|
|
Sexual promiscuity, cryptic female choice and the biology of passerine sperm
Míčková, Kristýna ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Vrbacký, Marek (oponent) ; Krist, Miloš (oponent)
Objev postkopulačních mechanizmů výběru partnera zásadně změnil pohled na pohlavní selekci. Pěvci tvoří ideální skupinu pro studium dvou mechanizmů postkopulační pohlavní selekce, kompetice spermií a skryté volby samice. Tato dizertační práce se zabývá postkopulační selekcí ze třech různých uhlů právě u tohoto taxonu. V této práci jsme se zabývali (1) životními změnami znaků, které mohou ovlivňovat reprodukční úspěch samců (morfologie a velocita spermií, produkce spermií) a zároveň trade-off mezi těmito znaky a délkou dožití u samců vlaštovky obecné (Hirundo rustica); (2) variabilitou v proteinech seminální tekutiny a spermií u šesti vybraných druhů pěvců a zda jsou tyto rozdíly způsobeny fylogenezí či vlivem postkopulační pohlavní selekce a (3) popisem proteinového složení samičích kloakálních tekutin vlaštovky obecné ve čtyřech fázích reprodukčního cyklu, změnami v zastoupení proteinů v jednotlivých fázích a stanovením proteinů specifických pro jednotlivé reprodukční fáze. Naše výsledky ukazují, že neexistuje jednotný trend pro změny ve znacích spermií či produkce spermií napříč životem samce. Zatímco morfologie ani velocita spermií se zásadně nemění, produkce spermií v prvních letech života stoupá. Přílišná investice do produkce spermií však může snížit šance samce na delší život, což...
|
|
|
Vliv inkubační teploty na fenotyp mláděte kachny divoké
Cílková, Martina ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Krist, Miloš (oponent)
Vliv inkubační teploty na různé fenotypové znaky ptačích mláďat je hojně zkoumán. Kachny (Anatidae) jsou pro studie tohoto typu dobrým modelem, protože u nich lze rozdělit samičí investici do reprodukce na dvě hlavní části: tvorbu snůšky a její inkubaci. Teplota vajec v průběhu inkubace může významně ovlivnit vývoj a životaschopnost mláďat. Cílem této práce bylo zjistit, jak inkubační teplota ovlivňuje líhnivost, délku inkubace, poměr pohlaví a fenotyp mláďat kachny divoké (Anas platyrhynchos) těsně po vylíhnutí. Vejce byla inkubována experimentálně v umělých podmínkách v šesti stálých teplotách, jejichž rozmezí odpovídalo přirozeným podmínkám v ČR (35-39 řC). Čerstvě vylíhlá mláďata byla zvážena a byly zjištěny údaje o jejich základních strukturálních rozměrech. Poté byla usmrcena a u části mláďat z inkubačních teplot 35,5; 36 a 37 řC byly zjištěny údaje o hmotnosti reziduálního žloutkového váčku a základního chemického složení vlastního těla mláděte s vyjmutým žloutkovým váčkem. Obě krajní teploty (35 a 39 řC) vedly k výraznému snížení líhnivosti vajec a celková délka inkubace průkazně klesala s rostoucí inkubační teplotou. Nepodařilo se prokázat vliv inkubační teploty na celkovou hmotnost mláděte po vylíhnutí. Byly však zaznamenány rozdíly v hmotnosti reziduálního žloutkového váčku, která byla...
|
|
| |
|
|
Teplotně závislá antimikrobiální aktivita bílkových proteinů u prekociálních a altriciálních druhů ptáků
Novotná, Lucie ; Javůrková, Veronika (vedoucí práce) ; Krist, Miloš (oponent)
Mikroorganismy jsou považovány za významný selekční faktor ovlivňující reprodukční úspěch ptáků. Předpokládá se, že mezi zásadní obranné mechanismy, eliminující infekci vnitřních struktur vajec, patří deponace antimikrobiálních proteinů do bílku a inkubační chování. Současné studie naznačují, že inkubační teploty mohou antimikrobiální aktivitu bílkových proteinů zásadně ovlivňovat. Koncentrace vybraných antimikrobiálních proteinů ale i způsoby inkubace snůšky se však liší u altriciálních a prekociálních druhů ptáků. Experimentálně však vliv inkubační teploty na antimikrobiální potenciál bílku u altriciálních a prekociálních druhů ptáků doposud nebyl studován. V této práci byl v manipulativním experimentu testován vliv částečné a plné inkubace, koncentrace lysozymu a ovotransferinu v bílku a jejich vzájemné interakce na antimikrobiální potenciál bílku u dvou modelových druhů ptáků - křepelky japonské (Coturnix japonica) a holuba domácího (Columba livia). Antimikrobiální potenciál bílku byl zjišťován metodou difúze v agaru vůči dvěma gram-positivním bakteriím - Bacillus subtilis a Micrococcus luteus, které byly detekovány jako patogeny bílku u několika druhů ptáků. Kromě toho byl sledován vliv inkubačních teplot a jejich intenzity na změny v koncentraci studovaných antimikrobiálních proteinů v bílku....
