|
|
Vojensko-politické aspekty sovětské invaze do ČSSR v srpnu 1968
Čížek, Martin ; Reiman, Michal (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent) ; Kudrna, Ladislav (oponent)
Práce se zabývá vojensko politickými důvody snahy Sovětského svazu dlouhodobě rozmístit své jednotky na československém území a s tím spojenými příčinami vojenského zásahu pěti armád Varšavské smlouvy proti ČSSR na pozadí celkové mezinárodně politické situace. Mezi nejdůletitější patří vojensko strategická situace ve střední Evropě v 60. letech, problematika jaderných zbraní a jejich nosičů. Samostatná kapitola je věnována sovětským pokusům o rozmístění svých jednotek na území ČSSR ještě před operací Dunaj. Závěrečná kapitola se zabývá reorganizací ČSLA, vytvořením CGV a reakcí NATO na změněnou koncentraci vojsk na hranicích obou bloků.
|
|
| |
|
|
JUDr. Vladimír Vochoč. Československý konzul v Marseille 1938-1941
Hájek, Adam ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kudrna, Ladislav (oponent)
Životní příběh JUDr. Vladimíra Vochoče, který jsem si vybral jako téma své rigorózní práce, se dá vnímat z několika perspektiv. Bezpochyby nejdůležitější je Vochočova činnost za II. světové války, kdy působil jako československý konzul v Marseille nejen po březnu 1939, ale i po porážce Francie. Podařilo se mu díky osobní odvaze a zevrubné znalosti mezinárodního práva udržet v chodu konzulát a pomáhat Čechoslovákům i německým a rakouským emigrantům ohrožených nacisty až do března 1941, kdy byl na nátlak Němců konzulát uzavřen. Z tohoto pohledu se Vochoč, dosud řadový úředník ministerstva zahraničních věcí, ukazuje jako "hrdina všedního dne", tedy člověk, který jakoby pouhým dodržováním úřední přísahy československému státu a zásluhou vnitřního přesvědčení dokázal tváří v tvář bezprostřednímu nebezpečí obstát ve zkoušce, ve které mnozí z jeho kolegů obstát nedokázali. Tato "hvězdná hodina" Vochočova života se stala ústředním bodem mé práce. Pro pochopení Vochočova postoje v krizových okamžicích během války je ale nutné přiblížit také období utváření jeho osobnosti, vlivu jeho rodiny a prostředí, ze kterého vyšel. V tomto okamžiku se ukazuje další možná perspektiva Vochočova životního příběhu vyrůstajícího z kořenů demokratické a silně vlastenecké rodinné tradice - účasti děda Františka na májovém spiknutí...
|
|
| |
|
|
Vojensko-politické aspekty sovětské invaze do ČSSR v srpnu 1968
Čížek, Martin ; Reiman, Michal (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent) ; Kudrna, Ladislav (oponent)
Práce se zabývá vojensko politickými důvody snahy Sovětského svazu dlouhodobě rozmístit své jednotky na československém území a s tím spojenými příčinami vojenského zásahu pěti armád Varšavské smlouvy proti ČSSR na pozadí celkové mezinárodně politické situace. Mezi nejdůletitější patří vojensko strategická situace ve střední Evropě v 60. letech, problematika jaderných zbraní a jejich nosičů. Samostatná kapitola je věnována sovětským pokusům o rozmístění svých jednotek na území ČSSR ještě před operací Dunaj. Závěrečná kapitola se zabývá reorganizací ČSLA, vytvořením CGV a reakcí NATO na změněnou koncentraci vojsk na hranicích obou bloků.
