|
| |
|
|
Analysis of Diffractive Open Charm Photoproduction with a Leading Proton at HERA
Jansová, Markéta ; Černý, Karel (vedoucí práce) ; Kepka, Oldřich (oponent)
Difrakční volná produkce charm kvarku je studována s použitím dat získaných s pomocí detektoru H1 v letech 2006-2007. V tomto období bylo možné měřit rozptýlený proton s využitím dopředného detektoru protonů na H1 zvaného VFPS. Produkce charm kvarku je zkoumána v rozpadech D∗ mezonu. Účinný průřez procesu e+ p → e+ D∗ X p ve fotoprodukčním režimu definovaným hodnotou vir- tuality fotonu Q2 < 2 GeV byl změřen a srovnán s MC Rapgap předpovědí na hadronové úrovni, která je založená na difrakčních partonových distribučních funkcích získaných z inkluzivního hluboce nepružného ep rozptylu. Měření rozptýleného protonu představuje jedinečnou možnost zkoumat odezvu dopředných detektorů pro elastické případy. S pomocí těchto interakcí je prověřena platnost výběru difrakčních případů metodou LRG.
|
|
|
Studium difrakčních ep interakcí na hadron-elektronovém collideru
Jansová, Markéta ; Valkárová, Alice (vedoucí práce) ; Žáček, Josef (oponent)
V CERNu je plánována výstavba ep collideru LHeC, který by měl doplnit fyzikální program bývalého ep collideru HERA a stávajícího hadronového col- lideru LHC. S pomocí LHeC by měly být studovány srážky elektronů o en- ergii 60 GeV a protonů o energii 7 TeV. Práce je věnována studiu difrakčního hluboce nepružného rozptylu probíhajícího přes nabité proudy. Difrakční pro- cesy s výměnou W± byly již zkoumány na urychlovači HERA (H1 experiment), avšak s nedostačující statistikou. Práce reprodukuje Monte Carlo předpovědi získané na H1 experimentu a jejím hlavním cílem je určení velikosti účinného průřezu difrakčního hluboce nepružného rozptylu s nabitými proudy pro budoucí LHeC projekt.
|
|
| |
|
|
Uplatnění sestry poradkyně v péči o nevyléčitelně nemocné
JANSOVÁ, Markéta
Péče o nevyléčitelně nemocné se jeví jako aktuální téma z důvodu modernizace medicíny, která dnes léčí stavy a choroby, na které v dřívějších dobách umírali lidé mnohem dříve než dnes. Z tohoto důvodu přibývá nevyléčitelně nemocných lidí a role sestry poradkyně pro nevyléčitelně nemocné nabývá na významu. Úkolem sestry poradkyně by především mělo být nevyléčitelně nemocným a jejich rodinám na blízku, pomoci jim zorientovat se v této náročné situaci, poskytovat důležité informace a případně jim pomoci v zajištění vhodnější péče. Pro tuto práci byly stanoveny cíle: C1: {\clqq}Zjistit jaké představy má laická veřejnost na péči v situacích po zjištění, že by byli nevyléčitelně nemocní``; C2: {\clq}qZjistit názor ošetřovatelského personálu na možnosti uplatnění sestry poradkyně v péči o nevyléčitelně nemocné``; C3: {\clq}qZjistit možnosti uplatnění sestry poradkyně v péči o nevyléčitelně nemocné`` a C4: {\clq}qZjistit, kdo by měl být poskytovatelem poradenské péče po zjištění klienta, že je nevyléčitelně nemocný``. Dále byly stanoveny hypotézy: H1: {\clq}qSestra poradkyně je schopná intervenovat na potřeby laické veřejnosti, které vyjadřuje k problematice péče v případě zjištění nevyléčitelné nemoci``. H2: {\clq}qOšetřovatelský personál nepovažuje roli sestry poradkyně za reálnou z důvodu nekonkrétně vyjádřených kompetencí v příslušné legislativě``. H3: {\clq}qOšetřovatelský personál zaměňuje roli sestry edukátorky s rolí sestry poradkyně``. Bylo provedeno kvalitativně-kvantitativní výzkumné šetření. V kvalitativní části tvořili výzkumný soubor pro rozhovory 4 sestry z onkologického, chirurgického, interního a neurologického oddělení a 4 laici. Výzkumný soubor kvantitativní dotazníkové části výzkumného šetření tvořilo 116 respondentů sester z oddělení následné péče, interního, chirurgického, neurologického a onkologického oddělení Nemocnice České Budějovice, a. s. a Hospice sv. J.N.Neumanna v Prachaticích; a dále 112 respondentů laiků. Z vyhodnocených výsledků vyplynul zájem sester i laiků o sestru poradkyni, jejíž uplatnění by bylo pravděpodobně problematické z důvodu nekonkrétně vyjádřených kompetencí v legislativě. Dále je zde nutné vyzvednout hlavní dominantní hodnotu, která z výzkumného šetření vyplynula, kterou je {\clq}qrodina``.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o klienta ante finem
JANSOVÁ, Markéta
Téma smrti a umírání je společností stále tabuizováno. Je to téma nepříjemné a nemoderní, protože naše doba si žádá lidi plné života a elánu. Je-li někdo nevyléčitelně nemocný, společnost se na něj velice často dívá jakoby skrz prsty. Mnozí lékaři, ač znají nepříznivou prognózu onemocnění, se snaží nemocného za každou cenu léčit až do poslední chvíle a smrt přijímají jako osobní prohru. Neutěšené podmínky umíraní v dnešní společnosti si uvědomovala anglická lékařka Cicely Saunders, která se snažila o zkvalitnění péče umírajícím a v roce 1967 založila v Londýně první moderní hospic {--} hospic sv. Kryštofa. Na filosofii prvního hospice navázal v roce 1995 první český hospic Anežky České. Cílem bakalářské práce bylo posoudit možnosti poskytování ošetřovatelské péče ošetřujícím zdravotnickým personálem v nemocnici a v hospici o klienta ante finem. Byly stanoveny hypotézy: H1: Ošetřující zdravotnický personál poskytuje ošetřovatelskou péči klientovi ante finem dle standardu obou typů zařízení. H2: Přístup péče o klienta ante finem je podmíněn emoční vyrovnaností ošetřujícího zdravotnického personálu. H3: Ošetřující zdravotnický personál v nemocničním zařízení si neuvědomuje, že umění doprovázet je součástí ošetřovatelského procesu. Výzkumný soubor tvořil ošetřovatelský zdravotnický personál z interního oddělení a z oddělení následné péče z nemocnice v Českých Budějovicích, v Jihlavě a v Třebíči; a v hospici v Prachaticích, v Červeném Kostelci a v Brně. Ke sběru dat byla použita metoda dotazování, technikou dotazníku. Celkem bylo rozdáno 170 dotazníků, konečný počet dotazníků pro zpracování dat tvořil 136 dotazníků. Z vyhodnocených výsledků vyplynulo, že možnosti poskytování péče klientovi v terminálním stádiu v nemocniční péči jsou převážně ovlivněny nedostatkem času, dále si ošetřovatelský zdravotnický personál zcela neuvědomuje možnosti paliativní péče, kdežto v hospici jsou podmínky pro paliativní péči vytvořeny na kvalitní úrovni. Výsledky práce budou poskytnuty jedné z uvedených nemocnic a dvěma hospicům a mohou posloužit k zamyšlení nad možným rozšířením poskytování paliativní péče v daných zařízeních.
|
host ::
RSS.