|
|
Práce a hodnota. Karl Marx ve světle fenomenologie života
Jiskra, Martin ; Novotný, Karel (vedoucí práce) ; Benyovszky, Ladislav (oponent) ; Karul, Róbert (oponent)
Předmětem disertační práce jsou pojmy práce a hodnoty na půdorysu fenomenologické interpretace odcizení, jak ji ve své dvoudílné knize o Marxovi - v sedmdesátých letech 20. století - předložil francouzský filosof Michel Henry. Výzva, již s sebou takovýto projekt implicitně přináší, vyplývá přirozeně jak z šíře, tak z neucelené povahy samotného Marxova díla. Náš záměr uchopit Marxovo myšlení v jednotě jeho rozmanitosti se přitom na první pohled zračí ve skutečnosti, že jeho vývoj sledujeme kontinuálně od rané fáze až po dílo pozdní, totiž od problematiky práce na pozadí kritiky odcizení skutečnosti k ekonomické povaze zhodnocování hodnoty. Za tímto formálním postupem však prosvítá hlubší smysl, který bychom chtěli nechat vystoupit na povrch rozvíjením zvláštních forem odcizení. Při zkoumání Marxova díla totiž vycházíme z předpokladu, že pojem odcizení si nárokuje roli pojítka, které drží celé jeho myšlení pohromadě, že metodologie mladého a pozdního Marxe se, navzdory různým dílčím změnám, vzájemně doplňují a podpírají, poněvadž vposled vyrůstají z téhož základu: z kritiky odcizení života jako takového. Klíčová slova práce, hodnota, fenomenologie, odcizení, ideologie, genealogie, třídy, vlastnictví, směna
|
|
|
Jevení a spása. Subjektivita v materiální fenomenologii Michela Henryho
Černý, Jan ; Novotný, Karel (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent) ; Karul, Róbert (oponent)
Disertační práce zkoumá možnosti fenomenologické filosofie zabývat se otázkou spásy v křesťanském smyslu s ohledem na projekt materiální fenomenologie Michela Henryho. Poslední trojice knih Michela Henryho znamenala v jeho tvorbě obrat ke křesťanství a postavila napětí dvou základních modů jevení, které jeho fenomenologie postuluje, do těsného vztahu s otázkou života a smrti člověka. Zároveň v maximální míře exponovala subjektivní pól jevení a učinila subjektivitu vlastním polem, na němž se příběh spásy člověka odehrává. Práce zkoumá jak obecné pojetí subjektivity v materiální fenomenologii, tak konkrétní pojetí božského a lidského subjektu v posledních třech knihách Michela Henryho. Zjišťuje, jak francouzský filosof podává fenomenologii vnitrobožského života; sleduje životní pohyb lidského subjektu z nitra božského života do transcendence světa, a poté v "druhém narození" zpět ke zjevnosti božského života v něm samotném; vysvětluje, v jakém smyslu je božský i lidský subjekt subjektem vtěleným; ukazuje, jak se lidský subjekt stává subjektem rozumějícím slovu božského života, které promlouvá v něm samotném i v Písmu. Všímá si přitom vztahu fenomenologického a novozákonního diskursu a také důsledků faktu, že spása se v materiální fenomenologii stala transcendentální zkušeností Já, pro empirická data lidské...
|
|
|
Jevení a spása. Subjektivita v materiální fenomenologii Michela Henryho
Černý, Jan ; Novotný, Karel (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent) ; Karul, Róbert (oponent)
Disertační práce zkoumá možnosti fenomenologické filosofie zabývat se otázkou spásy v křesťanském smyslu s ohledem na projekt materiální fenomenologie Michela Henryho. Poslední trojice knih Michela Henryho znamenala v jeho tvorbě obrat ke křesťanství a postavila napětí dvou základních modů jevení, které jeho fenomenologie postuluje, do těsného vztahu s otázkou života a smrti člověka. Zároveň v maximální míře exponovala subjektivní pól jevení a učinila subjektivitu vlastním polem, na němž se příběh spásy člověka odehrává. Práce zkoumá jak obecné pojetí subjektivity v materiální fenomenologii, tak konkrétní pojetí božského a lidského subjektu v posledních třech knihách Michela Henryho. Zjišťuje, jak francouzský filosof podává fenomenologii vnitrobožského života; sleduje životní pohyb lidského subjektu z nitra božského života do transcendence světa, a poté v "druhém narození" zpět ke zjevnosti božského života v něm samotném; vysvětluje, v jakém smyslu je božský i lidský subjekt subjektem vtěleným; ukazuje, jak se lidský subjekt stává subjektem rozumějícím slovu božského života, které promlouvá v něm samotném i v Písmu. Všímá si přitom vztahu fenomenologického a novozákonního diskursu a také důsledků faktu, že spása se v materiální fenomenologii stala transcendentální zkušeností Já, pro empirická data lidské...
|
host ::
RSS.