|
|
Úzus předložek v češtině a ruštině na podkladě paralelního korpusu
Nadykta, Nadzeya ; Čermák, František (vedoucí práce) ; Loikova-Nasenko, Tatiana (oponent)
Daná práce je zaměřena na popis českého a ruského prepozičního systému. Podává základní představu o inventáři, formě, funkci a sémantice českých a ruských prepozic a věnuje se úzu a distribuci prepozic na podkladě materiálu česko-ruského paralelního korpusu (o rozsahu 70 tisíc zarovnaných vět). Její východisko tvoří 107 předložek jednoslovných a 433 předložek víceslovných z české strany, 105 jednoslovných a 222 víceslovných předložek ze ruské strany. Tyto předložky jsou excerpovány z paralelního korpusu, konkordance jsou kvantifikovány a detailně analyzovány. Na základě dosažených výsledků se předkládá návrh jádra korespondence českých a ruských předložek, který je koncipován jako soubor statisticky nejčastějších kolokací pro původní předložky a přehled ekvivalence ilustrovaný modelovými příklady pro předložky konverzní a víceslovné. V celém materiálu jsou vyznačeny sémantické a valenční rámce zkoumaných prepozic.
|
|
|
Frazeologismy s vlastními jmény v ruské a české frazeologii
Bauerová, Pavla ; Rajnochová, Natalie (vedoucí práce) ; Loikova-Nasenko, Tatiana (oponent)
Tato práce se zabývala fungováním vlastních jmen v ruské a české frazeologii. Vlastní jména jsou specifické lexikální jednotky, které na rozdíl od podstatných jmen obecných pojmenovávají jedinečný denotát, a nemají tudíž pojmový obsah. Přesto u některých vlastních jmen dochází během vývoje jazyka k jejich apelativizaci, tj. přechodu od vlastního jména k obecnému. Vlastní jména se stávají obecnými na základě obrazného přenesení extralingvistických skutečností svázaných s jejich denotátem (vlastní jméno se stává zobecněným symbolem těchto skutečností). Ve frazeologizmech tedy vystupují taková vlastní jména, která získala obecný význam. Vlastní jméno může do frazeologizmu proniknout také pouze na základě náhodné shody rytmu či rýmu s ostatními komponenty frazeologické jednotky nebo na základě náhodné či genetické příbuznosti propria s obecnými substantivy. Frazeologizmy s vlastními jmény (onomastické frazeologizmy) tvoří v obou srovnávacích jazycích významnou a specifickou složku frazeologického systému. Součástí frazeologizmů se stávají jak původní ruská a česká vlastní jména, tak vlastní jména přejatá z jiných jazyků. Původní ruské a české onomastické frazeologizmy lze rozdělit podle toho, jakým způsobem vypovídají o národní specifičnosti, na frazeologizmy odrážející extralingvistické reálie a na...
|
|
| |
|
|
Hovorová řeč a slang v dramatech Vasilije Sigareva - Černé mléko, Plastelína a Fantómové bolesti
Šebek, Jiří ; Loikova-Nasenko, Tatiana (vedoucí práce) ; Rajnochová, Natalie (oponent)
V současné době se stále větší počet lingvistů začíná ve svých vědeckých pracích zabývat fenoménem slangu a hovorové řeči, který zaujímá své místo v běžném jazyce již dlouhou dobu, ale v posledních letech tyto specifické formy jazyka nacházejí stále větší uplatnění nejen v běžné každodenní komunikaci, ale i v denním tisku, různě tématicky zaměřených časopisech a také samozřejmě v televizním vysílání a rádiu. Tento fenomén nesouvisí samozřejmě pouze s ruským jazykem, ale je možné jej pozorovat téměř v každém jazyce na celém světě v souvislosti s globálním rozvojem společnosti. Cílem této práce je najít co nejpřesnější definice pro hovorovou řeč, slang a s ním související žargon a zároveň také porovnat různé formy použití těchto jazykových forem na třech dramatech Vasilije Sigareva, v současné době jednoho z nejdiskutovanějších autorů divadelních her v Rusku. Pro dosažení tohoto cíle je nutné prozkoumat různé roviny jazyka: fonetickou, morfologickou, lexikální a syntaktickou. Teoretickými, ale i praktickými východisky pro tuto práci budou různé výkladové slovníky slangu a hovorové řeči, zejména pak výkladový slovník V. S. Elistratova " "1, slovník T. G. Nikitinové " "2, " " S. A. Kuzněcova3 dále různé publikace a stati zabývající se slangem a hovorovou řečí.
