Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Prvky fantastična v románu Nikdo se nedívá od Josého Luíse Peixota
Jakubec, Radim ; Válová, Karolina (vedoucí práce) ; Svobodová, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce má za cíl podat přehled fantaskních motivů v románu Nikdo se nedívá (Nenhum olhar, 2001) portugalského spisovatele Josého Luíse Peixota. Kromě předmětného souboru fantaskních motivů a kratšího resumé děje románu jsou v bakalářské práci představeny relevantní literární koncepce fantastična a jeho náležitostí od významných literárních kritiků z různých literárně-historických období, z jejichž děl bude v průběhu závěrečné práce vycházeno. Konkrétně jsou v práci využity teoretické závěry Rogera Cailloise (Imagenes, Imagenes...Ensayos sobre la funccion y los poderes de la imaginación, 1970), H.P.Lovecrafta (Nadpřirozená hrůza v literatuře, 1927), Tzvetana Todorova (Úvod do fantastické literatury, 1970) a Jamieho Alazrakiho (¿Qué es lo neofantástico?, 2001). Práce je dále rozšířena o kapitoly pojednávající o reáliích stran zkoumaného románu a autorova života, které dále prohlubují informativní záběr práce.
Úhrnek
Jakubec, Radim ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Úhrnek Abstrakt Diplomová práce má za cíl provést zevrubnou analýzu právního institutu úhrnku z hlediska jeho diachronního vývoje a dopadů aplikace této právní úpravy do sféry práv a povinností adresátů právních norem. V první části práce je s pomocí historických právních pramenů rekonstruován vývoj podoby institutu postupně v právních zdrojích starověkého Říma, oblasti střední Evropy a nakonec v hranicích území české státnosti. Druhá část práce je věnována současnému znění institutu úhrnku, jeho atributům, aplikovatelnosti ustanovení o úhrnku a dalším souvisejícím problematikám. V úvodu druhé části je kladen důraz na ligvistickou analýzu současného znění ustanovení, které je podrobeno gramatickému, sémantickému a syntaktickému rozboru. Na rozbor ligvistický navazuje rozbor právní, kdy jsou zkoumány podmínky nutné k tomu, aby mohlo být v souladu s právními předpisy ustanovení o převodu úhrnkem užito. Na učiněné závěry o podmínkách užití navazují kapitoly o alternativních a disentujích pohledech na předmětnou problematiku. Na závěr druhé části je předloženo alternativní znění definice, které se s předmětnými problémy vypořádává a kontemplativní kapitola o teleologickém účelu institutu. Ve třetí části práce dochází k porovnávání domácí právní úpravy institutu s jeho protějšky v právních řádech třetích zemí,...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.