|
|
The Understood Author: A hermeneutical exploration of audiences interpretation of the author as productive practices behind a text
Pavlíčková, Tereza ; Carpentier, Nico (vedoucí práce) ; Kuzmičová, Anežka (oponent) ; Hermes, Joke (oponent)
v českém jayzce Tento projekt staví na tradici výzkumu publik, který teoreticky a empiricky ustavil, že tvorba významu textu je výsledkem vyjednávání mezi textem a čtenářem, že publika mají potenciál odolávat tlaku médií a že jejich interpretace mediálních textů jsou ukotveny v daném historickém a kulturním kontextu. Cílem projektu je rozšířit tento záběr a zdůraznit, že je rovněž důležité zkoumat komu publika naslouchají, proč, a jak. Hlavní otázkou projektu tedy je, jak lidé chápou a vnímají autory, se kterými se setkávají při interpretaci textů faktických médií, a jak je toto chápání zpětně určující v interpretaci textů. Práce se hlásí k filozofické hermeneutice jako zastřešujícímu teoretickému i metodologickému rámci, na jehož základě proponuje koncept pochopeného autora. Tvrdí, že, pochopený autor je výsledkem interpretačního aktu, kde se autor, jako čtenářovo předporozumění setkává s autorem vepsaným do textu, který čtenářovu představu autora v daném momentu interpretace aktualizuje. V empirické části bylo provedeno 28 hloubkových osobních rozhovorů s Čechy narozenými mezi lety 1948-1963, s cílem zaznamenat jejich zkušenosti a jejich vztah k médiím a mediálním autorům. Cílem empirické části není zachytit, "co je autor", ale jak se daným autor stává. Z analýzy dat vyplývá, že chápání autora je...
|
|
|
Čtení beletrie jako návyk a prožitek v průběhu studia bohemistiky: ohniskové skupiny
Výborná, Adéla ; Kuzmičová, Anežka (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou, jak studium bohemistiky ovlivňuje četní beletrie, přičemž vychází z předpokladu, že čtenářsky odborná populace má ke čtení jiný přístup než populace neodborná. Těžištěm práce byl empirický výzkum metodou ohniskových skupin, které byly provedeny na čtyřech univerzitách v České republice (6 skupin, 30 účastníků). Metoda umožnila prozkoumat kolektivní povahu fenoménu a zároveň vygenerovala data jdoucí do hloubky tématu. Cílem práce bylo zjistit, jaký vztah mají studenti bohemistických oborů ke čtení beletrie jakožto prožitku, zda a jak se tento vztah v průběhu studia změnil a jak se liší v závislosti na studiu různě koncipovaných bohemistických programů. Výsledná jištění mají zaprvé povahu teoretickou, především však směřují do praxe. Práce může sloužit jako vodítko, jak tříbit akademické kompetence studentů a zároveň podporovat jejich kladný vztah ke čtení beletrie jakožto aktivitě, která by ze své podstaty měla přinášet potěšení.
|
|
|
Jazyk a styl próz Petry Dvořákové
Hlavatá, Lenka ; Mareš, Petr (vedoucí práce) ; Kuzmičová, Anežka (oponent)
Diplomová práce s názvem Jazyk a styl próz Petry Dvořákové se zabývá především způsobům využívání substandardních jazykových prostředků a jejich funkcí v prózách Petry Dvořákové. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. V teoretické části je představena autorka, její tvorba a je podán náčrt jejího postavení v současné české literární produkci. V dalších kapitolách je probrána stratifikace a diferenciace českého jazyka s důrazem na přehled nespisovných jazykových prostředků. V následující, praktické části se práce zabývá analýzou čtyř próz Petry Dvořákové: Dědina (2018), Chirurg (2019), Vrány (2020) a Zahrada (2022). Analýza je realizována podle hláskoslovné/grafické, morfologické, syntaktické a lexikální roviny jejich vazby na složky textu a jejich funkce. Práce se v závěru pokusí shrnout všechny informace a vyvodit z nich poznatky, které jsou příznačné pro autorčin styl.
