|
|
Praha – Olomouc. Sídelní potenciál a vznik biskupství
Maříková-Kubková, Jana ; Šlézar, P. ; Dehnerová, H.
Po srovnání biskupských sídel v Praze a Olomouci jsme došli k závěru, že přestože se na první pohled zdají velmi odlišná, jsou obě archeologicky dosti podobná. Oba jsou členěné kopce v blízkosti řeky s vhodným prostorem pro zemědělství a s doklady výrobních areálů. V jejich celkové struktuře je zřetelné vyvýšené sídliště s kultovním místem, v obou případech vázané na nekropole. V Praze se sídelní a výrobní činnost soustřeďuje na západní části Hradčanského výběžku, v Olomouci na Petrský a Václavský vrch.
|
|
|
Ivan Borkovský. Archeolog mezi legendou, dvěma světovými válkami a dvěma totalitními režimy
Maříková-Kubková, Jana ; Adámek, František
Archeolog Ivan Borkovský vedl více než čtyřicet let technicky a později i odborně výzkum Pražského hradu, vedle toho se věnoval desítkám dalších lokalit. Patří k nejvýraznějším osobnostem československé a české archeologie středověku. Byl kolegou a učitelem celé řady významných archeologů, historiků a architektů. Přesto v jeho osobním životě a v jeho osudech ve vypjatých obdobích 20. století jsou neznámé momenty. Ve vzpomínkových textech jeho žáků a kolegů se vyskytují příběhy, které se za téměř padesát let od jeho smrti staly legendami. Většina z nich se ale nezakládá na pravdě. Je otázkou, zda podnět k těmto příběhům dal Ivan Borkovský sám nebo zda vznikly později a jakou roli v nich sehrála osobnost vypravěče. Předkládaný text se věnuje především těmto zvratům v jeho životě a pokouší se archivním průzkumem potvrdit nebo vyvrátit často opakovaná cliché. V neposlední řadě je cílem práce připravit půdu pro komplexnější zpracování jeho odborného odkazu, které nebude možné bez pochopení úskalí, jež jeho život provázela.
|
|
|
Výběr vzorků malt pro radiouhlíkové datování
Válek, Jan ; Kozlovcev, Petr ; Fialová, Anna ; Kotková, Kristýna ; Frankeová, Dita ; Skružná, Olga ; Maříková-Kubková, Jana ; Tomanová, Pavla ; Herichová, Iva ; Světlík, Ivo ; Pachnerová Brabcová, Kateřina ; Šimek, Pavel
Radiokarbonové datování organických zbytků nemusí vždy správně vypovídat o stáří analyzované historické malty. Proto se zdá výhodné využití možnosti datace uhlíku obsaženého ve struktuře vápenné malty, který při správném zpracování poskytne reprezentativní údaje o době vzniku studované konstrukce. Metodika představuje základní návod pro výběr vzorků, jejich zpracování a vyhodnocení. Cílem metodiky je identifikace případů, kdy je radiouhlíková datace pojiva vhodná a vymezení důvodů proč se u některých pojivových systémů nedaří získat relevantní výsledky.
Plný tet:  PDF; PDF
|
|
|
Sociální a ekonomická situace venkova v římské provincii Dalmatia a na území Histrie v 1. stol. př. n. l. - 5. stol. n. l.
Kopáčková, Jana ; Musil, Jiří (vedoucí práce) ; Maříková-Kubková, Jana (oponent) ; Čechová, Martina (oponent)
Tato disertační práce se zaměřuje na sociální a ekonomickou situaci venkova na území Histrie a v římské provincii Dalmatia v 1. stol. př. n. l. - 5. stol. n. l. Jednotlivé kapitoly se věnují specifické problematice venkovských oblastí (villae rusticae, vici), právní problematice (např. právní status obyvatelstva či vlastnictví půdy) a všeobecné ekonomické situaci, především roli zemědělství v rámci systému produkce, distribuce a konzumace. Analýza dochovaných epigrafických monumentů je hlavní částí kapitoly o zemědělství, jejíž důraz je kladen především na pěstování olivovníků a vinné révy. Produkce olivového oleje a vína byla mnohem objemnější, než se doposud myslelo. Pozornost je věnována i dalším typům produkce: figlinae (keramické dílny), fullonicae (textilní dílny) a solivary. Se zemědělskou produkcí úzce souvisel obchod, jehož stopy můžeme najít jak na souši, tak i na moři. Klíčová slova venkov, villae rusticae, římská provincie Dalmatia, Histria, zemědělství, víno, olivový olej
|
|
|
Původ architektonických tradic předrománských kostelů s centrálním půdorysem v Čechách. Příkladová studie: Rotunda sv. Petra a Pavla na Budči.
