|
|
Fluorescenční korelační spektroskopie ve studiu vlastností koloidních systémů
Marková, Kateřina ; Lehocký, Marián (oponent) ; Kapusta, Peter (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Hydrogely jsou pro své vlastnosti vyhledávanou matricí pro medicínské účely. Často jsou tyto vlastnosti podmíněné jejich strukturou, proto je kladen důraz na přesně definovanou polymerní síť. Vrámci předložené dizertační práce byly různé typy hydrogelů zkoumány pomocí fluorescenční korelační spektroskopie (FCS) ve spojení smikroreologií. Spojení těchto metod se při zjišťování vlastností hydrogelů využívá minimálně, proto byla potřeba standardizace aoptimalizace metody. Pro tyto účely byly vybrány fluorescenčně značené silikátové nanočástice sneutrálním povrchovým nábojem. Vrámci optimalizace metody byly zjištěny limity přístroje, kdy se naměřené difúzní koeficienty ještě daly považovat zavalidní. Dále byly určeny parametry, které ovlivňují MSD křivku, tedy mají vliv také nasprávnost samotných naměřených dat. Jako modelový koloidní systém byl vybrán vodný roztok agarózy, který se vzávislosti nakoncentraci pohybuje vrozmezí viskoelastické kapaliny, až po tuhý hydrogel. Na něm byly testovány difúzní vlastnosti použitých nanočástic, ale také strukturní vlastnosti samotného systému. Byly zjištěny limitní koncentrace, kdy difúzní koeficient přestal být vybranou technikou detekovatelný. Tento limit se podařilo částečně posunout úpravou korelačního času, kdy ovšem rozptyl hodnot difúzního koeficientu byl velmi vysoký. Takto naměřené hodnoty byly srovnány sbezkalibrační metodou dvouohniskové fluorescenční korelační spektroskopie (2f-FCS). Dále byly zjišťovány změny vdifúzním koeficientu vzávislosti na typu přípravy vzorků. Současně stěmito experimenty byla provedena i obrazová analýza, která ve spojení sFCS přinesla zajímavé výsledky. Posledním experimentem, který přinesl informace o vlastnostech jak vložených nanočástic, tak polymerním systému, bylo vymývání částic ze struktury hydrogelu. Jako poslední a nejpokročilejší analýza polymerní sítě, která definovala systém novým, alternativním, způsobem, byla vybrána metoda maximální entropie a analýza pomocí log-normální distribuce difúzních koeficientů. Hodnoty získané těmito pokročilými analýzami byly podobné jako data vypočítaná matematickým modelem anomální difúze. Novým přístupem byl popis vlastností pomocí reologických modulů. Ty se získaly řadou přepočtů znaměřené autokorelační křivky. Výstupem byl tedy reologický modul získaný zmikroreologických dat. Tvar křivky je srovnatelný sklasickou (makro)reologií, nicméně číselné hodnoty jsou řádově nižší. Nejmenší částice se vcelé koncentrační řadě chovaly jako včistě viskózním prostředí, největší částice definovaly chování systému vzávislosti nakoncentraci od velmi viskózního po viskoelastické. Posledním typem měření bylo studium hyaluronanu pomocí vybraných nanočástic a dále pomocí jeho fluorescenčně značeného analogu. Veškeré metody, které byly použity ve studiu agarózového hydrogelu se aplikovaly na viskoelastický systém hyaluronanu, kdy se zjišťovala použitelnost vybraných metod pro nový koloidní systém.
