|
|
France and the reform of the eurozone - from Sarkozy to Hollande
Juhás, Tomáš ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Bibliografický záznam JUHÁS, Tomáš. France and the reform of the eurozone - from Sarkozy to Hollande. Praha, 2015. 68 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut mezinárodních studií. Katedra západoevropských studií. Vedoucí diplomové práce Doc. JUDr. PhDr. Ivo Šlosarčík, LL.M., Ph.D. Abstrakt Diplomová práce si klade za cíl zmapovat a vysvětlit změnu přístupu prezidenta Françoise Hollanda k otázkám úsporných opatření v eurozóně. Na jaře roku 2012 budoucí francouzský prezident Hollande nastoupil na vlnu volání veřejnosti po změně a ve své kampani a volebním programu slíbil radikálně nový přístup k hospodářským a fiskálním politikám eurozóny. Nejexplicitnějším indikátorem této změny se měla stát renegociace fiskálního paktu, formálně Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii. Navzdory všeobecnému očekávání toho nový socialistický prezident změnil v přístupu k úsporným opatřením doma ve Francii i v eurozóně velmi málo. Za účelem vysvětlení tohoto neočekávaného výsledku aplikuje diplomová práce sociologicko-politický teoretický koncept Eurokratického pole, odvozený od sociologie Pierra Bourdieua a rozvinutý ve francouzském akademickém prostředí Didierem Georgakakisem a Jayem Rowellem. V tomto kontextu se prezident Hollande stal hráčem ve velmi...
|
|
|
France and the reform of the eurozone - from Sarkozy to Hollande
Juhás, Tomáš ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Bibliografický záznam JUHÁS, Tomáš. France and the reform of the eurozone - from Sarkozy to Hollande. Praha, 2015. 68 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut mezinárodních studií. Katedra západoevropských studií. Vedoucí diplomové práce Doc. JUDr. PhDr. Ivo Šlosarčík, LL.M., Ph.D. Abstrakt Diplomová práce si klade za cíl zmapovat a vysvětlit změnu přístupu prezidenta Françoise Hollanda k otázkám úsporných opatření v eurozóně. Na jaře roku 2012 budoucí francouzský prezident Hollande nastoupil na vlnu volání veřejnosti po změně a ve své kampani a volebním programu slíbil radikálně nový přístup k hospodářským a fiskálním politikám eurozóny. Nejexplicitnějším indikátorem této změny se měla stát renegociace fiskálního paktu, formálně Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii. Navzdory všeobecnému očekávání toho nový socialistický prezident změnil v přístupu k úsporným opatřením doma ve Francii i v eurozóně velmi málo. Za účelem vysvětlení tohoto neočekávaného výsledku aplikuje diplomová práce sociologicko-politický teoretický koncept Eurokratického pole, odvozený od sociologie Pierra Bourdieua a rozvinutý ve francouzském akademickém prostředí Didierem Georgakakisem a Jayem Rowellem. V tomto kontextu se prezident Hollande stal hráčem ve velmi...
|
|
|
Åland Islands - autonomy and the road to it
Juhás, Tomáš ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent)
Ålandské ostrovy - autonómia a cesta k nej Tomáš Juhás 2013 Abstrakt Práca sa zaoberá tzv. Ålandskou otázkou, fínsko-švédskym sporom o Ålandské ostrovy z obdobia konca prvej svetovej vojny, definitívne vyriešeným Spoločnosťou národov ponechaním ostrovov Fínsku pod podmienkou udelenia autonómie a potvrdením ich demilitarizácie. Cieľom práce je zodpovedať, prečo bolo prijaté práve dané riešenie a to pomocou analýzy záujmov a postojov jednotlivých strán sporu. Práca operuje s dvomi polohami Ålandskej otázky. Prvá je vojensko-strategická a sa týka ich neutrality. Z baltického pohľadu sú ostrovy v prípade vojnového konfliktu mimoriadne výhodne umiestneným územím. Z tohto dôvodu boli Ålandy už od roku 1856 demilitarizované a neutralizované a záujmom všetkých zainteresovaných bolo, aby to tak ostalo. Druhou polohou je poloha etnická a jej podstatou je otázka, komu majú ostrovy patriť. Obyvateľstvo ostrovov je švédsky hovoriace a prejavilo vôľu pripojiť ostrovy k Švédsku. Fínsko však tento stav nechcelo dopustiť. Zákulisné rokovania zainteresovaných strán trvali dlhú dobu a nakoniec sa preniesli pred Radu Spoločnosti národov, ktorá v konečnom dôsledku rozhodla v de facto fínsky prospech. Táto pro-fínskosť bola, ako práca zisťuje, daná kombináciou momentálnych a štrukturálnych dôvodov, okrem iných fínskou vojenskou...
|
host ::
RSS.