|
Harnessing soluble forms of NK cell receptors and their ligands for cancer immunotherapy
Kalousková, Barbora ; Vaněk, Ondřej (vedoucí práce) ; Obšil, Tomáš (oponent) ; Maloy Řezáčová, Pavlína (oponent)
Přirozeně zabíječské buňky, také NK buňky (z angl. natural killer cells, NK cells) jsou skupinou lymfocytů s přirozenou schopností zabíjet infikované, poškozené nebo maligně transformované buňky. Jelikož jsou tyto lymfocyty součástí přirozené imunity, jsou cytotoxické mechanismy aktivovány po rozpoznání specifických buněčných znaků, avšak bez předchozího kontaktu s antigenem. Toto rozpoznání je důležité pro NK buněčnou funkci při udržování homeostázy a imunitního dohledu. NK buňky cílí přímo na maligně transformované buňky, účastní se však také komplexní imunitní odpovědi, a to produkcí cytokinů nebo komunikací s ostatními imunitními buňkami. Na rakovinu můžeme nahlížet jako na prolomení imunitních bariér, kdy maligní buňky uniknou imunitě a zaplaví okolní tkáň, přičemž si kolem sebe vytváří mikroprostředí podporující růst nádoru. Tento proces může být zvrácen imunoterapií, tedy zásahem do formování imunitní odpovědi, což může vest k obnovení imunitního rozpoznávání. NK buňky jsou v imunoterapii důležitými efektorovými buňkami, mohou být použity pro adoptivní transfer, geneticky modifikovány pomocí chimerních antigenních receptorů nebo aktivovány příslušnými protilátkami. NK buněčné receptory, zodpovědné za rozpoznání cílových buněk a aktivaci cytotoxických mechanismů, jsou také jedním z cílů...
|
|
Příprava lidského NK buněčného aktivačního receptoru NKp80 a jeho ligandu AICL
Kalousková, Barbora ; Vaněk, Ondřej (vedoucí práce) ; Ingr, Marek (oponent)
NK buňky (z angl. natural killer cells, přirozeně zabíječské buňky) hrají klíčovou roli při rozpoznávání a ničení nádorových, infikovaných nebo jinak pozměněných buněk. Na svém povrchu nemají antigenně specifické receptory, proto je řadíme mezi složky přirozené imunity. K rozpoznání cílových buněk slouží řada jiných povrchových receptorů. Inhibiční receptory zajišťují buněčnou toleranci, naopak aktivační receptory spouští cytotoxické mechanismy vedoucí k apoptóze a tedy lýzi buňky. Díky této vlastnosti jsou NK buňky intenzivně studovány v souvislosti s imunoterapií nádorových onemocnění. Jedním z aktivačních receptorů je NKp80 rozpoznávající svůj ligand AICL. Oba proteiny patří do rodiny receptorů podobných lektinům C-typu. Tento komplex se účastní nejenom přímé lýze maligních buněk myeloidního charakteru, ale má také důležitou roli v imunomodulaci zánětu. Předmětem této diplomové práce je příprava receptoru NKp80 a jeho ligandu AICL. Receptor NKp80 byl připraven v linii lidských embryonálních ledvinných buněk (HEK 293S GnTI- ). Byly připraveny stabilně transfekované linie produkující protein NKp80 konstitutivně nebo indukovatelně. Zapojení disulfidických můstků a obsazení N-glykosylačních míst proteinu NKp80 bylo ověřeno hmotnostní spektrometrií. Dále byl optimalizován postup Mgr. Jiřího Nového na...
|
|
Příprava glykosylované formy lidského imunoreceptoru NKp30
Kalousková, Barbora ; Vaněk, Ondřej (vedoucí práce) ; Moserová, Michaela (oponent)
NK buňky (z angl. natural killer cells, přirozeně zabíječské buňky) hrají klíčovou roli v přirozené imunitě. Jejich úkolem je rozpoznávat a eliminovat infikované, stresované nebo maligně transformované buňky. K rozpoznání buněk slouží řada povrchových receptorů. Pro eliminaci buněk slouží cytotoxické mechanismy, které vedou k indukci apoptózy v cílové buňce. Jedním ze spouštěčů cytotoxické reakce je receptor NKp30, patřící společně s NKp46 a NKp44 do rodiny NCR (z angl. natural cytotoxicity receptors). Tato práce popisuje přípravu receptoru NKp30 s přirozenou i s jednoduchou glykosylací v expresním systému lidských embryonálních ledvinných buněk 293 (HEK293). Bylo zjištěno, že glykosylovaný receptor NKp30 tvoří nekovalentní oligomery. Mezi oligomery a monomery v roztoku se ustavuje rovnováha. Oligomerizace je závislá na glykosylaci, deglykosylovaný protein oligomery netvoří. Za účelem deglykosylace byla připravena rekombinantní endoglykosidasa ENDO F1.
|