|
|
|
Aktivita raka mramorovaného v závislosti na reprodukčním cyklu
MARKOVÁ, Kateřina
Cílem této diplomové práce bylo vypracování literárního přehledu na téma aktivity raků, především jejich potravní aktivity a využívání úkrytů, včetně důrazu na roli pohlaví a reprodukčního cyklu. Zaměřila jsme se také na charakteristiku raka mramorovaného Procambarus virginalis Lyko, 2017 a jeho využitelnosti jako modelového druhu. Experimentální část práce byla zaměřena na porovnávání tří skupin samic raka mramorovaného (s vajíčky, s bílkovinnými žlázami a bez vajíček). Pokusy byly provedeny za pomoci metody pro ekologické hodnocení potravního chování a vztahu predátora ke kořisti v různých hustotách kořisti v podobě larev pakomára kouřového Chironomus plumosus (Linnaeus, 1758) pomocí analýzy funkční odpovědi a následně testovány na vliv přítomnosti úkrytu při jednotné úrovni hustoty kořisti. V našem experimentu vykazovaly všechny tři testované skupiny samic funkční odpověď typu II, typickou pro predátory. Z výsledků je patrné že potravně nejaktivnější jsou ve všech případech samice bez vajíček, s obecně pozitivním vlivem přítomnosti úkrytu. Samice s nasazenými vajíčky jsou v konzumaci, zpracování a celkové aktivitě díky hormonálním, fyziologickým a následně i behaviorálním změnám obecně méně aktivní. Samice s bílkovinnými žlázami se v našich pokusech chovaly podobně jako samice s vajíčky, byly opatrnější a méně aktivní než samice bez vajíček. Tato skutečnost byla pravděpodobně způsobena jejich zvýšeným gonadosomatickým idexem (GSI) a naopak sníženým poměrem hepatopankreatu na celkovou hmotnost těla, díky kterému nejsou tyto samice schopny přijmout větší množství předkládané potravy. Samicím po ovulaci hodnota GSI opět klesá, nicméně ani samice s již nasazenými vajíčky nezkonzumovaly více potravy, neboť samice v této fázi reprodukčního cyklu preferují především bezpečnost. Jsou méně aktivní, pomaleji se pohybují, tráví více času v úkrytu, opatrují svá vajíčka a nemohou se tak plně věnovat lovu a zpracování kořisti. Svou životní strategií je rak mramorovaný obecně vhodným modelovým druhem k využívání v různých oblastech výzkumu, nicméně je důležité myslet na jeho rychlý životní a reprodukční cyklus a podmínky daných experimentů této skutečnosti přizpůsobit, neboť paralelní využívání samic raka mramorovaného v různých fázích reprodukčního cyklu může výsledky z pohledu jejich aktivity modulovat. Určité rozdíly v prezentovaných výsledcích mohou být dány také původem experimentálních zvířat, neboť až na naprosté výjimky byly doposud všechny prováděné experimenty s rakem mramorovaným realizovány s využitím laboratorních jedinců. Řada podmínek, které se v přírodě sezónně mění byla v laboratoři udržována na konstantní úrovni. Proto je důležití mít na paměti, že v přírodě jsou raci vystaveni i dalším jak biotickým (predační tlak různých druhů ryb, ptáků či savců), tak abiotickým (změny teploty a chemismu vody) faktorům, které mohou potravní aktivitu ovlivňovat. Předpokládáme ale, že zde pozorované vzorce budou platné i pro račí samice žijící ve volné přírodě. Nicméně, nedostatek podobných experimentů vedoucí k objasnění samičí aktivity v závislosti na fázi reprodukčního cyklu dává prostor ke zkoumání i dalších, nejen račích druhů.
|
|
|
Ironie hovoří aneb jak zobrazit skřítka s kloboukem, jenž ho činí neviditelným. Ironie v první kapitole prvního dílu Kierkegaardova spisu O pojmu ironie se stálým zřetelem k Sókratovi
Marková, Kateřina ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Humpál, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá ironií v textu Umožnění tohoto chápání - první kapitole prvního dílu disertace Sorena Kierkegaarda O pojmu ironie se stálým zřetelem k Sókratovi. Diplomová práce má dvě části. První část je příspěvkem do odborné diskuse na téma ironie u Kierkegaarda. Je ironickou interpretací uvedeného textu a zachycuje a popisuje způsob, jakým v něm Kierkegaard znázorňuje ironii. Prostřednictvím analýzy nesouladu mezi deklarovaným záměrem Umožnění tohoto chápání a faktickou realizací tohoto záměru dospívá první část diplomové práce k závěru, že třebaže znázornění ironie není jako záměr textu deklarováno, fakticky jeho záměrem je. Právě prostřednictvím této analýzy se ukáže, jak Kierkegaard v textu ironii znázorňuje. První část diplomové práce tak zároveň ukazuje, že v Umožnění tohoto chápání využívá Kierkegaard nepřímé sdělení. Druhá část diplomové práce je příspěvkem na pole literatury: tvoří ji český prvopřeklad Umožnění tohoto chápání, který ilustruje výklady první části.
|
|
|
Stabilita vezikulárních komplexů vůči změnám jejich koncentrace
Velichová, Veronika ; Marková, Kateřina (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stabilitou vezikulárních systémů tvořených z iontových amfifilních párů. Tyto kataniontové vezikuly jsou tvořeny jednořetězcovými tenzidy CTAB (cetyltrimethylamonium bromid) a SDS (dodecylsíran sodný), které jsou stabilizované přídavkem dvouřetězcového tenzidu DODAC (dioktadecyldimethylamonium chlorid) a 43 mol.% cholesterolu. Cílem práce je ověřit stabilitu těchto systémů při změnách jejich koncentrace. Pro toto měření byla připravena koncentrační řada vezikul ředěná deionizovanou vodou. Stabilita byla vyhodnocována metodami dynamického (DLS) a elektroforetického (ELS) rozptylu světla měřením v týdenních intervalech po dobu čtyř týdnů. Metodou DLS byly určeny průměrné hodnoty velikosti vezikul v roztoku a jejich změny v průběhu měření, metodou ELS byla získána informace o změnách náboje vezikul o různé koncentraci v čase. Jako stabilní byly označeny vzorky o vyšší koncentraci, tedy do desetinásobného zředění roztoku vezikul, u nižších koncentrací byly naměřeny vyšší hodnoty průměrných velikostí a nižší hodnoty zeta potenciálu, podle nichž lze takto zředěné vezikuly označit za nestabilní. Bylo také provedeno vizuální pozorování, kde však nebyla pozorována viditelná agregace v roztocích. Dále bylo sledováno agregační chování vezikul metodou fluorescenční spektroskopie za pomoci sondy pyren.
