|
|
Krása a dobro v Plótínově filosofii
Ivančenko, Georgij ; Roreitner, Robert (vedoucí práce) ; Špinka, Štěpán (oponent)
A b s t r a k t Tato práce postupuje ve výkladu z výchozí pozice, kterou je spjatost krásyadobravefilo- sofii Plótínaa novoplatonismu jako takovém. Práce pokládáotázkupozdrojiavysvětleníintui- tivní i filosofické přesvědčivosti tétospjatosti,pojejímontologickémzakotvenívPlótínověfilo- sofii. Cílem práce je upřesnění toho, jak zmíněná spjatost může být chápána a v čem tkví, co je jejím základem. Práce si kladezaúkolprozkoumání,případnětakévyřešení,následujícíaporie, jež, jak doufám, není triviální a může vrhnout nové světlo na metafysikuPlótína,konkrétněje- ho chápání vztahu krásy a dobra: v jakémsmyslujsou krásaadobroúzcespjaty (včemonaspjatost spočívá a v čem je zakotvena) av jakém jsouzároveňodlišné(včemspočívádistinkcemezinimi)? Naším zájmem tedynenípouháexposiceroleastatusudobraa krásyv Plótínověmyšlení,nýbrž tázání se po tom, jak mohou být tak provázané a zároveň distinktivně odlišné. Naše pojednání, sledujíce Plótínův výklad problematiky krásy v Enn. I. 6., povede od analýzy krásy ve smyslo- vém světě k vyšším ontologickým rovinám, přičemž na každé sebudeme tázat filosofa apřipo- mínat si vytyčenou aporii. Zvláštní pozornost budeme věnovat Enn. I. 6. 6. a V. 5. 12, tedy kapi- tolám nezbytným pro diskusi o ontologickém statusu krásy a dobraajejichvzájemnémvztahu. Neméně důležitou pro naši práci bude...
|
|
|
Diktatura a republikánská tradice
Ivančenko, Georgij ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Záměrem této práce je formulace pojmu republikánské diktatury v kontrapozici vůči jiným formám autokracie, jež bývají běžně označovány za diktatury. Pojem republikánské diktatury formulujeme v návaznosti na koncepci komisařské diktatury, kterou představuje Carl Schmitt v knize Die Diktatur, jež je ústředním opěrným bodem této práce. Zaměřujeme se také na expozici teoretických základu republikánské diktatury, kterou pojímáme coby diktaturu komisařskou. Poukazujeme též na rozdíly mezi diktaturou komisařskou a suverénní na základě koncepce Carla Schmitta. Dále provádíme historický exkurz, jehož účelem je ukázat, že jsouc integrální součástí republikánské tradice (ve starořímském provedení), republikánská komisařská diktatura obnáší možnost zrušení republikánského zřízení, což demonstruje příklad Sully a Caesara. Dalším úkolem práce je poukázat na nemožnost uplatnění principů komisařské diktatury v moderním státě, což vede, v souladu s představou Schmitta, k zániku komisařské diktatury, k její transformaci do diktatury suverénní, jež absorbuje legálně-ústavní a republikánský rámec, který byl součástí komisařského pojetí diktatury. Nicméně, komisařská intence (jejímž základem či nositelem je konzervativně-reakční politicko-hodnotový instinkt) nezaniká zcela, nýbrž nabývá nové podoby, která je prosta...
|
host ::
RSS.