Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vzájemná konverze OTDM a WDM
Kupčiha, Lukáš ; Křepelka, Václav (oponent) ; Filka, Miloslav (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo seznámit se s možnostmi konverze mezi technologiemi OTDM a WDM. Vzhledem k rozsáhlé problematice byl nejprve popsán princip samotného optického přenosového systému. Samostatná kapitola byla věnována jevům ovlivňujícím optické přenosy. V rámci útlumu optických vláken byly zmíněny materiálové absorpce, lineární a nelineární rozptyly a ohybové ztráty. Následoval popis vidové, chromatické a polarizační vidové disperze optických vláken. Poslední část kapitoly představovaly nelineární jevy, mezi které patří vlastní fázová modulace, křížová modulace a čtyřvlnné směšování. Praktická práce byla již věnována problematice multiplexních přenosových systémů. Vysvětleny byly principy fungování frekvenčních, prostorových a hybridních multiplexních přenosových systémů. Detailně pak byly popsány a srovnány přenosové systémy časového a vlnového multiplexu. Pozornost byla věnována také jednotlivým prvkům přenosového řetězce multiplexu, jako jsou jednotlivé typy zdrojů záření, detektorů, modulátorů, optických zesilovačů, rozbočovačů, slučovačů, multiplexorů a demultiplexorů. Následující část práce měla za cíl vyústit v návrh modelu vzájemné konverze mezi systémy OTDM a WDM. Nejprve byly zhodnoceny doposud provedené experimenty týkající se konverze mezi OTDM a WDM. Poté byl navržen principiální model konverze OTDM/WDM/OTDM. Vysvětleny byly jeho jednotlivé části a jejich funkce. Součástí návrhu byla i obecná doporučení k případné praktické realizaci. Vzhledem k omezenému množství času vyhrazeného pro přístup k simulačnímu programu Optsim byly provedeny simulace pouze některých dílčích částí konverzního modelu. V závěru práce bylo provedeno zhodnocení navrženého modelu.
Zajištění kvality služeb v IP sítích
Kupčiha, Lukáš ; Skořepa, Michal (oponent) ; Hošek, Jiří (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo seznámit se s možnostmi konfigurace mechanismů pro zajištění kvality služeb (QoS) na síťových prvcích firmy Cisco. Byla prozkoumána a vysvětlena problematika jednotlivých technik pro kontrolu a řízení přenosové šířky pásma, zpoždění, kolísání zpoždění a ztrátovosti paketů. Pozornost poté byla věnována především mechanismu DiffServ. Detailně jsou probrány jeho jednotlivé oblasti působení: rozlišení a označení provozu, správa datového toku a jeho omezování a vyhrazování, správa zahlcení pomocí front a zabránění zahlcení pomocí řízeného zahazování. Dále byly prozkoumány možnosti implementace QoS na zařízeních Cisco. Pomocí Cisco MQC pak byly demonstrovány základní principy a příkazy pro zajišťování kvality služeb. Vysvětleny a převedeny byly pojmy jako: definování mapy tříd, definování mapy politik a aplikování mapy politik. Následně byly sestaveny scénáře měření a sestavena testovací síť. Proběhlo měření vlivu mechanismů FIFO, PQ, CBWFQ a WRED na síťový provoz. Na konci práce pak byl vybrán nejoptimálnější mechanismus zajištění kvality služeb.
Zajištění kvality služeb v IP sítích
Kupčiha, Lukáš ; Skořepa, Michal (oponent) ; Hošek, Jiří (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo seznámit se s možnostmi konfigurace mechanismů pro zajištění kvality služeb (QoS) na síťových prvcích firmy Cisco. Byla prozkoumána a vysvětlena problematika jednotlivých technik pro kontrolu a řízení přenosové šířky pásma, zpoždění, kolísání zpoždění a ztrátovosti paketů. Pozornost poté byla věnována především mechanismu DiffServ. Detailně jsou probrány jeho jednotlivé oblasti působení: rozlišení a označení provozu, správa datového toku a jeho omezování a vyhrazování, správa zahlcení pomocí front a zabránění zahlcení pomocí řízeného zahazování. Dále byly prozkoumány možnosti implementace QoS na zařízeních Cisco. Pomocí Cisco MQC pak byly demonstrovány základní principy a příkazy pro zajišťování kvality služeb. Vysvětleny a převedeny byly pojmy jako: definování mapy tříd, definování mapy politik a aplikování mapy politik. Následně byly sestaveny scénáře měření a sestavena testovací síť. Proběhlo měření vlivu mechanismů FIFO, PQ, CBWFQ a WRED na síťový provoz. Na konci práce pak byl vybrán nejoptimálnější mechanismus zajištění kvality služeb.
Vzájemná konverze OTDM a WDM
Kupčiha, Lukáš ; Křepelka, Václav (oponent) ; Filka, Miloslav (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo seznámit se s možnostmi konverze mezi technologiemi OTDM a WDM. Vzhledem k rozsáhlé problematice byl nejprve popsán princip samotného optického přenosového systému. Samostatná kapitola byla věnována jevům ovlivňujícím optické přenosy. V rámci útlumu optických vláken byly zmíněny materiálové absorpce, lineární a nelineární rozptyly a ohybové ztráty. Následoval popis vidové, chromatické a polarizační vidové disperze optických vláken. Poslední část kapitoly představovaly nelineární jevy, mezi které patří vlastní fázová modulace, křížová modulace a čtyřvlnné směšování. Praktická práce byla již věnována problematice multiplexních přenosových systémů. Vysvětleny byly principy fungování frekvenčních, prostorových a hybridních multiplexních přenosových systémů. Detailně pak byly popsány a srovnány přenosové systémy časového a vlnového multiplexu. Pozornost byla věnována také jednotlivým prvkům přenosového řetězce multiplexu, jako jsou jednotlivé typy zdrojů záření, detektorů, modulátorů, optických zesilovačů, rozbočovačů, slučovačů, multiplexorů a demultiplexorů. Následující část práce měla za cíl vyústit v návrh modelu vzájemné konverze mezi systémy OTDM a WDM. Nejprve byly zhodnoceny doposud provedené experimenty týkající se konverze mezi OTDM a WDM. Poté byl navržen principiální model konverze OTDM/WDM/OTDM. Vysvětleny byly jeho jednotlivé části a jejich funkce. Součástí návrhu byla i obecná doporučení k případné praktické realizaci. Vzhledem k omezenému množství času vyhrazeného pro přístup k simulačnímu programu Optsim byly provedeny simulace pouze některých dílčích částí konverzního modelu. V závěru práce bylo provedeno zhodnocení navrženého modelu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.