|
|
|
Návrat do emigrace. Osudy československých příslušníků RAF po druhé světové válce ve Velké Británii
Polley, Ivana ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Kudrna, Ladislav (oponent) ; Konečný, Karel (oponent)
Předmětem disertační práce je popsání a analyzování tématiky poválečných osudů československých letců ve Velké Británii v poválečných letech. Úvod práce nastiňuje atmosféru doby a proces integrace západních letců v Československu po osvobození. Práce se rovněž zabývá snahou britských manželek těchto letců o asimilaci do československé společnosti. Proměny politických okolností však donutily letce RAF začít opět uvažovat o odchodu za hranice Československa. Po únoru 1948 byla perzekuce vůči RAF důstojníkům již zcela evidentní. Politické čistky v armádě je donutily k opětovnému odchodu z Československa. Práce typologizuje odchody letců RAF do zahraničí do podskupin a na každé z této podskupiny demonstruje různé a přeci velmi podobné osudy letců, které spojuje odchod do Velké Británie, kde za války sloužili v Královském letectvu. Typologii odchodů rozlišuje ty letce, kteří zůstali ve Velké Británii a nevrátili se po skončení války do Československa, ty, kteří odešli legální cestou, a ty, kteří odešli ilegální cestou po zemi do emigrace. Pro osvětlení problematiky únosů letadel je zvolena forma zpětné reflexe obsažená v německých, francouzských a anglických dobových periodikách. Následující část disertační práce se zabývá uplatněním československých letců ve Velké Británii. Hlavním úkolem této kapitoly...
|
|
|
Českoslovenští letci v německém zajetí 1940-1945
Kudrna, Ladislav ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Hanzlík, František (oponent) ; Gebhart, Jan (oponent)
Příslušníci RAF, čs. letce nevyjímaje, byli ze strany velitelství RAF připraveni na možnost zajetí. Předně znali svá práva a povinnosti vyplývající ze Ženevské konvence. Zajatec mohl udat pouze své vojenské číslo, jméno a hodnost. Nic víc. Pokud by porušil tato ustanovení, vystavoval se po skončení války možnosti vojenského postihu. Velení RAF však svoje muže připravilo nejen na to, co mají dělat v případě zajetí, ale i na to, jak se zajetí vyhnout. Ukázali jsme si, že velení RAF nechalo v roce 1941 seznámit svoje příslušníky s příběhem letce, který upadl do zajetí a podařilo se mu z něho utéct a probít se zpět do Velké Británie. Na příkladě tohoto muže mělo být ukázáno, jak se v případě zajetí zachovat, co mohli letci očekávat v případě německých výslechů, a jak využít příležitost k útěku. Letci byli rovněž seznámeni s tím, jak se zachovat v případě sestřelení nejen nad Německem, ale i nad okupovanou Evropou, především nad Francií. Letci potom byli na operace nad nepřátelským územím vybaveni různými pomůckami, které jim měly pomoci probít se zpět do Velké Británie. I když se velení RAF snažilo své muže co nejlépe připravit na možnost sestřelení nad nepřátelským územím, přesto několik čs. letců po válce do protokolu uvedlo, že neměli potřebné instrukce, jak se v takovém případě zachovat. Tedy jak se vyhnout...
|
|
|
JUDr. Vladimír Vochoč. Československý konzul v Marseille 1938-1941
Hájek, Adam ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kudrna, Ladislav (oponent)
Životní příběh JUDr. Vladimíra Vochoče, který jsem si vybral jako téma své rigorózní práce, se dá vnímat z několika perspektiv. Bezpochyby nejdůležitější je Vochočova činnost za II. světové války, kdy působil jako československý konzul v Marseille nejen po březnu 1939, ale i po porážce Francie. Podařilo se mu díky osobní odvaze a zevrubné znalosti mezinárodního práva udržet v chodu konzulát a pomáhat Čechoslovákům i německým a rakouským emigrantům ohrožených nacisty až do března 1941, kdy byl na nátlak Němců konzulát uzavřen. Z tohoto pohledu se Vochoč, dosud řadový úředník ministerstva zahraničních věcí, ukazuje jako "hrdina všedního dne", tedy člověk, který jakoby pouhým dodržováním úřední přísahy československému státu a zásluhou vnitřního přesvědčení dokázal tváří v tvář bezprostřednímu nebezpečí obstát ve zkoušce, ve které mnozí z jeho kolegů obstát nedokázali. Tato "hvězdná hodina" Vochočova života se stala ústředním bodem mé práce. Pro pochopení Vochočova postoje v krizových okamžicích během války je ale nutné přiblížit také období utváření jeho osobnosti, vlivu jeho rodiny a prostředí, ze kterého vyšel. V tomto okamžiku se ukazuje další možná perspektiva Vochočova životního příběhu vyrůstajícího z kořenů demokratické a silně vlastenecké rodinné tradice - účasti děda Františka na májovém spiknutí...
|
host ::
RSS.