|
|
Irácká exilová literatura
Klasová, Pamela Markéta ; Ondráš, František (vedoucí práce) ; Oliverius, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová zkoumá dílo současného iráckého exilového spisovatele Ḥasana Blásima a zařazuje ho do rámce magického realismu. Zároveň argumentuje pro formálnější a širší definici magického realismu, která zahrnuje i svět bez nadpřirozených jevů. Magicko-realistické prvky povídkové sbírky Madžnún sáḥat al- ḥurríja (Blázen z náměstí Svobody) podtrhují nejdůležitější témata povídek, jež se vztahují ke katastrofám moderní irácké společnosti posledních třiceti let. Svým důrazem na dokumentaci moderní historie Iráku, jíž dominuje válka a exil, se tak dílo zařazuje mezi díla narativní dokumentární tvorby, jejichž cílem je přispět ke kolektivnímu vědomí národa. Přesto ale magicko-realistický element v Blásimově díle není pokusem o vytváření alternativního kulturního světa. Nadpřirozeno v Blásimově díle funguje metaforicky a vztahuje se výhradně k reálnému světu válek a násilí, ve kterém se lidé pod tíhou okolností mění ve zvířata a kanibaly a který je sám o sobě magický. Ve druhé rovině je Blásimovo dílo diskutováno i na pozadí postkoloniálních teorií, jež prošly od svého průniku na pole humanitních studií spletitým vývojem a v nedávné době byly podrobeny kritice, například právě ze strany akademiků zabývajících se arabskou literaturou. Blásimovo dílo slouží jako doklad toho, že se postkoloniální...
|
|
|
Irácká exilová literatura
Klasová, Pamela Markéta ; Ondráš, František (vedoucí práce) ; Oliverius, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová zkoumá dílo současného iráckého exilového spisovatele Ḥasana Blásima a zařazuje ho do rámce magického realismu. Zároveň argumentuje pro formálnější a širší definici magického realismu, která zahrnuje i svět bez nadpřirozených jevů. Magicko-realistické prvky povídkové sbírky Madžnún sáḥat al- ḥurríja (Blázen z náměstí Svobody) podtrhují nejdůležitější témata povídek, jež se vztahují ke katastrofám moderní irácké společnosti posledních třiceti let. Svým důrazem na dokumentaci moderní historie Iráku, jíž dominuje válka a exil, se tak dílo zařazuje mezi díla narativní dokumentární tvorby, jejichž cílem je přispět ke kolektivnímu vědomí národa. Přesto ale magicko-realistický element v Blásimově díle není pokusem o vytváření alternativního kulturního světa. Nadpřirozeno v Blásimově díle funguje metaforicky a vztahuje se výhradně k reálnému světu válek a násilí, ve kterém se lidé pod tíhou okolností mění ve zvířata a kanibaly a který je sám o sobě magický. Ve druhé rovině je Blásimovo dílo diskutováno i na pozadí postkoloniálních teorií, jež prošly od svého průniku na pole humanitních studií spletitým vývojem a v nedávné době byly podrobeny kritice, například právě ze strany akademiků zabývajících se arabskou literaturou. Blásimovo dílo slouží jako doklad toho, že se postkoloniální...
|
|
|
Politický vývoj postsaddámovského Iráku. Šíité mezi sektářstvím a nacionalismem.
Klasová, Pamela Markéta ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Ženka, Josef (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá vývoj postavení iráckých šíitů v Iráku a vývoj jejich postojů k tomuto státu, zvláště v době po americké invazi do Iráku v roce 2003. V centru pozornosti jsou koncepty nacionalismu, sektářství a identity v rámci iráckého státu a šíitské komunity. Práce je rozdělena na dvě hlavní části, první část je věnována období před rokem 2003 a druhá období od roku 2003 do dnešních dnů. Současná šíitská identita a postavení v iráckém státu bylo formováno jejich historií před rokem 2003. Důkladné osvětlení irácké šíitské historie v tomto období je zásadní pro pochopení událostí po invazi. Od založení moderního iráckého státu, a dokonce i v dobách Osmanské říše, byli šíité tradičně vyloučeni ze sféry politické moci. Politické rozdělení šíitů a sunnitů se odráželo i v rozdílném společenském statusu mezi bohatšími sunnity a chudšími šíity. Tato situace měla za následek vytvoření zdánlivě nepřekonatelných bariér mezi oběma komunitami. I když se monarchie ovládaná sunnity nesnažila aktivně o zapojení šíitů do společnosti, tyto bariéry začaly zvolna mizet, když ve 30. a 40. letech minulého století šíitský komunita zaznamenal ekonomický růst a pokrok ve vzdělání. Následná 50. a 60. léta (republikánská "mezihra") se částečně díky sekularizujícím trendům léta nesla ve znamení největšího...
|
host ::
RSS.