|
|
Studium profylaktického účinku glykoklastrů na modelu bakteriální adherence
Kurucová, Michaela ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Cystická fibróza (CF) jako autozomálně recesivní genetické onemocnění vzniká mutaci CFTR genu kódujícího CFTR protein, který v organismu plní především funkci chloridového kanálu. Porucha transportu chloridových iontů vede u nemocných k mnoha orgánovým dysfunkcím, s největšími dopady na respirační soustavu. Charakteristickým znakem CF je zvýšená adheze bakterií (zejména Pseudomonas aeruginosa, PA) k epitelu plic, která vzniká v důsledku tvorby velmi hustého hlenu a modifikaci glykosylace v plicích. K patogenitě PA významně přispívají její virulentní faktory, konkrétně lektiny PA-IL a PA-IIL, které prostřednictvím vazby na povrchové receptory obsahující D-galaktosu (PA-IL) nebo L-fukosu (PA-IIL) umožňují adhezi PA k hostitelským buňkám. Hlavním cílem této práce bylo prokázat schopnost synteticky připravených multivalentních inhibitorů na bázi fukosy a galaktosy inhibovat adhezi PA na epiteliální buňky plic. Testované trivalentní glykoklastry působící právě proti výše zmíněným lektinům PA byly studovány ex vivo pomocí tzv. adhezního testu využívajícího imortalizované epiteliální buňky linie CuFi-1 (z plic pacienta s CF) a linie NuLi-1 (od zdravého jedince). K monitorování bakteriální adheze byl využit kontrolní kmen PA, označovaný jako PAK (ST 1763). Pro účel vizualizace a stanovení množství bylo...
|
|
|
Příprava růstového faktoru TGF-β3 s coiled-coil kotvou
Otépka, Tomáš ; Vaněk, Ondřej (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Růstové faktory představují skupinu významných látek metabolismu organismů. Jedná se o signální molekuly, které kontrolují aktivitu buňky na endokrinní, parakrinní nebo autokrinní úrovni. Jsou klíčovým prostředníkem vázajícím se na receptory buňky, čímž spouští kaskádu reakcí vedoucí k regulaci genetické transkripce v jádře buňky a stimulaci buněčné odpovědi. Růstové faktory ovlivňují řadu fyziologických funkcí jako buněčnou proliferaci, diferenciaci a hojení tkání. Využití růstových faktorů se nabízí například v regenerativní medicíně. Za obdobným účelem byla zahájena výzkumná práce na přípravu růstového faktoru TGF-β3 s možným připojením na polymerní nosič pomocí coiled-coil kotvy. Tato práce se zabývá rekombinantní produkcí TGF-β3, resp. jeho obdoby spojené s peptidem asociovaným s latencí (LAP) a aplikací některé z technik, která by byla využitelná pro záměr této práce, tedy k připojení proteinu k polymernímu nosiči na bázi aminokyselin. Vzhledem ke strukturní komplexitě, se kterou se růstové faktory fyziologicky z buněk uvolňují, příprava růstových faktorů s coiled-coil kotvou in vitro představuje na poli rekombinantní exprese proteinů neprobádanou výzvu. V našem expresním systému buněčné linie HEK293T bylo možné připravit latentní formu LAP-TGF-β3, pro niž byla ověřena biologická aktivita na...
|
|
|
Slepičí protilátky proti patogenní kvasince Candida albicans
Konečná, Lucia ; Heidingsfeld, Olga (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
4 Abstrakt Kvasinka Candida albicans patří mezi nejrozšířenější patogenní kvasinky. Jako oportunní patogen osídluje především sliznice hostitele a infekci způsobuje obzvlášť u jedinců s oslabeným imunitním systémem. Nejčastější infekci, způsobenou C. albicans je vaginální mykóza, s kterou se během života setkají alespoň 3 ze 4 žen. K léčbě tohoto onemocnění se využívají antimykotika, vůči kterým jsou ale kvasinky stále méně citlivé. Z tohoto důvodu je snaha vyvíjet stále nové možnosti léčby (nejen) infekcí způsobených C. albicans. Ačkoli vaginální mykóza ve většině případech není závažným onemocněním, jedná se o velmi rozšířenou infekci, která se u mnoha žen projevuje opakovaně, někdy i víckrát ročně. Protože vaginální mykóza snižuje kvalitu života mnoha žen, rozhodli jsme se zaměřit v této práci právě na toto onemocnění. V tomto projektu byly využívány slepičí protilátky, které mají oproti savčím protilátkám řadu výhod. U vejcorodých živočichů se protilátky nacházejí nejen v krevním séru, jak je tomu u savců, ale jsou také sekretovány do vajec. Díky tomu je izolace slepičích protilátek neinvazivní a etická. Navíce metody izolace protilátek z vajec jsou taky jednoduší oproti izolaci z krevního séra. V konečném výsledku jsou slepičí protilátky také ekonomičtější, protože výtěžek slepičích protilátek může být...