|
|
|
Mimoškolní mediální zkušenost jako prostředek osvojování cizího jazyka v mladším školním věku
Šimerková, Anna ; Kuzmičová, Anežka (vedoucí práce) ; Chládková, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce na základě případové studie zkoumá, jak vstupuje mimoškolní mediální zkušenost (počítačové hry, YouTube aj.) do osvojování cizího jazyka u dítěte mladšího školního věku a jak tento proces vnímá samo dítě a jeho dospělé okolí. Pomocí kombinace polostrukturovaných rozhovorů s dítětem i rodičem, mediálního a jazykového deníku obou participantů práce zjišťuje, kolik času dítě tráví v kontaktu s cizím jazykem, jakými mediálními prostředky je tento kontakt umožněn a jak se dále odráží v jeho každodenním projevu. Participativní sběr dat trval jeden týden. Smyslem této práce je především poukázat na danou problematiku a nutnost jejího dalšího zkoumání. Klíčová slova: mediální zkušenost, autonomní učení, angličtina mimo školu, cizí jazyk, případová studie
|
|
|
Participativní výzkum motivace ke čtení u žáků 3. ročníku ZŠ
Vincencová, Kateřina ; Kuzmičová, Anežka (vedoucí práce) ; Šormová, Kateřina (oponent)
1 Participativní výzkum motivace ke čtení u žáků třetího ročníku základní školy Bakalářská práce Kateřina Vincencová Abstrakt (česky): Bakalářská práce se zaměřovala na otázku, co žáci třetího ročníku základní školy nejraději čtou a co je motivuje ke čtení. Základem empirické části práce byl participativní kvalitativní výzkum v podobě krátkých rozhovorů s dětmi (N = 28). Ve výzkumu byly děti využity jako respondenti i výzkumníci, volně podle metodologie McGeown et al. (2020). Vybraní dětští výzkumníci měli pravomoc vybrat k hlavní tazatelské otázce tři další otázky z předem připraveného souboru. Cílem práce bylo hlouběji proniknout do problematiky výběru četby, zájmu o čtení a vnímání jeho přínosu osmiletými a devítiletými žáky. Práce může přispět pedagogické praxi budoucích i stávajících učitelů prvního stupně základní školy, zároveň slouží jako metodologická sonda do možností participativního výzkumu na nižším prvním stupni základních škol v českém prostředí.
|
|
|
Čtenářská gramotnost dětí v dětských domovech
Kotalová, Anna ; Šormová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kuzmičová, Anežka (oponent)
Čtenářská gramotnost dětí žijících v dětských domovech Diplomová práce Kotalová Anna Abstrakt (česky) Diplomová práce si klade za cíl zjistit, jak je rozvíjena čtenářská gramotnost u dětí žijících v dětských domovech a jak tyto děti rozumí psanému textu. V teoretické části je pozornost věnována gramotnosti, zejména čtenářské gramotnosti a jejím definicím, vývoji i faktorům, které ji ovlivňují. Mezi nejzásadnější faktory při rozvoji čtenářské gramotnosti se řadí rodina a rodinné zázemí, z toho důvodu se v této práci zkoumá zázemí u dětí, které stabilní rodinné zázemí nemají. Pozornost je věnována i mezinárodním výzkumům, především výzkumu PIRLS, z něhož vychází podklady pro praktickou část práce. V praktické části jsou podrobně popsány výzkumné metody, které byly použity a následně jsou rozebrány závěry zjištěné pomocí polostrukturovaných rozhovorů a testů čtenářské gramotnosti s dětmi. Na základě zkoumaných dat se došlo k výsledku, že děti z obou dětských domovů dokážou porozumět jak literárnímu, tak neliterárnímu textu a orientovat se v nich. Zvládnou nalézt i požadované informace. Výsledky dětí také dosáhly velmi podobných hodnot jako výsledné hodnoty, které prezentuje Mezinárodní výzkum PIRLS. Větší problém dělá dětem vlastní čtení knih, kdy jim velmi často chybí ke čtení motivace, čtení jim činí potíže...
|
|
|
Analýza písemných vypravování žáků středních odborných škol
Kapounová, Jana ; Homolková, Kamila (vedoucí práce) ; Kuzmičová, Anežka (oponent)
Diplomová práce se věnuje analýze písemných vypravování žáků středních odborných škol. V úvodu předkládá charakteristiku komunikační a slohové výchovy na středních školách se zřetelem na současné vzdělávací programy pro střední odborné školy. Dále se zabývá vymezením vyprávěcího slohového postupu a slohového útvaru vypravování ve stylistikách češtiny a v učebnicích pro střední školy. Vzhledem k volbě zkoumaného slohového útvaru teoretická část zahrnuje vybrané poznatky z naratologie. Výzkumná část vychází ze sebraných písemných prací žáků prvních ročníků tří středních odborných škol. Cílem práce je analýza a popis toho, jakým způsobem žáci ztvárňují podání příběhu ve svých písemných vypravováních. Daný jev je sledován na základě tří základních kategorií, pomocí kterých je možné podání příběhu popsat - čas, vypravěč a formy podání řeči. V závěru práce jsou shrnuty poznatky získané při analýze žákovských prací a formulovány závěry, které jsou námětem pro školní výuku.
