|
|
Ampicilin rezistentní beta-laktamáza negativní kmeny Haemophilus influenzae izolované v ČR v letech 2010-2018
Jakubů, Vladislav
Podle výsledk pravidelné surveillance rezistence bakteriálních p vodc infekcí dýchacích cest vzr stá v eské republice po et kmen Haemophilus influenzae s neenzymatickou rezistencí k -laktamovým antibiotik m. Neenzymatická rezistence je podmín na mutacemi v genu ftsI kódujícím penicilin-vážící proteiny (PBP3), jejichž d sledkem je snížená schopnost vázat -laktamová antibiotika. Pr kaz tohoto typu rezistence je obtížn jší než detekce -laktamázy, která je u H. influenzae stále nej ast jší p í inou rezistence k aminopenicilin m. Analýzou souboru 228 kmen H. influenzae bylo zjišt no, že nejvyšší možný záchyt (99,5 %) izolát s neenzymatickou rezistencí zp sobenou mutacemi v genu ftsI, je možno v rutinní praxi dosáhnout p i sou asném vyšet ení citlivosti v i penicilinu, ampicilinu, amoxicilinu a cefuroximu diskovou difúzní metodou dle metodologie EUCAST. V sou asnosti doporu ovanou metodou EUCAST s využitím pouze penicilinu byl záchyt mutací nižší, 95,7 %. Sekvena ní analýza prokázala zna nou variabilitu mutací genu ftsI. V souboru 228 kmen bylo zjišt no celkem 37 r zných kombinací aminokyselinových zám n, které se vyskytly na 23 pozicích v proteinu PBP3 (V329I, D350N, S357N, A368T, M377I, S385T, A388V, L389F, P393L, A437S, I449V, G490E, I491V, R501L, A502S, A502T, A502V, V511A, R517H, I519L, N526K, A530S a...
|
|
|
Ampicilin rezistentní beta-laktamáza negativní kmeny Haemophilus influenzae izolované v ČR v letech 2010-2018
Jakubů, Vladislav ; Žemličková, Helena (vedoucí práce) ; Růžička, Filip (oponent) ; Nyč, Otakar (oponent)
Ampicilin rezistentní β-laktamáza negativní kmeny Haemophilus influenzae izolované v České republice v letech 2010-2018 Podle výsledků pravidelné surveillance rezistence bakteriálních původců infekcí dýchacích cest vzrůstá v České republice počet kmenů Haemophilus influenzae s neenzymatickou rezistencí k β-laktamovým antibiotikům. Neenzymatická rezistence je podmíněna mutacemi v genu ftsI kódujícím penicilin-vážící protein (PBP3), jejichž důsledkem je snížená schopnost vázat β-laktamová antibiotika. Průkaz tohoto typu rezistence je obtížnější než detekce β-laktamázy, která je u H. influenzae stále nejčastější příčinou rezistence k aminopenicilinům. Analýzou souboru 228 kmenů H. influenzae bylo zjištěno, že nejvyšší možný záchyt (99,5 %) izolátů s neenzymatickou rezistencí způsobenou mutacemi v genu ftsI, je možno v rutinní praxi dosáhnout při současném vyšetření citlivosti vůči penicilinu, ampicilinu, amoxicilinu a cefuroximu diskovou difúzní metodou dle metodologie EUCAST. V současnosti doporučovanou metodou EUCAST s využitím pouze penicilinu byl záchyt mutací nižší, 95,7 %. Sekvenační analýza prokázala značnou variabilitu mutací genu ftsI. V souboru 228 kmenů bylo zjištěno celkem 37 různých kombinací aminokyselinových záměn, které se vyskytly na 23 pozicích v proteinu PBP3 (V329I, D350N, S357N, A368T,...
|
host ::
RSS.