Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vznik karbonylových skupin vlivem neenzymové glykace proteinů
Krautová, Lenka ; Boušová, Iva (vedoucí práce) ; Dršata, Jaroslav (oponent)
Vypracovala: Lenka Krautová Místo vypracování: Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Název: Vznik karbonylových skupin vlivem neenzymové glykace proteinů Školitel: PharmDr. Iva Boušová, Ph.D. Tato diplomová práce byla zaměřena na optimalizaci stanovení množství karbonylových skupin v biologickém materiálu. Karbonylové skupiny vznikají vlivem oxidace nebo glykace proteinů. Jako modelovou bílkovinu pro spektrofotometrickou metodu stanovení jsem použila bovinní sérový albumin a pro elektroforetickou metodu aspartátaminotransferázu, které jsem glykovala několika glykačními činidly (glukóza, glukóza + měď, fruktóza, fruktóza + měď, metylglyoxal). U spektrofotometrického stanovení jsem optimalizovala různé parametry: rozpouštědlo, koncentraci činidla, množství bílkoviny a délku inkubace. Podařilo se mi nalézt vhodné podmínky stanovení, které jsem používala v dalších experimentech s různými glykačními činidly. U elektroforetického stanovení jsem prováděla SDS-PAGE s následným barvením stříbrem nebo imunobloting s chemiluminiscenční detekcí. Výsledky spektrofotometrického stanovení ukázaly, že nejvyšší glykační schopnost má metylglyoxal, následuje fruktóza s přídavkem měďnatých iontů, samotná fruktóza, glukóza s přídavkem měďnatých iontů a nejpomalejším glykačním činidlem je...
Vznik karbonylových skupin vlivem neenzymové glykace proteinů
Krautová, Lenka ; Boušová, Iva (vedoucí práce) ; Dršata, Jaroslav (oponent)
Vypracovala: Lenka Krautová Místo vypracování: Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Název: Vznik karbonylových skupin vlivem neenzymové glykace proteinů Školitel: PharmDr. Iva Boušová, Ph.D. Tato diplomová práce byla zaměřena na optimalizaci stanovení množství karbonylových skupin v biologickém materiálu. Karbonylové skupiny vznikají vlivem oxidace nebo glykace proteinů. Jako modelovou bílkovinu pro spektrofotometrickou metodu stanovení jsem použila bovinní sérový albumin a pro elektroforetickou metodu aspartátaminotransferázu, které jsem glykovala několika glykačními činidly (glukóza, glukóza + měď, fruktóza, fruktóza + měď, metylglyoxal). U spektrofotometrického stanovení jsem optimalizovala různé parametry: rozpouštědlo, koncentraci činidla, množství bílkoviny a délku inkubace. Podařilo se mi nalézt vhodné podmínky stanovení, které jsem používala v dalších experimentech s různými glykačními činidly. U elektroforetického stanovení jsem prováděla SDS-PAGE s následným barvením stříbrem nebo imunobloting s chemiluminiscenční detekcí. Výsledky spektrofotometrického stanovení ukázaly, že nejvyšší glykační schopnost má metylglyoxal, následuje fruktóza s přídavkem měďnatých iontů, samotná fruktóza, glukóza s přídavkem měďnatých iontů a nejpomalejším glykačním činidlem je...

Viz též: podobná jména autorů
2 KRAUTOVÁ, Lucie
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.