|
|
Zhodnocení ekologického zemědělství na Prachaticku
KOUBOVÁ, Jana
Okres Prachatice se nachází na jihozápadní části Jihočeského kraje a je součástí Šumavy. Převážná část okresu se nachází v nadmořské výšce 600 {--} 800 m, což znamená, že poloha okresu odpovídá podhorské a horské oblasti. Průměrná roční teplota v nižších nadmořských výškách (tj. kolem 500 m n.m.) je 7 0C a roční úhrn srážek je zde 500 mm. V horských oblastech okresu (kolem 1000 m n.m.) je průměrná teplota pouze 3,7 0C a úhrn srážek se pohybuje kolem 1100 mm. K 1.10.2007 zde hospodařilo 23 ekologických zemědělců. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 21 ekozemědělců. Dotazník měl 4 části: sociologickou, zootechnickou, agrotechnickou a ekonomickou (celkem 99 otázek). Nejmladšímu respondentovi je 31 let, nejstaršímu 69. Mladší ekozemědělci využívají ke svému podnikání zaměstnance.Vysokoškolsky vzděláno je 38 %, 62% osob má nižší vzdělání, z čehož převažují z 85 % středoškoláci. Ekozemědělci s nižším vzděláním jsou častěji věřící než ti, kteří jsou vzdělaní vysokoškolsky. Průměrná rozloha podniku je 216,41 ha. Čím menší je výměra pozemků, tím více ekozemědělců má ještě jiné zaměstnání. 71 % ekozemědělců hospodaří v CHKO, čemuž odpovídá i zatížení VDJ/ha, které zde v průměru činí 0,66 VDJ/ha. Ke hnojení pozemků se využívá především hnůj a kompost. Ekozemědělci se zaměřením na chov krav bez tržní produkce mléka chovají jen masná a kombinovaná plemena. Připouštění zvířat se provádí přirozenou plemenitbou. Polovina ekozemědělců provádí výkrm skotu. Dotace tvoří v průměru 67 % příjmů domácností ekozemědělců, zbytek jsou tržby. Téměř všichni vkládají příjmy na zpět do zemědělství. Mladí ekozemědělci (do 42 let) vnímají způsob žádání o dotace jako moc složitý. 76 % ekologicky hospodařících zemědělců má problém zpeněžit produkty v bio kvalitě. Pokud by měli k tomu možnosti, pak se osoby s vyšším vzděláním neváhají pustit do výroby složitějších biopotravin, na rozdíl od dotazovaných se vzděláním nižším. Většina je zatížena půjčkou či úvěrem.
|
|
|
Poskytované služby pro seniory v říčanském regionu
Koubová, Jana ; Průša, Ladislav (vedoucí práce) ; Šloufová, Romana (oponent)
V diplomové práci se zaměřuji na problematiku péče o seniory. Zabývám se poskytováním sociálních služeb pro seniory v říčanském regionu. Cílem mé práce je zmapovat tento region z pohledu sociálních služeb. V následujících řádcích se zaobírám Zákonem o sociálních službách, který je nedílnou součástí organizací poskytujících sociální služby, standardy sociálních služeb, pojmy komunitního plánování, samosprávným rozdělením České republiky. Dále poukazuji na problematiku státních a nestátních organizací. V empirické části následně vycházím z dotazníku, který vyplnili převážně vedoucí pracovníci jednotlivých organizací. Vycházím z dostupných údajů Českého statistického úřadu a poskytnutých informací organizací nacházejících se v regionu. Doložený výzkum se zabývá mapováním zařízeními a jejich využitím, dále poptávkou po tomto typu zařízení ze strany seniorů.
|
|
| |
|
|
Organizace I. celostátní spartakiády v Československu v roce 1955, její význam a symbolika pro komunistický režim
Koubová, Jana ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Fabianková, Klára (oponent)
Diplomová práce pojednává o způsobu organizace, významu a symbolice I. celostátní spartakiády, konané v roce 1955 v Československu, pro komunistický režim. V úvodní části se práce věnuje politické, ekonomické, sociální a kulturní situaci po druhé světové válce v Československu a volně pak přechází k dění v oblasti tělovýchovy a sportu. Zabývá se procesem sjednocení tělovýchovy v zájmu komunistické strany a jeho vlivům na uspořádání I. celostátní spartakiády. Klíčovým tématem je analýza toho, jak byly zneužívány tradice tělovýchovy v Československu, organizační struktura sokolských sletů v zájmu spartakiády a nakonec i samotné masy vystupujících cvičenců. To vše je také doloženo rozborem jednotlivých tělocvičných skladeb, během kterých cvičenci díky pohybům těl vyjadřovali jasnou propojenost s komunistickou symbolikou.
|
|
| |
|
|
Očkování proti pertussi - důvody změny vyhlášky o očkování proti infekčním nemocem
KOUBOVÁ, Jana
Bakalářská práce je zaměřena na sledování výskytu onemocnění pertusse (tj. dávivého neboli černého kašle) v Jihočeském kraji v období od roku 2000 do roku 2009. Základním cílovým souborem je dětská populace. Práce má dvě základní části, část teoretickou a část výzkumnou. Teoretická část popisuje nejen historii tohoto onemocnění a jeho výskyt, ale zaměřuje se i na základní epidemiologickou charakteristiku, klinický obraz, léčbu, očkování i zdravotně-sociální dopad na celou společnost. V teoretické části je čerpáno z dostupné literatury a platných právních předpisů. Cílem výzkumné části bakalářské práce bylo zmapovat a analyzovat výskyt onemocnění pertussí v Jihočeském kraji v jednotlivých věkových skupinách v letech 2000 ? 2009. Tj. porovnat výskyt pertusse se situací v České republice, respektive nemocnost na 100 000 obyvatel v Jihočeském kraji s nemocností na 100 000 obyvatel v České republice a zhodnotit dopad vyhlášky MZ ČR č. 65/2009 Sb., kterou se mění vyhláška MZ ČR č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem. Z důvodu zjištění cílů byly stanoveny tři hypotézy, pro jejichž potvrzení byl zvolen kvalitativní výzkum ? technikou sekundární analýzy dat ze systému EpiDat v rámci hlášení Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje v Českých Budějovicích. První hypotéza předpokládala, že onemocnění pertussí se u očkovaných dětí nejčastěji vyskytuje ve věkové skupině 10 ? 14 let. Tato hypotéza byla potvrzena. Stejně tak byla verifikována i hypotéza druhá, která předpokládala, že nově zavedené plošné očkování dětí ve věku 10 ? 11 let sníží incidenci onemocnění. Třetí hypotéza, předpokládající tvrzení, že původce nákazy bude v populaci stále kolovat a nejvíce postiženou skupinou bude kohorta mladých dospělých osob, byla také verifikována.
|
|
|
Konec kolektivizace v Československu a vznik tzv. socialistické vesnice
Koubová, Jana ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Tématem mé práce je poslední fáze kolektivizace československého venkova v druhé polovině padesátých let 20. století. V práci se zaměřím na rozbor zemědělské politiky KSČ v daném období, a to zejména na základě analýzy nevydaných pramenů (Národní archiv v Praze). Dále se míním zabývat rolí nových typů zemědělských družstev na stabilizaci tzv. socialistické vesnice a její zemědělské výroby, přičemž využiju metodu sondy na příkladě zemědělských družstev na Jindřichohradecku (Státní okresní archiv v Jindřichově Hradci). Studie bude kromě nevydaných pramenů zpracována na základě edic publikovaných dokumentů a nejnovější literatury české provenience.
|
host ::
RSS.