|
|
Zákon na ochranu republiky
Malá, Jaroslava ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent)
Zákon na ochranu republiky - Abstrakt / Klíčová slova Tato práce se věnuje zákonu na ochranu republiky č. 50/1923 Sb. z. a n. (ZNOR), přijatému na začátku 20. let minulého století v reakci na atentát na tehdejšího ministra financí JUDr. Aloise Rašína, jehož účelem bylo zakotvit do československého právního řádu účinná trestněprávní opatření na obranu mladé ČSR, jejích ústavních činitelů a především demokratických principů, na nichž se zakládala, ovšem za cenu omezení některých ústavně zaručených občanských práv a svobod. Vytčeným cílem této práce je podat ucelený pohled na smysl a význam ZNOR v době, ve které vznikl; objasnit příčiny, které vedly Švehlovu vládu a koaliční strany Národního shromáždění k jeho přijetí; nastínit nesnadný proces jeho schvalování; přiblížit jeho obsah; některé formy jeho aplikace v praxi a posoudit, zda splnil svůj účel. Práce je členěna do 7 kapitol. První kapitola analyzuje příčiny vzniku ZNOR ve světle vnitrostátních a zahraničních historicko-politických souvislostí. Výchozím okamžikem je vznik ČSR a přijetí jejího prvního zákona, tzv. recepční normy, a konec kapitoly je vymezen zmíněným atentátem na ministra financí JUDr. Aloise Rašína a událostmi, které bezprostředně následovaly. Druhá kapitola popisuje jednotlivé fáze přijímání ZNOR na půdě Národního shromáždění, zejména...
|
|
|
Námět projektové výuky zaměřené na fenologická pozorování a její využití v přírodovědném semináři základních škol
Malá, Jaroslava ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Řezníček, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá projektovou výukou na základních školách. Za svůj hlavní cíl si klade vytvoření námětu projektu fenologického pozorování, který by se dal úspěšně realizovat ve výuce přírodovědného semináře základních škol. Součástí práce je podrobná teoretická část, jež charakterizuje metodu projektové výuky jako specifickou moderní vzdělávací strategii v současném školství. Zevrubně jsou popsány jednotlivé fáze projektu od jeho přípravy, přes realizaci až po vyhodnocení. V práci není vynechána ani kapitola věnovaná fenologii, ekologickému odvětví, na níž je tento projekt orientován. Praktickou část zahajuje orientační dotazníkové šetření, které u vybraných pedagogů základních škol zjišťuje využívání projektové výuky a zařazení fenologie v jimi vedených přírodovědných seminářích. Samotné ověření navrženého projektu "Roční proměny přírody" v praxi je podstatou praktické části diplomové práce. Jedná se o dlouhodobý projekt sledující proměny přírody v období jednoho roku na úseku vyměřeném čtvercovou sítí. Podrobně je charakterizováno místo fenologického pozorování, popsáno využití čtvercové sítě a navrženy pracovní listy pro jednotlivá roční období. V diskusi je poté analyzován samotný průběh relizovaného projektu, jeho hlavní přínosy pro žáky a splnění výukových cílu. Na druhou stranu jsou však...
|
|
|
Zákon na ochranu republiky
Malá, Jaroslava ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent)
Zákon na ochranu republiky - Abstrakt / Klíčová slova Tato práce se věnuje zákonu na ochranu republiky č. 50/1923 Sb. z. a n. (ZNOR), přijatému na začátku 20. let minulého století v reakci na atentát na tehdejšího ministra financí JUDr. Aloise Rašína, jehož účelem bylo zakotvit do československého právního řádu účinná trestněprávní opatření na obranu mladé ČSR, jejích ústavních činitelů a především demokratických principů, na nichž se zakládala, ovšem za cenu omezení některých ústavně zaručených občanských práv a svobod. Vytčeným cílem této práce je podat ucelený pohled na smysl a význam ZNOR v době, ve které vznikl; objasnit příčiny, které vedly Švehlovu vládu a koaliční strany Národního shromáždění k jeho přijetí; nastínit nesnadný proces jeho schvalování; přiblížit jeho obsah; některé formy jeho aplikace v praxi a posoudit, zda splnil svůj účel. Práce je členěna do 7 kapitol. První kapitola analyzuje příčiny vzniku ZNOR ve světle vnitrostátních a zahraničních historicko-politických souvislostí. Výchozím okamžikem je vznik ČSR a přijetí jejího prvního zákona, tzv. recepční normy, a konec kapitoly je vymezen zmíněným atentátem na ministra financí JUDr. Aloise Rašína a událostmi, které bezprostředně následovaly. Druhá kapitola popisuje jednotlivé fáze přijímání ZNOR na půdě Národního shromáždění, zejména...