|
|
|
Fytoremediace léčiv
Forróvá, Barbora ; Bělonožníková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Anxiolytika, sedativa, hypnotika a antidepresiva jsou v dnešní době jedny z nejčastěji předepisovaných léčiv. S jejich zvyšující se spotřebou roste riziko jejich průniku do povrchových vod a půd, kde se poté mohou akumulovat a ovlivňovat klíčové biologické procesy probíhající v buňkách živočichů nebo kontaminovat potravní řetězce. S tímto souvisí potřeba hledání způsobů zajišťující odstranění těchto látek z kontaminovaných míst. Pro dekontaminaci existuje široké spektrum metod, ovšem ne všechny jsou finančně přístupné a dostatečně šetrné k životnímu prostředí. Fytoremediace patří mezi ekologicky a ekonomicky šetrné způsoby odstraňování farmak a dalších xenobiotik z životního prostředí. V této práci byl sledován vliv léčiv diazepamu, rohypnolu a trazodonu na antioxidační systém rostlin kukuřice (Zea mays, L., kultivar DKC 3969), pěstovaných za sterilních podmínek hydroponicky in vitro. Dopady těchto léčiv na rostliny byly sledovány prostřednictvím aktivity důležitých antioxidačních enzymů, peroxidas a glutathion-S-transferasy, dále pomocí neenzymových ukazatelů na antioxidační kapacitu a obsahu látek ukazující na oxidativní stres, malondialdehyd a H2O2. V kořenech všech skupin rostlin kultivovaných in vitro s léčivem v médiu byl pozorován významný nárůst obsahu fenolických látek. Listy i kořeny...
|
|
|
Studium profylaktického účinku glykoklastrů na modelu bakteriální adherence
Áčová, Andrea ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Cystická fibróza (CF), jakožto autosomálně-recesivní dědičné onemocnění způsobené mutaci v CFTR genu, způsobuje poruchu iontového kanálu, vlivem které pacienti trpí množstvím zdravotních problémů. Nejzávažnější jsou komplikace spojené s respirační soustavou. Hromadění hustého hlenu a pozměněná glykosylace v plicích vedou ke zvýšené adherenci bakteriálních buněk, především Pseudomonas aeruginosa (PA) a Burkholderia cepacia komlex, k plicním epiteliálním buňkám pacientů s CF. Předkládaná práce se zaměřením na jeden z virulentních faktorů PA, lektin PA-IIL, studuje adherenci kontrolního kmene PA (PAK; ST 1763) pod vlivem anti-PA-IIL slepičích protilátek IgY a multivalentních glykokonjugátů na bázi fukosy k plicním epiteliálním buňkám odebraným od zdravé osoby (NuLi-1) a osoby s CF (CuFi-1). Před samotným studiem adherence byla ověřena přítomnost PA-IIL v používané kultuře PAK pomocí metody "Western Blotting" s následnou imunodetekcí. Pro kvantitativní vyhodnocení adherenčního testu byly plicní epiteliální i bakteriální buňky nejprve fluorescenčně označeny barvivy PKH. Výsledky spektrofluorimetrického měření po provedení adherenčního testu byly také porovnány s mikroskopickým pozorováním adherence PAK. Různé frakce slepičích anti-PA-IIL protilátek z vaječných žloutků vykazovaly odlišný vliv na míru...
|
|
|
Produkce IL2-fúzních protilátek a stanovení jejich biologické aktivity
Frantová, Eliška ; Vaněk, Ondřej (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Interleukin 2 je malý cytokin s mnoha důležitými imunitními funkcemi. Uplatňuje se zejména jako růstový faktor T buněk, ale působí také na další imunitní buňky a to především na NK a NK-T buňky. IL-2 ve vyšších dávkách indukuje diferenciaci a proliferaci buněčné populace efektorových a paměťových T buněk, které se vyznačují cytotoxicitou a jsou schopny účinné obrany organismu před patogeny anebo nádorovými buňkami. Naproti tomu IL-2 v nízkých dávkách stimuluje populaci Treg, které tlumí imunitní reakce a pomáhají předcházet autoimunitním onemocněním. V nádorové terapii je však stimulace této buněčné populace nežádoucí. Protože je volný IL-2 ve vysokých dávkách pro organismus toxický, byly již dříve navrženy strategie, pomocí kterých by se biologický efekt IL-2 potencoval. Jako jedna z nejslibnějších se jeví jednořetězcový rekombinantní fúzní konstrukt, kde je IL-2 kovalentně vázán pomocí oligopeptidové spojky na anti-IL-2 monoklonální protilátku (mAb). Na základě poznatků ze studia IL-2/anti-IL-2 mAb imunokomplexů by v porovnání s volným IL-2 tento imunocytokin (IC) mohl poskytnout značné terapeutické benefity in vivo, a to především velmi robustní posílení biologické aktivity, selektivní stimulaci konkrétních buněčných populací dle zvolené protilátky a snížení systémové toxicity. Důležitou roli u...
