežek, způsob psaní velkých písmen či takové jevy, jako je geminace či proteze. V neposlední řadě je posuzováno, jak důsledně se ta která tendence v textu prosazuje. Oddíl zaměřený na slovní zásobu Prefátova díla se dělí na dvě části, první je výkladová, popisující charakter lexika a jeho rozložení v textu. Zvláštní kapitoly jsou věnovány cizím slovům a geografickým jménům, což jsou kategorie pro cestopisný žánr zvláště typické a důležité. Dále je probráno výrazivo některých dalších pro text charakteristkých tematických okruhů, jako jsou lodě, stavebnictví, vojenství aj. Kromě jazykových otázek se zde mnohdy řeší i...
|
|
|
Okazionalizmy v současné češtině, zvláště v publicistice
Michalec, Vít ; Mališ, Otakar (vedoucí práce) ; Tichá, Zdeňka (oponent)
Diplomová práce se zabývá příležitostně utvořenými slovy, která nazýváme souhrnně okazionalizmy. Vzhledem k obsáhlosti tématu není více věnována pozornost oblasti těmto jednotkám jazyka vlastní - beletrii, nýbrž takovým oblastem, které souvisejí s každodenním používáním jazyka, především publicistice. Od vymezení pojmu okazionalizmus se dostáváme problematické části určující hranice mezi okazionalizmy a neologizmy. Vznik okazionálních pojmenování je dále sledován z hlediska stylu, vztahu jazyka a společnosti, z hlediska jazyka a jednotlivce v závislosti na prostředí, v němž dochází jejich tvoření. Nechybí ani téma zaměřující se na jazykovou hru, která nezřídka vede uživatele jazyka používání těchto jednotek. Druhý obsáhlejší díl pojednává o zdrojích okazionalizmů v čele s Českým národním korpusem a o metodice vyhledávání (v této elektronické databázi) založené zpravidla na principu selekce a frekvence. Jeho podstatnou součástí je slovník okazionalizmů čítající přes 2500 slovníkových hesel, u nichž je kromě popisu významu uveden i kontext.
|
|
| |
|
|
Lezecký slang
Antalovská, Kateřina ; Mališ, Otakar (oponent) ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá lezeckým slangem a mapuje jeho vývoj u dvou generací lezců, u generace otců a jejich potomků. Cílem práce je ukázat hlavní znaky lezeckého slangu a na konkrétních příkladech doložit odlišnosti slangu u obou generací. První část práce se zaměřuje na vývoj zkoumání a teorie slangu v české (a slovenské) bohemistice, druhá část se již zabývá přímo lezeckým slangem, který analyzuje na základě poznatků doložených v první části. Součástí práce je slovník čítající 535 hesel. Do přílohové části jsou zahrnuty excerpované články a kopie dotazníků obou generací. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Okazionalizmy v současné češtině, zvláště v publicistice
Michalec, Vít ; Mališ, Otakar (vedoucí práce) ; Tichá, Zdeňka (oponent)
Diplomová práce se zabývá příležitostně utvořenými slovy, která nazýváme souhrnně okazionalizmy. Vzhledem k obsáhlosti tématu není více věnována pozornost oblasti těmto jednotkám jazyka vlastní - beletrii, nýbrž takovým oblastem, které souvisejí s každodenním používáním jazyka, především publicistice. Od vymezení pojmu okazionalizmus se dostáváme problematické části určující hranice mezi okazionalizmy a neologizmy. Vznik okazionálních pojmenování je dále sledován z hlediska stylu, vztahu jazyka a společnosti, z hlediska jazyka a jednotlivce v závislosti na prostředí, v němž dochází jejich tvoření. Nechybí ani téma zaměřující se na jazykovou hru, která nezřídka vede uživatele jazyka používání těchto jednotek. Druhý obsáhlejší díl pojednává o zdrojích okazionalizmů v čele s Českým národním korpusem a o metodice vyhledávání (v této elektronické databázi) založené zpravidla na principu selekce a frekvence. Jeho podstatnou součástí je slovník okazionalizmů čítající přes 2500 slovníkových hesel, u nichž je kromě popisu významu uveden i kontext.
