Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Harnessing soluble forms of NK cell receptors and their ligands for cancer immunotherapy
Kalousková, Barbora ; Vaněk, Ondřej (vedoucí práce) ; Obšil, Tomáš (oponent) ; Maloy Řezáčová, Pavlína (oponent)
Přirozeně zabíječské buňky, také NK buňky (z angl. natural killer cells, NK cells) jsou skupinou lymfocytů s přirozenou schopností zabíjet infikované, poškozené nebo maligně transformované buňky. Jelikož jsou tyto lymfocyty součástí přirozené imunity, jsou cytotoxické mechanismy aktivovány po rozpoznání specifických buněčných znaků, avšak bez předchozího kontaktu s antigenem. Toto rozpoznání je důležité pro NK buněčnou funkci při udržování homeostázy a imunitního dohledu. NK buňky cílí přímo na maligně transformované buňky, účastní se však také komplexní imunitní odpovědi, a to produkcí cytokinů nebo komunikací s ostatními imunitními buňkami. Na rakovinu můžeme nahlížet jako na prolomení imunitních bariér, kdy maligní buňky uniknou imunitě a zaplaví okolní tkáň, přičemž si kolem sebe vytváří mikroprostředí podporující růst nádoru. Tento proces může být zvrácen imunoterapií, tedy zásahem do formování imunitní odpovědi, což může vest k obnovení imunitního rozpoznávání. NK buňky jsou v imunoterapii důležitými efektorovými buňkami, mohou být použity pro adoptivní transfer, geneticky modifikovány pomocí chimerních antigenních receptorů nebo aktivovány příslušnými protilátkami. NK buněčné receptory, zodpovědné za rozpoznání cílových buněk a aktivaci cytotoxických mechanismů, jsou také jedním z cílů...
Příprava lidského NK buněčného aktivačního receptoru NKp80 a jeho ligandu AICL
Kalousková, Barbora ; Vaněk, Ondřej (vedoucí práce) ; Ingr, Marek (oponent)
NK buňky (z angl. natural killer cells, přirozeně zabíječské buňky) hrají klíčovou roli při rozpoznávání a ničení nádorových, infikovaných nebo jinak pozměněných buněk. Na svém povrchu nemají antigenně specifické receptory, proto je řadíme mezi složky přirozené imunity. K rozpoznání cílových buněk slouží řada jiných povrchových receptorů. Inhibiční receptory zajišťují buněčnou toleranci, naopak aktivační receptory spouští cytotoxické mechanismy vedoucí k apoptóze a tedy lýzi buňky. Díky této vlastnosti jsou NK buňky intenzivně studovány v souvislosti s imunoterapií nádorových onemocnění. Jedním z aktivačních receptorů je NKp80 rozpoznávající svůj ligand AICL. Oba proteiny patří do rodiny receptorů podobných lektinům C-typu. Tento komplex se účastní nejenom přímé lýze maligních buněk myeloidního charakteru, ale má také důležitou roli v imunomodulaci zánětu. Předmětem této diplomové práce je příprava receptoru NKp80 a jeho ligandu AICL. Receptor NKp80 byl připraven v linii lidských embryonálních ledvinných buněk (HEK 293S GnTI- ). Byly připraveny stabilně transfekované linie produkující protein NKp80 konstitutivně nebo indukovatelně. Zapojení disulfidických můstků a obsazení N-glykosylačních míst proteinu NKp80 bylo ověřeno hmotnostní spektrometrií. Dále byl optimalizován postup Mgr. Jiřího Nového na...
Příprava glykosylované formy lidského imunoreceptoru NKp30
Kalousková, Barbora ; Vaněk, Ondřej (vedoucí práce) ; Moserová, Michaela (oponent)
NK buňky (z angl. natural killer cells, přirozeně zabíječské buňky) hrají klíčovou roli v přirozené imunitě. Jejich úkolem je rozpoznávat a eliminovat infikované, stresované nebo maligně transformované buňky. K rozpoznání buněk slouží řada povrchových receptorů. Pro eliminaci buněk slouží cytotoxické mechanismy, které vedou k indukci apoptózy v cílové buňce. Jedním ze spouštěčů cytotoxické reakce je receptor NKp30, patřící společně s NKp46 a NKp44 do rodiny NCR (z angl. natural cytotoxicity receptors). Tato práce popisuje přípravu receptoru NKp30 s přirozenou i s jednoduchou glykosylací v expresním systému lidských embryonálních ledvinných buněk 293 (HEK293). Bylo zjištěno, že glykosylovaný receptor NKp30 tvoří nekovalentní oligomery. Mezi oligomery a monomery v roztoku se ustavuje rovnováha. Oligomerizace je závislá na glykosylaci, deglykosylovaný protein oligomery netvoří. Za účelem deglykosylace byla připravena rekombinantní endoglykosidasa ENDO F1.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.