|
|
|
Porovnání specifiky ruských a českých jazykových prostředků reklamních textů s ohledem na genderové aspekty
Steiningerová, Alena ; Loikova-Nasenko, Tatiana (vedoucí práce) ; Lendělová, Věra (oponent)
V současné době jsou v médiích vedeny četné diskuse na téma diskriminace žen v evropské společnosti. Jazyk jako sociální jev je jedním z nástrojů diskriminace, a proto je cílem této práce zmapovat a zároveň také porovnat produkty ruských a českých textů komerční reklamy z hlediska genderových aspektů. Pro dosažení tohoto cíle je nutné prozkoumat různé roviny jazyka: fonetickou, morfologickou, slovotvornou a lexikální a syntaktickou. Teoretickými východisky pro tuto práci budou knihy o genderové problematice J. Valdrové "Gender a společnost", J. Cvikové a kol. "Žena nie je tovar" a knihy o reklamě S. Čmejrkové "Reklama v češtině, čeština v reklamě" a Z. Křížka a I. Crhy "Jak psát reklamní text". V úvodní části se budeme věnovat obecné charakteristice fenoménu reklamy, jakožto jevu každodenního života. "Na reklamu je třeba nahlížet jako na formu masové komunikace, společenský instrument" . Z hlediska teorie komunikace je to "sémiotický komplexní proces, na němž se prostřednictvím různých kanálů a médií podílejí různé komunikační systémy jako je jazyk, obraz, hudba" a přitom se při tvorbě reklamy používají symboly nacházející se mimo konkrétní reklamní sdělení a odvádějící nás do určitého kulturního kontextu. Proto je možné hovořit i o intertextualitě reklamy. Příkladem intertextuality neboli mezitextového...
|
|
|
Frazeologismy s vlastními jmény v ruské a české frazeologii
Bauerová, Pavla ; Loikova-Nasenko, Tatiana (oponent) ; Rajnochová, Natalie (vedoucí práce)
Tato práce se zabývala fungováním vlastních jmen v ruské a české frazeologii. Vlastní jména jsou specifické lexikální jednotky, které na rozdíl od podstatných jmen obecných pojmenovávají jedinečný denotát, a nemají tudíž pojmový obsah. Přesto u některých vlastních jmen dochází během vývoje jazyka k jejich apelativizaci, tj. přechodu od vlastního jména k obecnému. Vlastní jména se stávají obecnými na základě obrazného přenesení extralingvistických skutečností svázaných s jejich denotátem (vlastní jméno se stává zobecněným symbolem těchto skutečností). Ve frazeologizmech tedy vystupují taková vlastní jména, která získala obecný význam. Vlastní jméno může do frazeologizmu proniknout také pouze na základě náhodné shody rytmu či rýmu s ostatními komponenty frazeologické jednotky nebo na základě náhodné či genetické příbuznosti propria s obecnými substantivy. Frazeologizmy s vlastními jmény (onomastické frazeologizmy) tvoří v obou srovnávacích jazycích významnou a specifickou složku frazeologického systému. Součástí frazeologizmů se stávají jak původní ruská a česká vlastní jména, tak vlastní jména přejatá z jiných jazyků. Původní ruské a české onomastické frazeologizmy lze rozdělit podle toho, jakým způsobem vypovídají o národní specifičnosti, na frazeologizmy odrážející extralingvistické reálie a na...
|
|
|
Úzus předložek v češtině a ruštině na podkladě paralelního korpusu
Nadykta, Nadzeya ; Čermák, František (vedoucí práce) ; Loikova-Nasenko, Tatiana (oponent)
Daná práce je zaměřena na popis českého a ruského prepozičního systému. Podává základní představu o inventáři, formě, funkci a sémantice českých a ruských prepozic a věnuje se úzu a distribuci prepozic na podkladě materiálu česko-ruského paralelního korpusu (o rozsahu 70 tisíc zarovnaných vět). Její východisko tvoří 107 předložek jednoslovných a 433 předložek víceslovných z české strany, 105 jednoslovných a 222 víceslovných předložek ze ruské strany. Tyto předložky jsou excerpovány z paralelního korpusu, konkordance jsou kvantifikovány a detailně analyzovány. Na základě dosažených výsledků se předkládá návrh jádra korespondence českých a ruských předložek, který je koncipován jako soubor statisticky nejčastějších kolokací pro původní předložky a přehled ekvivalence ilustrovaný modelovými příklady pro předložky konverzní a víceslovné. V celém materiálu jsou vyznačeny sémantické a valenční rámce zkoumaných prepozic.
|
|
| |
host ::
RSS.