|
|
|
The role of interspecific competition in ecological differentiation and speciation in two passerine species, Luscinia megarhynchos and Luscinia luscinia
Sottas, Camille Pauline ; Reifová, Radka (vedoucí práce) ; Krist, Miloš (oponent) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
(in Czech) Předpokládá se, že mezidruhová kompetice hraje důležitou roli v morfologické a ekologické diferenciaci druhů s překrývajícím se areálem a může také přispět k posílení reprodukční izolace mezi druhy. Nicméně, empirických dokladů ukazujících přímou souvislost mezi kompeticí, ekologickou divergencí a specifickými morfologickými adaptacemi je stále velmi málo. Tato práce se zaměřuje na roli mezidruhové kompetice v ekologické diferenciaci a evoluci reprodukční izolace u dvou blízce příbuzných druhů pěvců, slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) a slavíka tmavého (Luscinia luscinia). Oba druhy jsou hmyzožraví a mají podobné ekologické niky. Divergovali před 1.8 miliony let a v současné době se jejich areály střetávají v oblasti sekundární kontaktní zóny, kde oba druhy příležitostně hybridizují. Předchozí studie na tomto systému ukázaly zvýšenou divergenci ve velikosti zobáku v sympatrii ve srovnání s alopatrií. To naznačuje, že mezidruhová kompetice mohla vést k divergenci potravní niky v oblasti překryvu areálů. V rámci této dizertační práce jsem studovala možnou souvislost mezi divergencí v morfologii zobáku, složením potravy, habitatem a složením střevní mikrobioty. Ukázali jsme, že oba druhy slavíků se liší potravní nikou v sypatrii a že tyto potravní rozdíly mohou částečně vysvětlit...
|
|
|
Teplotně závislá antimikrobiální aktivita bílkových proteinů u prekociálních a altriciálních druhů ptáků
Novotná, Lucie ; Javůrková, Veronika (vedoucí práce) ; Krist, Miloš (oponent)
Mikroorganismy jsou považovány za významný selekční faktor ovlivňující reprodukční úspěch ptáků. Předpokládá se, že mezi zásadní obranné mechanismy, eliminující infekci vnitřních struktur vajec, patří deponace antimikrobiálních proteinů do bílku a inkubační chování. Současné studie naznačují, že inkubační teploty mohou antimikrobiální aktivitu bílkových proteinů zásadně ovlivňovat. Koncentrace vybraných antimikrobiálních proteinů ale i způsoby inkubace snůšky se však liší u altriciálních a prekociálních druhů ptáků. Experimentálně však vliv inkubační teploty na antimikrobiální potenciál bílku u altriciálních a prekociálních druhů ptáků doposud nebyl studován. V této práci byl v manipulativním experimentu testován vliv částečné a plné inkubace, koncentrace lysozymu a ovotransferinu v bílku a jejich vzájemné interakce na antimikrobiální potenciál bílku u dvou modelových druhů ptáků - křepelky japonské (Coturnix japonica) a holuba domácího (Columba livia). Antimikrobiální potenciál bílku byl zjišťován metodou difúze v agaru vůči dvěma gram-positivním bakteriím - Bacillus subtilis a Micrococcus luteus, které byly detekovány jako patogeny bílku u několika druhů ptáků. Kromě toho byl sledován vliv inkubačních teplot a jejich intenzity na změny v koncentraci studovaných antimikrobiálních proteinů v bílku....
