|
| |
|
|
Analýza asymetrie faciálního skeletu člověka a její vztah k mastikaci v období raného středověku
Ibrová, Alexandra ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Kujanová, Martina (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou asymetrie faciálního skeletu v souvislosti s mastikační funkcí. Navazuje na studii "Skull Shape Asymmetry and the Socioeconomic Structure of an Early Medieval Central European Society" (Bigoni et al., 2013), ve které bylo na základě 3D geometricko-morfometrické analýzy lebek dospělých jedinců z lokality Mikulčice zjištěno, že nejvýraznější direkcionální asymetrie (DA) se vyskytuje v obličejové části lebky a má rozdílný rozvoj u příslušníků různých socioekonomických tříd (hrad, podhradí). DA faciální části lebky zde byla interpretována jako důsledek nerovnoměrného zatížení čelistí během mastikace. Cílem předkládané práce bylo sledovat souvislost DA faciálního skeletu s účinky mastikace prostřednictvím hodnocení atrice a opotřebení čelistního kloubu. Analyzováno bylo 193 jedinců, a to 125 jedinců pohřbených na hradě a 68 v podhradí. Atrice byla hodnocena u třenových zubů metodou podle Smith (1984) a u stoliček podle Scott (1979). Na dolní čelisti byly snímány 3D koordináty 35 landmarků a bylo hodnoceno opotřebení čelistního kloubu podle Rando and Waldron (2012). V atrici nebyly mezi skupinami nalezeny rozdíly ani ve skóre, ani v DA. Skóre atrice bylo závislé pouze na věku, nikoli na pohlaví ani na lokalitě pohřbení. Forma i tvar dolní čelisti byly signifikantně...
|
|
|
Biologická variabilita člověka ve světle vybraných morfologických a molekulárně biologických znaků.
Kujanová, Martina ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Sládek, Vladimír (oponent) ; Munclinger, Pavel (oponent)
Tato dizertační práce je předkládána ve formě svazku odborných článků publiko- vaných v zahraničních časopisech s impakt faktorem a prezentuje dva pohledy na biologickou variabilitu člověka. Jedním z nich je studium fenotypové variability zaměřené na hodnocení bila- terální asymetrie u rozměrů kostí horní a dolní končetiny. Variabilita tohoto znaku je vedle genetických a hormonálních faktorů podmíněna i biomechanickými vlivy a prostředím, ve kterém jedinec/populace žil/a a je proto mimo jiné považována za ukazatele zdravotního stavu, optimálnosti životních podmínek, environmentál- ního stresu různého původu či může zároveň indikovat druh zátěže či specific- kých aktivit souvisejících se způsoby obživy, s ekonomickými či sociálními rozdíly u sledovaných populací a/nebo pohlaví. Předkládaná studie (Kujanová et al., 2008) vychází z metrického zpracování koster pocházejících ze vzorku historické (9. - 12. století) a recentní populace na českém území, u kterých se předpokládá, že byly vy- staveny různému stupni environmentálního stresu. Studie je zaměřena především na tyto aspekty vycházející z nutričního stresu či dalších blíže nespecifikovaných faktorů ovlivňujících zdravotní stav jedinců ve sledovaných populacích. Hodno- cením bilaterální asymetrie byly prokázány...
|
|
| |
host ::
RSS.