|
|
|
pH citlivé fluorescenční sondy
Marková, Kateřina ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo navrhnout vhodnou metodu pro měření pH bakteriálního cytosolu v bakteriích kmene Cupriavidus necator. Pro získání skenu bakterií byla zvolena fluorescenční mikroskopie a časově rozlišené fluorescence pro získání kalibrační křivky. Nejideálnější sondou, kterou bylo možno využít, byl BCECF-AM. Bylo navrženo, že pro prokaryotický typ buněk je vhodnější použít externí kalibraci než interní. Bakterie s označením H16 vykazují dlouhou dobu života pouze na granulích s obsahem PHB, zatímco u bakterií typu PHB-4 se nejdelší doba života vyskytuje náhodně v celé buňce.
|
|
|
Vnitřní fluorescence bakterií Cupriavidus necator
Marková, Kateřina ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá autofluorescencí flavinů v gram-negativní bakterii Cupriavidus necator H16 a jejím mutantním kmenu PHB-4. Experimenty byly prováděny pomocí fluorescenční mikroskopie a průtokové cytometrie. Pro potvrzení přítomnosti flavinů byla změřena excitační a emisní spektra bakteriální suspenze, která se porovnala s flavinovými standardy. V části věnované testování buněk bez stresové odpovědi se měřila autofluorescence bakterií v PBS pufru a buněčné suspenze obarvené fluorescenční sondou BODIPY 493/503. Byl porovnáván poměr krátké doby života ku dlouhé době života autofluorescence a jeho závislost na přítomnosti fluorescenční sondy. Dále byla měřena autofluorescence supernatantu, kdy bylo zjištěno, že relativní zastoupení dlouhé doby života v extracelulárním prostředí je mnohonásobně vyšší než v intracelulárním. V části věnované stresové odpovědi se práce zaměřila na množství rozpuštěného kyslíku v produkčním médiu. Dále byl použit různě koncentrovaný peroxid vodíku, kdy nejlepší výsledky vykazovala koncentrace 100 mM. Pro porovnání s předchozími podmínkami se využila kombinace se síranem železnato-amonným, kde ale nebyl pozorován žádný rozdíl. Z látek ovlivňujících přímo dýchací řetězec byl použit azid sodný a antimycin A. Obě tyto látky měly vliv na změnu poměru relativního zastoupení dob života autofluorescence, ovšem rozložení těchto dob života a změnu rozložení autofluorescence v průběhu času ovlivňoval pouze azid sodný.
|
|
|
Funkční hodnocení aktivit a participací pomocí Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví u pacientů s centrální hemiparézou.
Marková, Kateřina ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Angerová, Yvona (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Bc. Kateřina Marková Vedoucí práce: MUDr. Bc. Petra Sládková, Ph. D. Název diplomové práce: Funkční hodnocení aktivit a participací pomocí Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví u pacientů s centrální hemiparézou Abstrakt diplomové práce: Pro úspěšnou rehabilitaci pacientů má zásadní význam funkční samostatnost a sociální začlenění, které jsou doménami ergoterapie. Vhodný rámec pro funkční hodnocení může nejen ergoterapeutům poskytnout Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví. Hlavním cílem diplomové práce je stanovení funkčního obrazu vybraných pacientů s centrální hemiparézou. Dílčí cíle práce jsou verifikace předem stanovených hypotéz a zhodnocení vlivu Denního stacionáře Všeobecné fakultní nemocnice v Praze na funkční schopnosti pacientů s centrální hemiparézou. Hlavní metody výzkumu zahrnují zejména kvantitativní analýzu dat a komparaci, ale jsou využity taktéž kvalitativní analýza textu či deskripce. Výzkum retrospektivně hodnotí výsledky hodnocení aktivit a participací a faktorů prostředí u pacientů s centrální hemiparézou, kteří absolvovali Denní stacionář Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Výsledky naznačují, že pacienti s centrální hemiparézou mají ve většině hodnocených domén aktivit a participací...
