|
| |
|
|
Proteomická identifikace skořápkových plodů ve vybraných druzích cukroví
Kadeřábková, Lucie ; Kučková, Štěpánka (vedoucí práce) ; Kolář, Karel (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje proteomické identifikaci vybraných skořápkových plodů na příkladu svátečního cukroví. Za účelem identifikace přítomných plodů ve vzorcích byly využity dva typy hmotnostní spektrometrie, jejichž výsledky mohou nabídnout vzájemné doplnění i srovnání. Teoretická část se v počátku zaměřuje na nutriční specifika skořápkových plodů. Její významný díl se poté zabývá širokou otázkou falšování a autentizace potravin, kdy je důraz kladen na skořápkové plody. Teoretickou část zakončuje pohled na odbornost tématu didaktickou optikou a jeho případné možnosti zařazení do výuky chemie či dalších oborů. Předmětem analýzy bylo jedenáct druhů skořápkových plodů po vystavení teplot, simulující pečení cukroví, a sedm druhů vánočního cukroví (šest komerčních výrobků a jeden druh "neznámého" cukroví, kde nebylo dopředu známo, z jakého skořápkového plodu bylo připraveno). Využita byla hmotnostní spektrometrie typu MALDI-TOF s následným vyhodnocením pomocí objektově-relačního databázového systému PostgreSQL, a to s cílem získat charakteristické hodnoty m/z pro každý plod po teplotním ošetření a následně porovnat s hodnotami m/z nalezenými ve vzorcích vánočního cukroví. Pomocí nalezených hodnot bylo cílem identifikovat přítomnost deklarovaných plodů a určit, jaký plod byl použit v...
|
|
| |
|
|
Proteomické rozlišení obilnin
Nyškovská, Kristýna ; Kučková, Štěpánka (vedoucí práce) ; Kolář, Karel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá proteomickým rozlišením obilovin (amarantu, ječmene setého, kukuřice seté, merlíku čilského (quinoi), čiroku zrnového, ovsa setého, pšenice seté, pohanky seté, prosa setého, rýže seté, špaldy, žita setého). Obiloviny jsou velkým množství zastoupeny v lidské potravě a jsou jedním z hlavních zdrojů bílkovin a sacharidů. Cílem bylo zjistit, zda je možné mezi sebou rozlišit jednotlivé typy obilovin a porovnat rozdíl mezi obilovinami a pseudoobilovinami na základě bílkovinového složení jejich zrn pomocí hmotnostně- spektrometrické metody MALDI-TOF (Matrix-Assisted Laser Desorption/Ionization - Time of Flight). Teoretická část se zabývá seznámením s obilninami, pseudoobilninami a jejich nutričními hodnotami, využitím a analytickou metodou MALDI-TOF MS. Experimentální část se zabývá sběrem jednotlivých druhů obilovin a jejich následnou analýzou. Vzorky byly mechanicky zpracovány a štěpeny za pomoci enzymu trypsinu. Naštěpené peptidy byly změřeny metodou MALDI-TOF MS a získaná spektra byla následně zpracována pomocí programu mMass a PostgreSQL (verze 14.2). Tímto způsobem byly zjištěny specifické hodnoty m/z, které jsou charakteristické pro každou analyzovanou obilovinu. Z těchto hodnot byla sestavena tabulka, která přehledně uvádí tyto charakteristické hodnoty. Díky těmto...
|
|
|
Komplexní chemická analýza krevních nátěrů
Matěcha, Tadeáš ; Kučková, Štěpánka (vedoucí práce) ; Kolář, Karel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá komplexní chemickou analýzou krevních nátěrů pomocí hmotnostní spektrometrie a infračervené spektroskopie. Teoretická část je zaměřena nejprve na historii používání, vlastnosti a receptury krevních nátěrů, posléze na jejich samotné složení, které je rozděleno na proteinovou a neproteinovou složku, dále na vybrané analytické metody užívané k jejich identifikaci. V experimentální části je vyhodnoceno a diskutováno 41 modelových vzorků a 2 vzorky reálné. K identifikaci proteinové složky byla u všech vzorků použita metoda kapalinové chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií typu nano-LC-ESI-Q-TOF MS. Určení množstevního zastoupení jednotlivých typů proteinových přísad v krevních nátěrech bylo provedeno na základě počtu nalezených peptidů pocházejících z proteinů typických pro konkrétní proteinové přísady. Dále se podařilo identifikovat aminokyselinové sekvence, díky kterým je možné určit živočišný původ použité krve. Metodou infračervené spektroskopie, konkrétně technikou zeslabeného úplného odrazu a difúzní reflektance, byla zjištěna neproteinová složka všech vzorků a experimentálně byla diskutována kvantitativní analýza na základě změny intenzit naměřených spekter. Zvláštní kapitola se věnuje identifikaci klihu a navrženému postupu při identifikaci žluči. Na...
