|
|
Sociální postavení a každodennost pražského dělnictva v meziválečné době. Historicko-sociologická analýza
Holubec, Stanislav ; Kárník, Zdenek (vedoucí práce) ; Moravcová, Mirjam (oponent) ; Měchýř, Jan (oponent)
Předkládaná práce si klade za cíl přiblížit sociální existenci a každodennost pražského dělnictva v meziválečném období. Praha, která ve sledovaném období dynamicky rostla a rychle se měnila v moderní velkoměsto, byla také městem s největší koncentrací dělníků v Československu. Zvláštní pozornost je věnována dělnickým rodinám, problematice zdraví a sexuality, bydlení, kulturním praktikám, politické existenci a vzdělávání. Práce používá dobových archivních pramenů organizací zabývajících dělníky nebo dělnických organizacích samotných (politických stran, odborů, zájmových sdružení). Druhým zdrojem informací je kvalitativní sociologické šetření pamětníků. Dále to jsou analýzy statistických dat, dobových periodik a sekundární literatury. Práce se snaží ukázat pražské dělnické prostředí ve vší rozmanitosti jeho existence a pojímá tuto sociální skupinu jako značně heterogenní útvar s velmi plynulými hranicemi přechodu k ostatním sociálním prostředím. Vedle sociálních rozdílů zdůrazňuje práce vliv rozdílů mezi generacemi a pohlavími na každodennost pražského dělnictva.
|
|
|
Josef Macek a programové debaty v Československé sociálně demokratické straně dělnické (ČSDSD) v letech 1924-1938
Polášek, Martin ; Havelka, Miloš (vedoucí práce) ; Doležalová, Antonie (oponent) ; Kárník, Zdenek (oponent)
Josef Macek a programové debaty v Československé sociálně demokratické straně dělnické (ČSDSD) v letech 1924-1938. Předmětem práce je programová debata v Československé sociálně demokratické straně dělnické (ČSDSD) v letech 1924-1938. Tato debata je analyzována trojím způsobem: Nejprve je podán její chronologický vývoj a poukázáno na souvislosti mezi různými tématy, o nichž se diskutovalo. V druhé části jsou rozebírány strukturální rysy debaty (vnější kontext, institucionální prostředí, sociální profil diskutujících, strukturální konfliktní linie typu generačního štěpení nebo vztahu mezi teoretiky a praktiky apod.). Poslední část je věnována analýze obsahových rozdílů mezi debatujícími v několika vybraných otázkách (založení socialismu, role inteligence v socialistické straně, vztah ke státu, evoluční cesta k socialismu). Jako základní osa debaty je chápán marxismus. Ve vztahu k němu se v práci hovoří o třech vnitrostranických proudech, které se opakovaně střetávaly a které se lišily nejen v postoji k marxismu jako takovému nebo k formám řešení, jež z něho vyplývaly, ale také svou generační příslušností a svým vlivem na programový profil strany jako celku: Proud levicový, který byl generačně nejmladší, se o marxismus opíral s relativně největší mírou důslednosti a v marxistických intencích doporučoval...
|
|
|
Josef Macek a programové debaty v Československé sociálně demokratické straně dělnické (ČSDSD) v letech 1924-1938
Polášek, Martin ; Havelka, Miloš (vedoucí práce) ; Doležalová, Antonie (oponent) ; Kárník, Zdenek (oponent)
Josef Macek a programové debaty v Československé sociálně demokratické straně dělnické (ČSDSD) v letech 1924-1938. Předmětem práce je programová debata v Československé sociálně demokratické straně dělnické (ČSDSD) v letech 1924-1938. Tato debata je analyzována trojím způsobem: Nejprve je podán její chronologický vývoj a poukázáno na souvislosti mezi různými tématy, o nichž se diskutovalo. V druhé části jsou rozebírány strukturální rysy debaty (vnější kontext, institucionální prostředí, sociální profil diskutujících, strukturální konfliktní linie typu generačního štěpení nebo vztahu mezi teoretiky a praktiky apod.). Poslední část je věnována analýze obsahových rozdílů mezi debatujícími v několika vybraných otázkách (založení socialismu, role inteligence v socialistické straně, vztah ke státu, evoluční cesta k socialismu). Jako základní osa debaty je chápán marxismus. Ve vztahu k němu se v práci hovoří o třech vnitrostranických proudech, které se opakovaně střetávaly a které se lišily nejen v postoji k marxismu jako takovému nebo k formám řešení, jež z něho vyplývaly, ale také svou generační příslušností a svým vlivem na programový profil strany jako celku: Proud levicový, který byl generačně nejmladší, se o marxismus opíral s relativně největší mírou důslednosti a v marxistických intencích doporučoval...
|
|
|
Sociální postavení a každodennost pražského dělnictva v meziválečné době. Historicko-sociologická analýza
Holubec, Stanislav ; Kárník, Zdenek (vedoucí práce) ; Moravcová, Mirjam (oponent) ; Měchýř, Jan (oponent)
Předkládaná práce si klade za cíl přiblížit sociální existenci a každodennost pražského dělnictva v meziválečném období. Praha, která ve sledovaném období dynamicky rostla a rychle se měnila v moderní velkoměsto, byla také městem s největší koncentrací dělníků v Československu. Zvláštní pozornost je věnována dělnickým rodinám, problematice zdraví a sexuality, bydlení, kulturním praktikám, politické existenci a vzdělávání. Práce používá dobových archivních pramenů organizací zabývajících dělníky nebo dělnických organizacích samotných (politických stran, odborů, zájmových sdružení). Druhým zdrojem informací je kvalitativní sociologické šetření pamětníků. Dále to jsou analýzy statistických dat, dobových periodik a sekundární literatury. Práce se snaží ukázat pražské dělnické prostředí ve vší rozmanitosti jeho existence a pojímá tuto sociální skupinu jako značně heterogenní útvar s velmi plynulými hranicemi přechodu k ostatním sociálním prostředím. Vedle sociálních rozdílů zdůrazňuje práce vliv rozdílů mezi generacemi a pohlavími na každodennost pražského dělnictva.
|
host ::
RSS.