Tomanová, Pavla ; Maříková-Kubková, Jana (vedoucí práce) ; Dresler, Petr (oponent) ; Mařík, Jan (oponent)
Původ architektonických tradic předrománských kostelů s centrálním půdorysem v Čechách. Příkladová studie: Rotunda sv. Petra a Pavla na Budči. Abstrakt ředkládaná práce otevírá tradičně diskutovanou posledních l opomíjenou otázku původu architektonických tradic předrománských kostelů s centrálním půdorysem Čechách. starším studiím se snaží o systematický a komplexní přístup a zohledňuje výsledky výzkumů jednotlivých kostelů provedených posledních desetiletích. ráce má dvě hlavní . První se věnuje obecně předrománským kostelům centrálním půdorysem. založena na centrál 11. století z oblastí tradičně pokládaných za území inspiračních zdrojů pro nejstarší v Čechác : "západní" ýchodofranské říše, "východní" Dalmácie a "jižní" Itálie nim jsou pro srovnání přidána sousední území Velké Moravy, Maďarska a ých sledován nejen stavební , ale také je zázemí, Analýza shromážděných dat ukázala, že předrománské centrálním půdorysem v Čechách nejvíce podobají soudobým kostelů ií ýchodofranské říše stavěny na ém typu lokalit (regionální centra, hradiště, d nově christianizovaných měly postavení vedlejších církevních staveb hrobových, relikviářových či memoriálních kaplí práce je příkladová studie, jejímž předmětem je rotunda sv. Petra a Pavla na Budči postavená na přelomu 9./10. století jako jeden z nejstarších známých...
|
|
| |
|
|
Úpravy a prezentace Pražského hradu v období první republiky
Měchura, Petr ; Půtová, Barbora (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent) ; Maříková-Kubková, Jana (oponent)
Úpravy a prezentace Pražského hradu v období první republiky Hlavním tématem práce je rozbor jedné z nejmladších etap vývoje Pražského hradu. Proměna, kterou historické ústředí českého státu v období první republiky prošlo, je do jisté míry srovnatelná s tereziánskou přestavbou druhé poloviny 18. století, která sjednotila Hrad v jeho hmotě a navždy ovlivnila panorama Hradčan. Časově je tato etapa spojena se vznikem nového demokratického státu a obdobím první republiky vymezeném léty 1918 - 1938. Pro ucelení představy o stavebních aktivitách v areálu Pražského hradu před převratem je v práci věnována pozornost i nejbližší době předcházející roku 1918, a tam, kde je to pro lepší pochopení novodobých úprav důležité, nebylo možné se vyhnout stručným přehledům stavební historie. Rozbor a pokus o zhodnocení uvedené významné etapy vývoje areálu Pražského hradu jsou založeny na detailním poznání stavebních aktivit, jejichž výchozí zadání a cíle byly rozdílné. Tyto aktivity se týkaly různých částí Hradu, ale lze je rozdělit do tří okruhů reprezentovaných vůdčími osobnostmi - architekty a staviteli, Kamilem Hilbertem, Josipem Plečnikem a Karlem Fialou. Charakter objektů a území, jejichž úpravy tyto osobnosti vedly, se lišil, a stejně tak se lišil i přístup každé z nich. Práce sleduje zejména, jak rozdílný...
|
|
|
Héródeion
Maříková-Kubková, Jana
Článek se zabývá nejen podobou a významem navršené umělé hory určené k výstavbě hradu pro Héroda, ale i jeho současnou podobou, způsobenou archeologickým výzkumem.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.