|
|
|
Ortografie a lexikum cestopisu Oldřicha Prefáta z Vlkanova "Cesta z Prahy do Benátek"
Kafka, Jan ; Šmejkalová, Martina (oponent) ; Mališ, Otakar (vedoucí práce)
Tato DP se zabývá dvěma jazykovými oblastmi renesančního cestopisu Oldřicha Prefáta z Vlkanova, pravopisem jeho prvního vydání z roku 1563 a charakterem a zvláštnostmi jeho slovní zásoby. Nechybí zde obecný úvod, kde je poukázáno na exaktní zaměření autora, které ovlivnilo ráz knihy, i na kulturní a jazykovou situaci ve Středomoří vedoucí rozmanitosti slovní zásoby díla. V části věnované pravopisu jsou postupně probírány jeho důležité jevy, přičemž je reflektována jak jejich jedinečnost, tak pozice v kontextu obecného vývoje. Zvláštní zřetel je brán na pravopisné projevy hláskoslovných změn, zejména na monoftongizaci uo > ů. Sledována je však i nestandardní kvantita samohlásek, přítomnost spřežek, způsob psaní velkých písmen či takové jevy, jako je geminace či proteze. V neposlední řadě je posuzováno, jak důsledně se ta která tendence v textu prosazuje. Oddíl zaměřený na slovní zásobu Prefátova díla se dělí na dvě části, první je výkladová, popisující charakter lexika a jeho rozložení v textu. Zvláštní kapitoly jsou věnovány cizím slovům a geografickým jménům, což jsou kategorie pro cestopisný žánr zvláště typické a důležité. Dále je probráno výrazivo některých dalších pro text charakteristkých tematických okruhů, jako jsou lodě, stavebnictví, vojenství aj. Kromě jazykových otázek se zde mnohdy řeší i...
|
|
|
K vývoji názvů ulic města Vrchlabí
Štěpánová, Radka ; Nedvědová, Blanka (oponent) ; Mališ, Otakar (vedoucí práce)
Diplomová práce mapuje vývoj názvů ulic města Vrchlabí od konce 19. stoleti do současnosti, na základě všech dostupných dobových materiálů. Snaži se postihnout tendence v motivaci pojmenováváni ulic města Vrchlabí s ohledem na dějinné události. Vycházi z teoretických práci V. Šmilauera a R. Šrámka. Na jejich základě v úvodní části vysvětluje základni pojmy a vztahy onomastiky a toponomastiky.
|
|
|
Hudební slang interpretů klasické hudby na Liberecku, Pardubicku a v Praze
Hádková, Petra ; Mališ, Otakar (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Hlavní náplní této práce je slangový slovníček z oblasti klasické hudby, který čítá 301 slangových jednotek. V prvních kapitolách se věnuji českým bohemistům a jejich lingvistickým pracím, které se zaobírají problematikou slangu. Stěžejní je i pátá kapitola, která se věnuje onomaziologickým postupům ve slovní zásobě tohoto slovníčku. K nej častějším těmto postupům pak patn metaforické přenášení a odvozování. Pro ukázku mluvy interpretů klasické hudby je ve čtvrté kapitole uvedeno jedenadvacet rozhovorů. Jedna z posledních kapitol je věnována ČNK, a to v souvislosti do jaké míry obsahuje slangová hesla z mého slovníčku. Výsledkem je shoda v 5,65 %.
|
|
| |
|
|
Spisovnost - nespisovnost v nové češtině
Velčovský, Václav ; Mališ, Otakar (oponent) ; Starý, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato práce má především tři cíle: (1) charakterizovat vývoj názorů na spisovný jazyk od Dobrovského po současnost, (2) analyzovat různé teorie, modely a aspekty spisovného jazyka jako specifické variety národního jazyka českýma očima a (3) pokusit se vytvořit, analyzovat a aplikovat jistý termín, který by postihl ovlivnitelnost a ovlivňování pojetí spisovného jazyka mimojazykovými činiteli. Dnešní jazyková (částečně diglotická) situace se často dává za vinu Dobrovskému, který vlastně poprvé v celé komplexnosti kodifikoval veleslavínskou češtinu. Na straně druhé sám svou gramatiku koncipoval jako deskripci humanistické češtiny. Teprve generace následující z ní udělala normu, kterou má nová čeština přijmout. To, co Dobrovský popsal, to Jungmann se svou generací přivedl k životu. Vzhledem k neúplnému funkčnímu spektru humanistické češtiny byla situace ještě komplikovanější. Základním kamenem nové češtiny byl antagonismus česko - německý. Purismus obranný byl v bouřlivé době jazykových a správních sporů Předlitavska nahrazen purismem útočným. S jeho dědictvím se ve světle změny lingvistického paradigmatu pokusil vyrovnat PLK. Intervenční zásahy do spisovného jazyka nebyly odmítnuty, odmítnuta byla jejich puristická povaha. S tímto specifickým funkcionalismem se setkáváme prakticky dodnes. Nastolené koleje...
|
host ::
RSS.