|
|
|
Zhodnocení přežívání a růstu dvou invazivních raků v teplotně suboptimálních podmínkách
MARKOVÁ, Kateřina
Biologické invaze nepůvodních druhů jsou jedním z nejzávažnějších faktorů ohrožujících globální biodiverzitu. Negativní vliv těchto invazí je nejvíce patrný především ve sladkovodních ekosystémech a zasahuje i populace původních druhů raků v Evropě. Dominance nepůvodních druhů raků nad těmi původními je poměrně dlouho známá a dobře popsaná, ale interakce mezi jednotlivými nepůvodními invazními druhy raků jsou prozkoumány podstatně méně. Jelikož rozšíření i počet nepůvodních druhů raků neustále narůstá, je zřejmé, že v Evropských vodách budou dominovat právě tito nepůvodní zástupci. Zatím však není zcela jasné, který z těchto invazních druhů a za jakých podmínek bude mít "navrch". Cílem této bakalářské práce bylo vypracování literárního přehledu se zaměřením na faktory negativně ovlivňující populace původních druhů raků, především pak problematiku nepůvodních raků a račího moru, který tito zástupci často přenášejí. Pozornost byla věnována významu teploty vody pro raky a vybraným druhům využitým v experimentální části této práce raku mramorovanému Procambarus virginalis (Lyko, 2017) a raku signálnímu Pacifastacus leniusculus (Dana, 1852). Experiment byl zaměřen na zhodnocení přežívání, růstu, poškození klepet a dospívání těchto druhů při teplotě vody ~16 °C, která je u raka signálního v rozmezí optimálních hodnot, ale u raka mramorovaného se jedná o suboptimální podmínky, kdy by však měl být stále schopný reprodukce. Pokud by se tyto druhy ve volné přírodě měli dostávat stále častěji do kontaktu, je důležité jejich vzájemné vztahy důkladněji pochopit.
|
|
|
Vytvoření a ověření metodického materiálu zaměřeného na využití cvičební pomůcky overball pro děti mladšího školního věku
MARKOVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce ověřuje vliv kompenzačního cvičení s využitím overballu na pohybový systém dětí mladšího školního věku (8 - 11 let). Diplomová práce je zpracována teoreticko - didaktickou formou. Na základě výsledků vstupního vyšetření probandek byl sestaven soubor kompenzačních cvičení, který se skládal ze 30 cviků. Vyšetření pohybového systému probíhalo pomocí standardizovaných testů (hodnocení postavy dle Jaroše a Lomíčka, Mathiasův test, Adamsův test, vyšetření hybných stereotypů). Po vstupním vyšetření probíhalo kompenzační cvičení 1x týdně po dobu 8 týdnů pod odborným vedením formou skupinového cvičení. Následně jsme provedli výsledné vyšetření, které bylo shodné se vstupním testováním. Na závěr byl vyhodnocen efekt kompenzačního cvičení, kdy se aplikací cvičebního programu podařilo dosáhnout jistých změn. Nejvíce se projevilo zlepšení u hodnocení hybných stereotypů, kde se zlepšily tři probandky. Nejmenší zlepšení bylo u Adamsova testu, kde se zlepšila pouze jedna probandka. V některých testech převažovaly spíše změny individuálního charakteru. Přínosem této práce je využití pomůcky overball, pro zefektivnění cvičební jednotky dětí mladšího školního věku.
|
|
|
Stabilita vezikulárních komplexů vůči změnám jejich koncentrace
Velichová, Veronika ; Marková, Kateřina (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stabilitou vezikulárních systémů tvořených z iontových amfifilních párů. Tyto kataniontové vezikuly jsou tvořeny jednořetězcovými tenzidy CTAB (cetyltrimethylamonium bromid) a SDS (dodecylsíran sodný), které jsou stabilizované přídavkem dvouřetězcového tenzidu DODAC (dioktadecyldimethylamonium chlorid) a 43 mol.% cholesterolu. Cílem práce je ověřit stabilitu těchto systémů při změnách jejich koncentrace. Pro toto měření byla připravena koncentrační řada vezikul ředěná deionizovanou vodou. Stabilita byla vyhodnocována metodami dynamického (DLS) a elektroforetického (ELS) rozptylu světla měřením v týdenních intervalech po dobu čtyř týdnů. Metodou DLS byly určeny průměrné hodnoty velikosti vezikul v roztoku a jejich změny v průběhu měření, metodou ELS byla získána informace o změnách náboje vezikul o různé koncentraci v čase. Jako stabilní byly označeny vzorky o vyšší koncentraci, tedy do desetinásobného zředění roztoku vezikul, u nižších koncentrací byly naměřeny vyšší hodnoty průměrných velikostí a nižší hodnoty zeta potenciálu, podle nichž lze takto zředěné vezikuly označit za nestabilní. Bylo také provedeno vizuální pozorování, kde však nebyla pozorována viditelná agregace v roztocích. Dále bylo sledováno agregační chování vezikul metodou fluorescenční spektroskopie za pomoci sondy pyren.
|
host ::
RSS.