Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Teatr Novoga Fronta. Od fyzického k post-fyzickému divadlu
Kosová, Lucie ; Pšenička, Martin (vedoucí práce) ; Christov, Petr (oponent)
Tuto diplomovou práci tvoří dvě základní kapitoly. Úvodní teoretická kapitola se zabývá fenoménem fyzického divadla, diskursivní formací pojmu fyzické divadlo a tělem a tělesností. Druhá část práce je věnovaná činnosti divadelního souboru Teatr Novogo Fronta - The Physical Company, který byl založen v Petrohradě v roce 1993 Alešem Janákem a Irinou Andreevou. Soubor od roku 1994 sídlí v Praze a v českém prostředí patří k nejstarším alternativním souborům. Osou práce je kapitola, v které je činnost souboru interpretována na pozadí dvou rozdílných koncepcí a je naznačen pohyb na trajektorii od projevů hraničících s paradivadelní oblastí k divadlu, které směřuje k inscenování jevištních efektů. Do širšího kontextu proměny divadelní poetiky, která se projevila kolem roku 2002, a především do širšího kontextu tvůrčí činnosti souboru uvádí čtenáře kapitoly "Úvodem" a "Tvorba". Jsou formulovány tak, aby představily klíčové aspekty umělecké i mimoumělecké činnosti souboru. V "Závěru" je konstatováno, zda a proč současná tvorba souboru koresponduje s principy fyzického divadla. Součástí "Závěru" je úvaha, v které je formulována oblast dalšího možného výzkumu. Práce má jednu přílohu (Příloha č. I), která představuje seznam inscenací, tak jak byly souborem uváděny v českých premiérách od roku 1994.
Teatr Novoga Fronta. Od fyzického k post-fyzickému divadlu
Kosová, Lucie ; Christov, Petr (oponent) ; Pšenička, Martin (vedoucí práce)
Tuto diplomovou práci tvoří dvě základní kapitoly. Úvodní teoretická kapitola se zabývá fenoménem fyzického divadla, diskursivní formací pojmu fyzické divadlo a tělem a tělesností. Druhá část práce je věnovaná činnosti divadelního souboru Teatr Novogo Fronta - The Physical Company, který byl založen v Petrohradě v roce 1993 Alešem Janákem a Irinou Andreevou. Soubor od roku 1994 sídlí v Praze a v českém prostředí patří k nejstarším alternativním souborům. Osou práce je kapitola, v které je činnost souboru interpretována na pozadí dvou rozdílných koncepcí a je naznačen pohyb na trajektorii od projevů hraničících s paradivadelní oblastí k divadlu, které směřuje k inscenování jevištních efektů. Do širšího kontextu proměny divadelní poetiky, která se projevila kolem roku 2002, a především do širšího kontextu tvůrčí činnosti souboru uvádí čtenáře kapitoly "Úvodem" a "Tvorba". Jsou formulovány tak, aby představily klíčové aspekty umělecké i mimoumělecké činnosti souboru. V "Závěru" je konstatováno, zda a proč současná tvorba souboru koresponduje s principy fyzického divadla. Součástí "Závěru" je úvaha, v které je formulována oblast dalšího možného výzkumu. Práce má jednu přílohu (Příloha č. I), která představuje seznam inscenací, tak jak byly souborem uváděny v českých premiérách od roku 1994.
Úloha radioterapie v léčbě gynekologických nádorů
KOSOVÁ, Lucie
Nádorová onemocnění představují celosvětový problém ve zdravotnictví, kdy dochází postupem času k rozvoji léčby i jejich preventivním opatřením. Obecně se radioterapie vyznačuje působením ionizujícího záření na cílové objemy, popřípadě na pravděpodobné cesty šíření tumoru a jeho metastáz. Cílem léčby je odstranit nádorové ložisko při maximálním šetření zdravé tkáně. Gynekologické nádory jsou nejčastějším nádorovým onemocnění u žen. Mezi gynekologické nádory se řadí nádory vulvy, pochvy, děložního hrdla, děložního těla a vaječníků. V průběhu léčby dochází k reakci těla na záření a jeho negativní účinky se projevují ve formě časných nebo pozdních příznaků. Jak časné tak i pozdní projevy jsou závislé na velikosti dávky, frakcionaci, cílovém objemu a na celkovém stavu pacientky. V bakalářské práci je zpracována výzkumná otázka: Má radioterapie nezastupitelné místo v léčbě gynekologických nádorů? K vyhodnocení výzkumné otázky byla získána data z počítačového systému radioterapeutického oddělení v Nemocnici České Budějovice, a to přehled pacientek léčených na gynekologické nádory z roku 2012 a 2013, jejich věk, diagnóza, technika ozáření, celková aplikovaná dávka, boost, popřípadě dávka záření na paraaortální uzliny. Dále bylo zjišťováno, jaký počet pacientek mělo kombinaci teleradioterapie s brachyterapií a s jakou diagnózou, technikou a dávkou ozáření. Celkově jsou stanoveny tři cíle. První cíl je uvést přehled technik pro léčbu gynekologických nádorů. Druhý cíl je vytvořit soubor léčených pacientů v určitém časovém období, tedy v roce 2012 a 2013, kdy v roce 2012 bylo léčeno 80 pacientek a v roce 2013 bylo léčeno 80 pacientek s diagnózou gynekologických nádorových onemocnění. Třetí cíl se zaobírá uvedením přehledu nežádoucích účinků v léčbě gynekologických nádorů. V nemocnici České Budějovice se pro radioterapeutickou léčbu využívá dvou lineárních urychlovačů, a to CLINAC 2100 C/D s energiemi 6 a 18 MV záření X a pro brachyterapeutickou léčbu se používá GAMMAMED 12i s vysokým dávkovým příkonem a zdrojem 192Ir. O průběhu a způsobu léčby rozhodují pracovní týmy lékařů z různých klinických oborů. Následnou přípravu a vlastní ozáření pacientek provádí radiologičtí asistenti za spolupráce s onkologickými lékaři.

Viz též: podobná jména autorů
3 KOSOVÁ, Lenka
4 KOSOVÁ, Lucie
1 KOŠOVÁ, Ludmila
3 Kosová, Lenka
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.