|
| |
|
|
Metody úprav čistírenských kalů pro aplikaci v zemědělství s ohledem na mikropolutanty
Vítková, M. ; Komárek, M. ; Wickramasinghe, N. ; Pohořelý, Michael ; Moško, Jaroslav ; Hušek, Matěj ; Cajthaml, Tomáš ; Grasserová, Alena ; Čechmánková, J. ; Vácha, R. ; Zimová, M.
Cílem předkládané metodiky je popsat možnosti úpravy čistírenských kalů kompostováním a pyrolýzou pro aplikaci v zemědělství, a to zejména s ohledem na tzv. mikropolutanty, ale i na konvenční polutanty, a posoudit rizika upravených kalů pro půdní prostředí a vstup (mikro)polutantů do pěstovaných plodin. Metodika vychází z výsledků laboratorních a terénních experimentů tříletého projektu a z kritického přístupu ke kalům jako potenciálně nebezpečnému odpadu na straně jedné a recyklovatelného zdroje živin na straně druhé.
|
|
|
Organic fluorine content and change during thermal treatmen
Hušek, Matěj
We have previously described how pyrolysis affected the content of selected PFAS representatives.4,5 However, we could not determine with certainty whether they were merely cleaved or mineralised. Therefore, we focused on the change in organic fluorine content (part of PFAS) and analysed its thermal behaviour in inert (sea sand) and heterogeneous (sewage sludge) material.
Plný tet:  PDF
|
|
| |
|
|
Porovnání vlastností biocharů na bázi různých typů čistírenských kalů
Moško, Jaroslav ; Beňo, Z. ; Hušek, Matěj ; Komárek, M. ; Vítková, M. ; Pohořelý, Michael
Používání čistírenských kalů na zemědělskou půdu je stále více diskutovaným tématem, a to zejména z důvodu principu předběžné opatrnosti vůči obsahu anorganických, organických a mikrobiálních polutantů. Jedním z postupů úpravy/zpracování kalů před použitím na půdě je jejich pyrolýza, při které \njsou produkovány biochary z čistírenských kalů, které jsou za předpokladu správného vedení procesu stabilní a prosté od organického a mikrobiálního \nznečištění. Cílem příspěvku bylo ověřit vlastnosti biocharů z čistírenských kalů, které byly podrobeny různému typu stabilizace. Kaly byly pyrolyzovány \npři teplotách v rozmezí 600–650 °C a byla zjištěna jistá korelace mezi stupněm stabilizace kalu a vlastnostmi biocharů (texturní vlastnosti, prvkové \nsložení, energetická hodnota). \n
Plný tet: PDF
|
|
| |
|
|
Removal of PFASs from sewage sludge by pyrolysis
Hušek, Matěj
Our work aimed to describe PFASs behaviour at different pyrolysis temperatures (200 to 700 °C). We analysed 37 PFAS in sewage sludge samples and pyrolysis products. The temperature at which PFASs were removed from the sewage sludge at more than 99.0% was 400 °C, and at 600 °C, removal was more than 99.9%. As a result, it is recommended for commercial sludge pyrolysis units (larger volume, lower material homogeneity) that the process temperature be not lower than 600 °C. This recommendation is supported and demonstrated by the analyses of samples from the Bohuslavice Trutnov WWTP (CZE), where the sludge pyrolysis unit is in operation.\n
Plný tet: PDF
|
|
|
Metodika experimentů pro studium chování perfluoroalkylových látek při pyrolýze čistírenských kalů
Hušek, Matěj ; Skoblia, S. ; Moško, Jaroslav ; Beňo, Z. ; Semerád, Jaroslav ; Cajthaml, Tomáš ; Pohořelý, Michael
Zpracování stabilizovaných čistírenských kalů pomocí pyrolýzy představuje jednu z možností, jak s tímto materiálem nakládat. Pyrolýzní jednotky jsou vhodné pro zpracování čistírenských kalů s nízkým obsahem těžkých kovů, jejich vhodnost pro zpracování kalů obsahující různé organické polutanty je ve výzkumu. V této práci diskutujeme problematiku per- a polyfluoroalkylových látky (PFASs) (organická znečisťující látka) v čistírenských kalech a přípravu metodiky pro experimentální stanovení chování PFASs při pyrolýze čistírenských kalů, za účelem stanovení praktických podmínek pyrolýzy pro zpracování čistírenských kalů obsahující PFASs.
Plný tet: PDF
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.