|
|
Čína jako nepřítel? Reprezentace Číny v bezpečnostním diskurzu USA
Kuzmič, Michal ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Drulák, Petr (oponent)
Diplomová práce s názvem Čína jako nepřítel? : Reprezentace Číny v bezpečnostním diskurzu USA zkoumá diskurzivní základy americké politiky ve vztahu k Číně ve vojenském, ekonomickém a politickém sektoru. První kapitola představuje koncepty potřebné pro formální analýzu reprezentace Číny. Vychází přitom z poststrukturalistické teorie konstruktivismu a klasické teorie politična Carla Schmitta. Druhá kapitola uvádí čtenáře do historických souvislostí, které předcházely zkoumanému období (2001-2011) a zahrnuje také výsledky výzkumu Evelyn Goh. Ta se věnuje vnitřnímu oficiálnímu diskurzu USA o Číně v 60. a 70. letech 20. století. Třetí kapitola shrnuje základní rysy diskurzu po roce 2001 v otázce označování Číny, ve vývoji konceptu "zodpovědného podílníka" a v otázce geopolitické revize identity USA. Kapitoly 4 až 6 kopírují sektorální dělení kodaňské školy. Jednotlivé sektory jsou dále rozděleny na dílčí témata, jež jsou analyzována ve třech krocích. (1) Nejprve jsou nalezeny prvky reprezentace Číny a jejich vývoj v období 2001-2011, (2) následuje identifikace prvků identity USA v daném kontextu a (3) analýza navazující politiky. Za účelem větší formalizace jsou reprezentace Číny přiřazeny ke stupňům jinakosti navrženým v první kapitole.
|
|
| |
|
|
Čína jako nepřítel? Reprezentace Číny v bezpečnostním diskurzu USA
Kuzmič, Michal ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Drulák, Petr (oponent)
Diplomová práce s názvem Čína jako nepřítel? : Reprezentace Číny v bezpečnostním diskurzu USA zkoumá diskurzivní základy americké politiky ve vztahu k Číně ve vojenském, ekonomickém a politickém sektoru. První kapitola představuje koncepty potřebné pro formální analýzu reprezentace Číny. Vychází přitom z poststrukturalistické teorie konstruktivismu a klasické teorie politična Carla Schmitta. Druhá kapitola uvádí čtenáře do historických souvislostí, které předcházely zkoumanému období (2001-2011) a zahrnuje také výsledky výzkumu Evelyn Goh. Ta se věnuje vnitřnímu oficiálnímu diskurzu USA o Číně v 60. a 70. letech 20. století. Třetí kapitola shrnuje základní rysy diskurzu po roce 2001 v otázce označování Číny, ve vývoji konceptu "zodpovědného podílníka" a v otázce geopolitické revize identity USA. Kapitoly 4 až 6 kopírují sektorální dělení kodaňské školy. Jednotlivé sektory jsou dále rozděleny na dílčí témata, jež jsou analyzována ve třech krocích. (1) Nejprve jsou nalezeny prvky reprezentace Číny a jejich vývoj v období 2001-2011, (2) následuje identifikace prvků identity USA v daném kontextu a (3) analýza navazující politiky. Za účelem větší formalizace jsou reprezentace Číny přiřazeny ke stupňům jinakosti navrženým v první kapitole.
|
|
|
Bariéry rozvoje v Etiopii: strukturální podmínky a strategie adaptace
Kuzmič, Michal ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Jeníček, Vladimír (oponent)
Diplomová práce Bariéry rozvoje v Etiopii: strukturální podmínky a strategie adaptace je případovou studií, která se zaměřuje na analýzu dopadů rizikových environmentálních faktorů na rozvoj Etiopie a na efektivitu přijatý adaptačních opatření. Práce vychází z upraveného výzkumného rámce Jareda Diamonda zaměřeného na studium kolapsu komplexních společností. Současný odborný diskurz environmentálních rizikových faktorů populačního růstu, deforestace a půdní degradace a variability klimatu je formalizován do podoby kauzálních modelů a rozšířen o aktuální statistická data. Práce dochází k závěru, že přijatá adaptační opatření na oficiální i komunitní úrovni mají pouze omezený efekt na eliminaci rizikových faktorů. Etiopie se s ohledem na závislost na každoroční humanitární pomoci dlouhodobě ocitá ve stavu analytického kolapsu. Pro překonání tohoto stavu je zapotřebí transformovat systém subsistenční zemědělské výroby.
|
|
|
Perspektiva společné imigrační politiky EU
Kuzmič, Michal ; Abrhám, Josef (vedoucí práce) ; Popovová, Marie (oponent)
Bakalářská práce s názvem Perspektiva společné imigrační politiky EU se primárně zaměřuje na téma pracovní imigrace do EU ze třetích zemí. Práce si klade dvě výzkumné otázky. První se ptá po způsobu, jakým se projevuje rozpor mezi nadnárodním a mezivládním, popř. čistě národním, přístupem v oblasti legální pracovní imigrace ze třetích zemí. Druhá otázka se ptá na míru ochoty členských států liberalizovat vstup (a pobyt) imigrantů ze třetích zemí na svoje pracovní trhy. Pro zodpovězení otázek byly analyzovány reakce třinácti zemí a Hospodářského a sociálního výboru (HSV) na otázky položené Evropskou komisí v rámci Zelené knihy o přístupu EU k řízení ekonomické migrace z roku 2005. Za pomoci škály postoje k harmonizaci imigrační legislativy a škály pro míru otevřenosti vůči imigraci bylo možné vytvořit "mapu", která slouží ke srovnání přístupů jednotlivých států a HSV ke spolupráci v oblasti pracovní imigrace na úrovni EU. Závěrem práce je, že většina zkoumaných států (11 ze 13) preferuje "žádný až nízký" stupeň harmonizace a téměř stejná většina (10 ze 13) se vymezuje vůči pracovní imigraci "restriktivně" nebo "spíše restriktivně". Zbývající státy a HSV se u první otázky profilují spíše proharmonizačně a u druhé otázky "spíše liberálně" až "liberálně". Výsledky potvrdily předpoklad realistické teorie o dominantní roli států a jejich neochotě vzdát se svých kompetencí ve prospěch nadnárodních institucí.
|
host ::
RSS.