|
|
|
Fyziologická podstata variability v pigmentaci ptačí skořápky
Mengr, Jan ; Javůrková, Veronika (vedoucí práce) ; Krist, Miloš (oponent)
Zbarvení vajec u ptáků je způsobeno skořápkovými pigmenty uloženými ve skořápce vejce. Tyto pigmenty se liší barvou, chemickou strukturou a místem deponace ve skořápce. Funkce pigmentace vejce je z tradičního hlediska posuzována především jako kryptická či termoregulační. Novější hypotézy však poskytují nový úhel pohledu na funkci pigmentace skořápky. Skořápky mají odlišnou pigmentaci jak mezi různými druhy, což je dáno primárně geneticky, tak mezi populacemi jednotlivých druhů, kde se do velké míry uplatňují environmentálními vlivy působící na samici. Tato práce se zaměřuje jednak na popis charakteristiky jednotlivých skořápkových pigmentů, jejich syntézu, deponaci do skořápky, tak také na význam variability v pigmentaci ptačího vejce a její fyziologickou podstatu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv inkubační teploty na fenotyp mláděte kachny divoké
Cílková, Martina ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Krist, Miloš (oponent)
Vliv inkubační teploty na různé fenotypové znaky ptačích mláďat je hojně zkoumán. Kachny (Anatidae) jsou pro studie tohoto typu dobrým modelem, protože u nich lze rozdělit samičí investici do reprodukce na dvě hlavní části: tvorbu snůšky a její inkubaci. Teplota vajec v průběhu inkubace může významně ovlivnit vývoj a životaschopnost mláďat. Cílem této práce bylo zjistit, jak inkubační teplota ovlivňuje líhnivost, délku inkubace, poměr pohlaví a fenotyp mláďat kachny divoké (Anas platyrhynchos) těsně po vylíhnutí. Vejce byla inkubována experimentálně v umělých podmínkách v šesti stálých teplotách, jejichž rozmezí odpovídalo přirozeným podmínkám v ČR (35-39 řC). Čerstvě vylíhlá mláďata byla zvážena a byly zjištěny údaje o jejich základních strukturálních rozměrech. Poté byla usmrcena a u části mláďat z inkubačních teplot 35,5; 36 a 37 řC byly zjištěny údaje o hmotnosti reziduálního žloutkového váčku a základního chemického složení vlastního těla mláděte s vyjmutým žloutkovým váčkem. Obě krajní teploty (35 a 39 řC) vedly k výraznému snížení líhnivosti vajec a celková délka inkubace průkazně klesala s rostoucí inkubační teplotou. Nepodařilo se prokázat vliv inkubační teploty na celkovou hmotnost mláděte po vylíhnutí. Byly však zaznamenány rozdíly v hmotnosti reziduálního žloutkového váčku, která byla...
|
|
| |
|
|
Úloha hnízda při reprodukci rákosníka velkého
Jelínek, Václav ; Procházka, Petr (vedoucí práce) ; Krist, Miloš (oponent) ; Trnka, Alfréd (oponent)
6 Abstrakt Ptačí hnízda poskytují ochranu vejcím a mláďatům, umožňují rodičům bezpečně opustit potomstvo a zase se k němu vrátit, jejich termoregulační vlastnosti snižují energetické náklady na inkubaci vajec a zahřívání mláďat, a jsou tedy klíčovými strukturami v reprodukci drtivé většiny druhů ptáků. Díky svému významu by tedy měla podléhat přírodnímu výběru. Bylo proto navrženo několik hypotéz, které popisují selekční tlaky, jež na velikost hnízda samého nebo některých jeho částí působí. Ve své dizer- tační práci jsem testoval platnost několika z nich u rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus) - otevřeně hnízdícího druhu pěvce, jehož hnízda jsou k tomu velmi vhodná, neboť vykazují značnou ve- likostní variabilitu. K tomuto účelu jsem využil jak rozsáhlého datového souboru několika set změře- ných hnízd tohoto druhu, tak i experimentů, při kterých jsem s velikostí rákosničích hnízd aktivně ma- nipuloval. Ve shodě s předchozími studiemi se nám nepodařilo prokázat, že by velikost hnízda rákosníka velkého měla vliv na pravděpodobnost jeho parazitace kukačkou obecnou (Cuculus canorus). Ta byla ovšem ovlivněna několika jinými faktory, a to načasováním hnízdění, hustotou rákosového porostu v blízkosti hnízda, a především jeho viditelností z nejbližšího potenciálního místa, ze kterého kukačky hostitelská...
|
host ::
RSS.