|
|
Dům krátké cesty v Brně
Kejdová, Veronika ; Zadražilová, Miroslava (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Lokalita se nachází v Brně, na okraji městské části Brno – střed. Území je vymezeno ze severu ulicí Zderadovou, v západní části se nachází ulice Masná, z jižní strany území uzavírá ulice Hladíkova a z východu nábřeží řeky Svitavy. Stavba nabývá sedm nadzemních podlaží (obchody a služby, administrativa, bydlení) a dvě podzemní podlaží (podzemní garáže). Řešení návrhu se odvíjí od prolnutí většího množství různých funkcí na relativně malé zastavěné ploše, což představuje značný počet pracovních příležitostí a zkrácení docházkových vzdáleností do práce. Vzniká proto kompaktní objekt, který je rozdělen dvěma pravoúhlými přímkami, vytvářející kříž, na čtyři menší hmoty, které jsou propojeny v úrovni 1.NP a 2.NP pasáží. Rozdělení hmoty přímkami navazuje na významné pěší trasy a dochází tak ke zlepšení průchodnosti územím. Dále jsou jednotlivé hmoty perforovány čtvercovými průřezy o rozměru cca 6,5 x 6,5 x X m, a to jak v horizontálním směru vždy v celé hloubce daného kvádru, vznikají tak plochy pro kryté terasy, tak ve směru vertikálním – v tomto případě je perforace ukončena v různých podlažích dle potřeby, vznikají tak menší átria. Jednotlivé bloky jsou v úrovni 4.NP propojeny pěšími lávkami. V úrovni 5.NP vzniká díky perforaci hmoty v centrální části střešní terasa vytvářející poloveřejný prostor sloužící k relaxaci a odpočinku.
|
|
|
Polyfunkční dům Křenová
Kejdová, Veronika ; Drobníček, Ladislav (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce) ; Matějka, Libor (vedoucí práce)
Polyfunkční dům se nachází v centru města Brna, ve starší bytové zástavbě, mezi ulicemi Křenová, Vlhká a Skořepka. Poskytuje sedm nadzemních a dvě podzemní podlaží. Stavba se skládá ze dvou hlavních bloků, které jsou v prvním nadzemním podlaží propojeny parterem. Každé podlaží je tvořeno specifickou křivkou, každé podlaží se směrem nahoru nebo dolů prolíná s druhým podlažím a tím vzniká hmota nepravidelného organického tvaru. Navržený objekt je z exteriéru charakteristický celoplošně prosklenou fasádou v zeleném tónu. Díky svému tvaru a barevnosti bude stavba působit velmi dominantním dojmem, rovněž bude poskytovat poměrně luxusní byty, dále kancelářské prostory, prostory pro obchody a parkovací plochy.
|
|
|
Polyfunkční dům Křenová
Kejdová, Veronika ; Drobníček, Ladislav (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce) ; Matějka, Libor (vedoucí práce)
Polyfunkční dům se nachází v centru města Brna, ve starší bytové zástavbě, mezi ulicemi Křenová, Vlhká a Skořepka. Poskytuje sedm nadzemních a dvě podzemní podlaží. Stavba se skládá ze dvou hlavních bloků, které jsou v prvním nadzemním podlaží propojeny parterem. Každé podlaží je tvořeno specifickou křivkou, každé podlaží se směrem nahoru nebo dolů prolíná s druhým podlažím a tím vzniká hmota nepravidelného organického tvaru. Navržený objekt je z exteriéru charakteristický celoplošně prosklenou fasádou v zeleném tónu. Díky svému tvaru a barevnosti bude stavba působit velmi dominantním dojmem, rovněž bude poskytovat poměrně luxusní byty, dále kancelářské prostory, prostory pro obchody a parkovací plochy.
|
|
|
Dům krátké cesty v Brně
Kejdová, Veronika ; Zadražilová, Miroslava (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Lokalita se nachází v Brně, na okraji městské části Brno – střed. Území je vymezeno ze severu ulicí Zderadovou, v západní části se nachází ulice Masná, z jižní strany území uzavírá ulice Hladíkova a z východu nábřeží řeky Svitavy. Stavba nabývá sedm nadzemních podlaží (obchody a služby, administrativa, bydlení) a dvě podzemní podlaží (podzemní garáže). Řešení návrhu se odvíjí od prolnutí většího množství různých funkcí na relativně malé zastavěné ploše, což představuje značný počet pracovních příležitostí a zkrácení docházkových vzdáleností do práce. Vzniká proto kompaktní objekt, který je rozdělen dvěma pravoúhlými přímkami, vytvářející kříž, na čtyři menší hmoty, které jsou propojeny v úrovni 1.NP a 2.NP pasáží. Rozdělení hmoty přímkami navazuje na významné pěší trasy a dochází tak ke zlepšení průchodnosti územím. Dále jsou jednotlivé hmoty perforovány čtvercovými průřezy o rozměru cca 6,5 x 6,5 x X m, a to jak v horizontálním směru vždy v celé hloubce daného kvádru, vznikají tak plochy pro kryté terasy, tak ve směru vertikálním – v tomto případě je perforace ukončena v různých podlažích dle potřeby, vznikají tak menší átria. Jednotlivé bloky jsou v úrovni 4.NP propojeny pěšími lávkami. V úrovni 5.NP vzniká díky perforaci hmoty v centrální části střešní terasa vytvářející poloveřejný prostor sloužící k relaxaci a odpočinku.
|
host ::
RSS.