|
|
|
Využití hmotnostní spektrometrie při proteinové analýze vybraných skořápkových plodů
Kadeřábková, Lucie ; Kučková, Štěpánka (vedoucí práce) ; Chroustová, Kateřina (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zdali je možné odlišit od sebe vybrané skořápkové plody za pomoci hmotnostně spektrometrických technik využívaných při proteinové analýze. Teoretická část shrnuje dostupné poznatky týkající se tématu skořápkových plodů počínaje rostlinnou morfologií, systematikou a výživovým složením. Dále jsou uváděny benefity a rizika konzumace, přičemž je tato část zakončena obecněji analytickými metodami používanými pro identifikaci proteinů, doplněné o konkrétní studie z oblasti výzkumu skořápkových plodů. Experimentální část již výhradně reflektuje proteinové složení skořápkových plodů. Pro tuto bakalářskou práci bylo připraveno jedenáct druhů různých skořápkových plodů. Ty byly přichystány pro analýzu v jemně mleté podobě a proteiny v nich byly ponechány štěpit enzymem trypsinem. Pomocí hmotnostní spektrometrie MALDI-TOF (Matrix-Assisted Laser Desorption/Ionization Time-of-Flight) byla získána spektra jednotlivých vzorků. Data byla poté vyhodnocována pomocí PCA (Principal Component Analysis), jejímž cílem bylo zjednodušit pohled na získaná spektra a umožnit snazší porovnání mezi sebou. Rozlišení na základě PCA analýzy bylo úspěšné, proto byla spektra dále posuzována s cílem získat unikátní hodnoty m/z pro každý plod, což se rovněž podařilo. Následně byly tyto výsledky...
|
|
|
Analýza přírodních organických barviv a pigmentů pomocí hmotnostní spektrometrie
Stýblová, Marie ; Hrdličková Kučková, Štěpánka (vedoucí práce) ; Čapek Adamec, Martin (oponent)
SOUHRN Diplomová práce s názvem "Analýza přírodních organických barviv a pigmentů pomocí hmotnostní spektrometrie" pojednává o identifikaci vybraných přírodních organických barviv/pigmentů kvalitativní analýzou laserové desorpční-ionizační hmotnostní spektrometrie s průletovým analyzátorem (LDI-TOF MS). Výhodou metody LDI-TOF MS je její rychlá a spolehlivá identifikace nízkomolekulárních látek bez chemických a časově náročných předběžných úprav vzorků. Díky velmi nízké spotřebě vzorku může být tato metoda využita analýze uměleckých děl a také například k ověřování jejich pravosti. V této práci byla metoda LDI-TOF MS otestována na 19ti organických barvivech a pigmentech (např. alizarin, apigenin, baicalein, flavon, xanthon, kyselina taninová), čtyřech modelově připravených lacích (alizarinový, purpurinový, chrysinový a kvercetinový) a lacích smíchaných s organickými pojivy. Metoda byla také úspěšně aplikována na dva vzorky modré barvy, které byly odebrány z obrazu od Josefa Čapka s názvem Procházka datovaného do roku 1936.