|
|
|
Genderové aspekty reprezentace myšlení v čítankových textech pro 3. ročník ZŠ - korpusová studie
Hejnišová, Kateřina ; Kuzmičová, Anežka (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
(česky) Diplomová práce se zaměřuje na jazykovou reprezentaci myšlení postav prozaických textů v současných čítankách pro 3. ročník ZŠ a na její variaci ve vztahu k pohlaví postavy. Autorka na základě vytvořeného korpusu analyzovala slovesné tvary vybraných sloves myšlení jak kvantitativními, tak i kvalitativními metodami. Cílem práce bylo otestovat několik metod k analýze literárních textů, ale také porovnat jednotlivé čítanky v kontextu mezinárodní diskuse o kognitivních aspektech dětské literatury a genderové stereotypizaci v literatuře, jejichž formativní dopad na čtenáře dokládají psychologické studie. Práce vznikla v rámci projektu PRIMUS/20/HUM/005 Integrální výzkum textu a četby (2020-2022).
|
|
|
Práce s kritickým myšlením studentů v učebnicích českého jazyka pro střední školy
Šátavová, Tereza ; Homolková, Kamila (vedoucí práce) ; Kuzmičová, Anežka (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na způsob práce s kritickým myšlení žáků ve vybraných učebnicích českého jazyka pro střední školy (Český jazyk pro střední školy - Mluvnice, Komunikace a sloh, Cvičebnice; Český jazyk pro střední školy 1-4; Nová cvičení z českého jazyka v kostce). Cílem práce je analyzovat, do jaké míry a jakým způsobem vybrané materiály podporují rozvoj kritického myšlení u studentů středních škol (např. v množství úloh vyžadujících myšlení vyššího řádu, v množství otevřených úloh či v užití konkrétních metod programu RWCT). Hlavní metodou je analýza učebních úloh na základě Bloomovy taxonomie, otevřenosti a uzavřenosti učebních úloh a zhodnocení užitých metod kritického myšlení. Klíčová slova (česky): Kritické myšlení, Čtením a psaním ke kritickému myšlení, učebnice, myšlení vyššího řádu, Bloomova taxonomie, vzdělávání
|
|
|
Literární teorie Umberta Eca a minimalistický narativ
Kuzmičová, Anežka ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Pokorný, Martin (oponent)
Tento text je výsledkem setkání dvou témat, dvou otázek: a: Co je to minimalistický narativ? b: Jaké metodologické možnosti skýtají literárněsémiotické teorie Umberta Eca? Obě je třeba alespoň stručně zdůvodnit a upřesnit. Ad a: Pojem "minimalismus" je dnes v kruzích zabývajících se literaturou nadužíván, a ztrácí tak svůj smysl. Neexistuje pro něj definice. Názory na to, co všechno ještě je a co už není "minimalistické" vyprávění, se rozcházejí. Dokonce spolu ani nekomunikují. Nestřetávají se. Řečeno přesněji tedy "minimalismus" v běžném úzu není pojmem, nýbrž nadmíru nepřesným lidovým výrazem, po němž ti, kdo píší o literatuře, sahají v okamžiku slovní nouze. Za "minimalistický" dnes bývá označován kdejaký román - u žánru románu zůstaneme pro přehlednost až dokonce, neboť mi nejde o "minimalistický tvar" či "rozsah", nýbrž o "minimalistický narativ" -, který je nějak "redukován". V jakém ohledu a ve srovnání s čím je redukován, už většinou nikdo nevysvětluje. Následující stránky představují pokus učinit z výrazu pojem. Nebude mě zajímat, proč je narativ, který osobně považuji za minimalistický - román L'appareil-photo (1988) Jeana-Philippa Toussainta -, napsán zrovna tak, jak je napsán. Přesto budu ve svém čtení brát trvalý zřetel na literární historii. Bude mě zajímat, jak je napsán. Bude mě zajímat,...
|
host ::
RSS.