|
|
|
Antioxidační vlastnosti rostlin tabáku pěstovaných in vitro s různým zdrojem dusíku
Vlčková, Denisa ; Ryšlavá, Helena (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Ustálená představa o výživě rostlin NO3 − a NH4 + ionty, jakožto jedinými absorbovatelnými formami dusíku, byla v posledních letech rozšířena o zjištění, že některé rostliny jsou také schopné využívat aminokyseliny a peptidy jako zdroj dusíku. V rámci této práce byl sledován obsah proteinů, fenolických látek a flavonoidů, antioxidační kapacita a aktivita antioxidačních enzymů v extraktech z listů šesti skupin rostlin tabáku pěstovaných in vitro. Výživa těchto rostlin se lišila formou a koncentrací dusíkatých látek. Experimentální skupiny zahrnovaly: kontrolní rostliny pěstované na kompletním Murashige- Skoogově agaru bohatém na NH4 + a NO3 − ionty (MS), rostliny pěstované v přítomnosti NO3 − iontů, se sníženou koncentrací dusíku oproti MS (AD), rostliny pěstované v přítomnosti hydrolyzátu kaseinu, jakožto jediného zdroje dusíku (H), rostliny s kombinovanou výživou NO3 − ionty a hydrolyzátem kaseinu (AD+H) a rostliny AD a H pěstované v přítomnosti polyethylenglykolu, simulujícího stresový faktor sucha (AD+PEG a H+PEG). Ze všech skupin vykazovaly rostliny H nejvyšší obsah fenolických látek a flavonoidů a nejvyšší hodnoty antioxidační kapacity i aktivity antioxidačních enzymů (katalasa, glutathionreduktasa, superoxiddismutasa, celkové peroxidasy, askorbátperoxidasa, glutathion-S-transferasa) společně...
|
|
| |
|
|
Současné možnosti terapie cystické fibrózy
Chmelíková, Barbora ; Kubíčková, Božena (vedoucí práce) ; Marková, Vendula (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na možné léčebné metody cystické fibrózy, a to především na použití modulátorů. Modulátory jsou probírány jak z hlediska mechanismů jejich funkce, tak i možností jejich aplikace. V práci jsou dále diskutovány i další metody léčby cystické fibrózy, a to především pro dýchací cesty a gastrointestinální trakt. Práce je rozčleněna do tří vzájemně se doplňujících částí. V první části jsou vymezeny základní pojmy související s cystickou fibrózou, druhá navazující část je zaměřena na porovnání jednotlivých metod léčby cystické fibrózy a třetí část se věnuje podrobnému rozboru a charakteristice jednotlivých modulátorů. Práce je vypracována jako literární rešerše za použití ověřených sekundárních a zejména primárních zdrojů. Klíčová slova: cystická fibróza, genová terapie, léčba, modulátor, potenciátor, korektor
|
|
|
Biochemické aspekty materiálového průzkumu přírodních pojiv a laků v barevné vrstvě starých výtvarných děl
Pecháčková, Soňa ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Obsahem této práce jsou vybrané bioanalytické metody, které se používají při identifikaci organických pojiv a laků přítomných v barevné vrstvě starých výtvarných děl. Jako pojiva a laky se v historii využívaly přírodní rostlinné a živočišné látky. Mezi tyto materiály patří proteiny, oleje, polysacharidové gumy a pryskyřice. Úspěšná analýza v historii využívaných pojiv a laků vyžaduje dobrou znalost jejich chemických vlastností a reaktivity v průběhu stárnutí. V současnosti mají hlavní přednost metody nedestruktivní vůči vzorku a techniky neinvazivní vůči celému dílu. Imunofluorescenční techniky se v nedávné době začaly uplatňovat jako alternativní metody klasických a jednodušších mikrochemických testů. Spektrální metody nacházejí v materiálovém průzkumu starých výtvarných děl široké uplatnění. Hlavní postavení má infračervená spektrometrie (FTIR)a Ramanova spektroskopie. Metody nukleární magnetické rezonance mají význam především při studování změn pojivového a izolačního materiálu (laků) během stárnutí. Dobré využití má technika hmotnostní spektrometrie (MALDI-TOF) při identifikaci zejména proteinových pojiv. Papírová a tenkovrstvá chromatografie byly s vývojem techniky nahrazeny účinnějšími a složitějšími metodami jako je vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC), plynová chromatografie (GC) a...
|
host ::
RSS.