|
|
|
Identifikace pryskyřičných laků v uměleckých dílech pomocí plynové chromatografie
Jelínek, Jan ; Hrdličková Kučková, Štěpánka (vedoucí práce) ; Beneš, Pavel (oponent)
SOUHRN Pryskyřičné laky se v malířství používají od 11. století. Jejich úkolem je chránit umělecké dílo před nepříznivými vlivy okolního prostředí a mnohdy jej také dotváří i po stránce umělecké. Ačkoliv se v současné době často používají syntetické laky, zvláště v případě moderního umění, použití přírodních materiálů je stále velmi rozšířené a nejen při restaurování historických obrazů a polychromií. Pro přípravu pryskyřičných laků se využívá bohaté nabídky přírodních pryskyřic (damara, mastix, kopály, kalafuna atd.), které se odlišují svým složením a z toho také vyplývajícími různými fyzikálními vlastnostmi jako je například křehkost, rozpustnost a v neposlední řadě různé tmavnutí laku. Z těchto důvodů je nutné znát jeho složení, aby mohl být při restaurování bezpečně odstraněn a následně i nahrazen lakem o stejném materiálovém složení. Nejrozšířenější analytickou metodou k určování přírodních pryskyřic je plynová chromatografie, která využívá celou řadu derivatizačních činidel. Úkolem této diplomové práce bylo nalézt nejvhodnější separační podmínky sloužící k identifikaci pryskyřic metodou plynové chromatografie kombinované s plamenově ionizačním detektorem (GC-FID).
|
|
|
Barvení textilií rostlinnými barvivy
Rychlovská, Kristýna ; Hrdličková Kučková, Štěpánka (vedoucí práce) ; Čapek Adamec, Martin (oponent)
Teoretická část práce krátce pojednává o barevném vnímání člověka a historii barvení přírodními barvivy. Věnuje se barvířským rostlinám, jejich využití a obsahovým látkám. Dále se zabývá klasifikací přírodních barviv, jejich strukturou, využitím a organismy, ve kterých byla barviva nalezena. Důraz je kladen na barviva společensky významná a na barviva následně analyzovaná v Experimentální části. Popsán je také princip použité analytické metody - hmotnostní spektrometrie. V Experimentální části byly z vybraných rostlin různými postupy připraveny barvicí lázně. Pomocí barvicích lázní byla obarvena přírodní plátna nemořená i předem namořená. Následně byla barviva z pláten zpětně extrahována a extrakt byl podroben zkoumání pomocí metody LDI-TOF MS (Laser Desorption/Ionisation - Time Of Flight Mass Spectrometry). Cílem práce bylo pomocí této metody stanovit známá obsahová barviva u bezu černého (Sambucus nigra), brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus), cibule kuchyňské (Allium cepa), meruzalky rybízu (Ribes rubrum), ořešáku královského (Juglans regia) a třezalky tečkované (Hypericum perforatum). V kapitole Přílohy jsou vyobrazena plátna seřazená dle barvení jednotlivými rostlinami a dle jednotlivých postupů. KLÍČOVÁ SLOVA: barvířské rostliny, rostlinná barviva, hmotnostní spektrometrie
|
|
|
Příprava polysacharidových pojiv používaných v uměleckých dílech
Švajcrová, Lenka ; Hrdličková Kučková, Štěpánka (vedoucí práce) ; Čapek Adamec, Martin (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce byla příprava polysacharidových pojiv z vybraných druhů škrobů (bramborového, kukuřičného, pšeničného, rýžového, kuzu), arabské gumy a jejich barvení pomocí anorganických pigmentů. Dále byly vzniklé vzorky polysacharidových pojiv připraveny k dalšímu zkoumání pomocí metody kapalinové chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií (LC-MS/MS) a infračervenou spektroskopií s Fourierovou transformací (FT-IR). Tato práce se rovněž zabývala historií výroby škrobu, jeho původem, obsahovými látkami a pěstováním konkrétních rostlin, ze kterých je získáván. Dále bylo do práce zahrnuto pojednání o technologické výstavbě obrazů a jiných polychromovaných uměleckých děl. Technický charakter malby totiž určují hlavně pojidla barev, a proto z toho důvodu zde byla kromě polysacharidových pojiv popsána i olejová, proteinová a olejovo-pryskyřičná pojiva. Klíčová slova: polysacharidová pojiva, škrob, arabská guma, umělecká díla
|
host ::
RSS.