|
|
|
Městečko Palermo usíná. Specifika sicilské detektivky s využitím konfrontace a srovnání kriminálních románů Andrey Camilleriho a Leonarda Sciascii
Malá, Jaroslava ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Pelán, Jiří (oponent)
Detektivní žánr vznikl už v polovině 19. století, ale nezdá se, že by mu docházel dech. Právě naopak, na literární scéně se objevují stále noví autoři a mnozí z nich dokáží i tolika pravidly svázaný žánr jako je detektivka zajímavě ozvláštnit. Detektivka je také většinou úzce svázána s prostředím, v němž se odehrává. Tato práce si klade za úkol zjistit, zda existují jasná specifika pro sicilskou detektivku. Vybrali jsme si dva autory, jejichž detektivky jsme podrobili podrobnějšímu rozboru. Prvním je Leonardo Sciascia, který rozhodně není typický autor detektivek, ale jeho dva romány II giorno della civetta a A ciascuno il suo vzbudily nejen pozornost kritiků a čtenářů, pokud jde o problémy spojené s mafií, ale jsou i novátorské z hlediska žánru. Druhým nemůže být nikdo jiný než v současnosti asi nejpopulárnější italský spisovatel Andrea Camilleri. Také v jeho případě jsme si zvolili k analýze dva zjeho prvních románů Laforma dell'acqua a II cane di terracotta. Práce je rozdělena na dvě větší části, z nichž ta první je obecnějšího rázu. V její první kapitole krátce načrtáváme historii detektivního žánru ajeho charakteristiku. Detektivka je žánr milovaný i zatracovaný, tak se podíváme na argumenty jejich apologetů i odpůrců. Uvádíme také možná rozdělení, jednak na detektivku evropskou a anglosaskou, k němuž...
|
|
|
Námět projektové výuky zaměřené na fenologická pozorování a její využití v přírodovědném semináři základních škol
Malá, Jaroslava ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Řezníček, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá projektovou výukou na základních školách. Za svůj hlavní cíl si klade vytvoření námětu projektu fenologického pozorování, který by se dal úspěšně realizovat ve výuce přírodovědného semináře základních škol. Součástí práce je podrobná teoretická část, jež charakterizuje metodu projektové výuky jako specifickou moderní vzdělávací strategii v současném školství. Zevrubně jsou popsány jednotlivé fáze projektu od jeho přípravy, přes realizaci až po vyhodnocení. V práci není vynechána ani kapitola věnovaná fenologii, ekologickému odvětví, na níž je tento projekt orientován. Praktickou část zahajuje orientační dotazníkové šetření, které u vybraných pedagogů základních škol zjišťuje využívání projektové výuky a zařazení fenologie v jimi vedených přírodovědných seminářích. Samotné ověření navrženého projektu "Roční proměny přírody" v praxi je podstatou praktické části diplomové práce. Jedná se o dlouhodobý projekt sledující proměny přírody v období jednoho roku na úseku vyměřeném čtvercovou sítí. Podrobně je charakterizováno místo fenologického pozorování, popsáno využití čtvercové sítě a navrženy pracovní listy pro jednotlivá roční období. V diskusi je poté analyzován samotný průběh relizovaného projektu, jeho hlavní přínosy pro žáky a splnění výukových cílu. Na druhou stranu jsou však...
|
host ::
RSS.