|
|
Užití metafory ve školní výuce
Jílek, Štěpán ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kasíková, Hana (oponent)
Hlavním záměrem práce je přiblížit současné pojetí metafory a na základě něj nalézt možnosti jejího uplatnění ve školní výuce. V první části jsou metafory s pomocí poznatků kognitivní lingvistiky ukázány jako přirozená součást lidského vnímání světa a je vysvětlena základní terminologie, principy a druhy metafory, stejně jako i její odlišnost od jevů jí podobných, jako je analogie, přirovnání a metonymie. Objasněny jsou dále obecné komunikační a kognitivní možnosti a funkce metafory. Představeny jsou poznatky plynoucí z výzkumů zabývajících se porozuměním a tvořením metafor u dětí. V druhé části práce je uvažováno o možnostech aplikace metafory ve školní výuce. Metafory jsou chápány jako specifická metoda, která může být použita pro dosažení řady vyučovacích cílů. Uvažováno je o podmínkách jejich užití z hlediska charakteru obsahu a pojetí vztahu učitel-žák. Vyjmenována a ošetřena jsou možná rizika užití metafory ve vyučování. Závěrem je o metaforách uvažováno v souvislosti s metakognicí, názorně jsou popsány dvě základní metakognitivní strategie, které zároveň slouží ijako metodická ukázka užití metafory pro učitele.
|
|
|
Vibrační optická aktivita nukleotidů a kratších segmentů nukleových kyselin
Jílek, Štěpán ; Profant, Václav (vedoucí práce) ; Kaminský, Jakub (oponent)
1 Nukleotidy jsou organické molekuly, které mají široké spektrum funkcí v živých organismech. Účastní se buněčné signalizace, slouží jako kofaktory enzymatických reakcí, hrají ústřední roli v buněčném metabolismu a jsou základními monomerními jednotkami polymerů nukleových kyselin. Nukleotidy se skládají ze tří podjednotek - dusíkaté nukleobáze, pětiuhlíkatého cukru (ribosy či 2'-deoxyribosy) a fosfátové skupiny obsahující jeden až tři fosfáty. Předmětem této diplomové práce je studium různých nukleotidů a jejich samouspořádání ve vodním roztoku prostřednictvím metod vibrační spektroskopie - Ramanova rozptylu a jeho chirálně citlivé varianty, Ramanovy optické aktivity. Ta má potenciál přinést nové zajímavé informace o strukturním uspořádání, dynamice a interakcích těchto molekul, neboť je oproti Ramanovu rozptylu mnohem citlivější k vibracím cukerné části nukleotidů, na které jsou tři až čtyři chirální uhlíky. Studovali jsme spektrální projevy spojené s chemickými modifikacemi (rozdíl mezi ribo- a deoxyribonukleotidy, vliv různé polohy fosfátu) i se změnou fyzikálních podmínek (různé nábojové stavy vyvolané změnou pH, vliv koncentrace, vliv iontů). Značná část práce je věnována studiu samoasociace purinových nukleotidů - adenosin-5'-monofosfátu, který při vyšších koncentracích stohuje, a také...
|
|
|
Vibrační optická aktivita 3-aminoquinuclidinu
Jílek, Štěpán ; Profant, Václav (vedoucí práce) ; Kaminský, Jakub (oponent)
1 Práce se zabývá studiem chirální molekuly 3-aminochinuklidinu (AQN), která je významným farmakoforem. Deriváty této molekuly tvoří základ pro řadu biologicky významných látek a léčiv: modulátorů aktivity serotoninových receptorů, látek pro zobrazení neuronální aktivity a léků potlačujících vedlejší účinky při chemoterapii (antiemetika). Molekula AQN je chirální a informace o její absolutní konfiguraci a enantiomerní čistotě je proto velmi významná pro její využití ve farmaceutickém průmyslu. Struktura AQN obsahuje primární a terciární aminovou skupinu a v závislosti na pH se může vyskytovat ve třech nábojových stavech. V této práci jsme se zaměřili na charakterizaci AQN pomocí metod vibrační spektroskopie - infračervené absorpce a Ramanova rozptylu, včetně jejich chirálních variant - vibrační cirkulární dichroismus (VCD) a Ramanova optická aktivita (ROA), ty všechny v kombinaci s kvantově chemickými simulacemi. Značná pozornost byla věnována výběru vhodného rozpouštědla a nastavení ideálních experimentálních podmínek. Na základě pH závislosti Ramanových spekter jsme určili pKA disociační konstanty charakterizující přechody mezi jednotlivými nábojovými stavy AQN, které byly dále charakterizovány pomocí ROA a VCD. Zkoumány byly i vlastnosti AQN v různých fázích (vodní roztok, krystalická a skelná fáze)....
|
|
|
Užití metafory ve školní výuce
Jílek, Štěpán ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kasíková, Hana (oponent)
Hlavním záměrem práce je přiblížit současné pojetí metafory a na základě něj nalézt možnosti jejího uplatnění ve školní výuce. V první části jsou metafory s pomocí poznatků kognitivní lingvistiky ukázány jako přirozená součást lidského vnímání světa a je vysvětlena základní terminologie, principy a druhy metafory, stejně jako i její odlišnost od jevů jí podobných, jako je analogie, přirovnání a metonymie. Objasněny jsou dále obecné komunikační a kognitivní možnosti a funkce metafory. Představeny jsou poznatky plynoucí z výzkumů zabývajících se porozuměním a tvořením metafor u dětí. V druhé části práce je uvažováno o možnostech aplikace metafory ve školní výuce. Metafory jsou chápány jako specifická metoda, která může být použita pro dosažení řady vyučovacích cílů. Uvažováno je o podmínkách jejich užití z hlediska charakteru obsahu a pojetí vztahu učitel-žák. Vyjmenována a ošetřena jsou možná rizika užití metafory ve vyučování. Závěrem je o metaforách uvažováno v souvislosti s metakognicí, názorně jsou popsány dvě základní metakognitivní strategie, které zároveň slouží ijako metodická ukázka užití metafory pro učitele.
|
host ::
RSS.