|
|
Ošetřovatelský proces v prevenci imobilizačního syndromu
Havlasová, Anežka ; Průšová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hromádková, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou imobilizačního syndromu. Klade si za cíl poukázat na rizika spojená s dlouhodobou imobilizací, rozpoznání včasných příznaků imobilizačního syndromu a předcházení vzniku komplikací. Teoretická část se zaměřuje na charakteristiku imobilizačního syndromu v jednotlivých orgánových soustavách, kde jsou související změny a prevence podrobně rozepsány. Empirickou část tvoří dotazníkové šetření, které se zaměřuje na znalosti sester ze standardního a JIP oddělení. Ověřované znalosti se týkají předcházení a podstaty imobilizačního syndromu. Na dotazníkovém šetření se podílelo celkem 99 respondentů napříč Fakultní nemocnicí v Motole. Získaná data byla zpracována a následně byly porovnávány znalosti sester na základě vzdělání, typu pracoviště a délky praxe. Cíle: Cílem bakalářské práce bylo přinést ucelený přehled relevantních poznatků o imobilizačním syndromu. Dále bylo cílem zjistit prostřednictvím dotazníku vlastní konstrukce znalosti sester o imobilizačním syndromu. Metody: Šetření bylo provedeno prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření. Dotazník vlastní konstrukce byl rozdán v tištěné formě praktickým a všeobecným sestrám. Dotazník obsahuje 27 otázek, skládá se z otevřených, a i uzavřených odpovědí. Výsledky: Z vlastního šetření je patrný rozdíl ve...
|
|
|
Informovanost matek v péči o fyziologického novorozence
Drmelová, Anna ; Nikodemová, Hana (vedoucí práce) ; Hromádková, Jaroslava (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o problematice péče o fyziologického novorozence a o informovanosti žen (matek) v jednotlivých okruzích dané péče. V teoretické části práce jsou popsány základní ošetřovatelské intervence a postupy v péči o novorozence od jeho příchodu na svět, přes následný pobyt na novorozeneckém oddělení až k jeho propuštění do domácí péče. V úvodu jsou definovány základní pojmy a definice v oblasti porodnictví a neonatologie. Pozornost je věnována problematice specifické péče o novorozence v časném poporodním období, důležitosti a významu vzájemné spolupráce mezi rodiči a zdravotnickým personálem v době pobytu v nemocničním zařízení a veškerým nezbytným bodům edukace rodičů po porodu. V empirické části práce jsou uvedeny výsledky vlastního šetření, zpracování dat a komparace vlastních výsledků práce s výsledky již dříve realizovaných studií. Cílem práce bylo zjistit, v jaké míře jsou matky informovány o průběhu hospitalizace na novorozeneckém oddělení, o průběhu samostatné ošetřovatelské péče o novorozence v časném poporodním období a jak vysokou informovanost a zkušenost mají v oblasti celkové péče o novorozence. Součástí výzkumného šetření jsou také položky zjišťující individuální míru jistoty matek v jednotlivých oblastech péče o svého novorozence. Prezentace vlastního...
|
|
|
Kvalita edukace klientů v programu domácí parenterální výživy
Koťátková, Michaela ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Hromádková, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá kvalitou edukace klientů, kteří byli zařazeni do programu domácí parenterální výživy. Práce je rozdělená na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je popsána indikace, kontraindikace a historie domácí parenterální výživy, její rozdělení podle typů a nejčastěji používané cévní vstupy. Dále je popsána charakteristika edukace v ošetřovatelství, v edukačním procesu, její cíle, vyhodnocení, způsob vytvoření dokumentace pro realizaci všech fází edukačního procesu. V empirické části je popsána metodika průzkumného šetření. Bylo provedeno kvantitativní metodou pomocí distribuce nestandardizovaných dotazníků klientům, kteří již byli edukováni, či edukováni byli během dotazníkového šetření. Účelem této práce je získání poznatků, jak klienti vnímají způsob edukace prováděné na našem pracovišti, jaké informace považují za nedostatečné, chybějící či nesrozumitelné a jaké informace či edukační materiály by ještě uvítali. Na základě takto získaných informací bude vytvořena ucelená informační brožura, která bude sloužit klientům jako ucelený a srozumitelný celek o domácí parenterální výživě. Výsledkem bude vytvoření kvalitního edukačního protokolu, který bude odpovídat osobním požadavkům klienta a všem fázím edukačního procesu chybějícím na našem pracovišti.
|
|
|
Znalost sester pracujících na dětských odděleních v ošetřování střednědobých cévních vstupů
Müllerová, Julie ; Hromádková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Průšová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na zmapování a prozkoumání znalostí sester v ošetřování střednědobých cévních vstupů zavedených pediatrickým pacientům. Cílem práce bylo na základě dotazníku zjistit míru vědomostí sester v jednotlivých typech střednědobých katétrů a míru znalostí ošetřovatelských postupů souvisejících s katétrem. Teoretická část práce zahrnuje pediatrická anatomická specifika, obecnou charakteristiku cévních vstupů, konkrétně popsané typy střednědobých žilních vstupů a ošetřovatelskou péči o tyto katétry. Empirická část prezentuje utříděná data ve formě přehledů tabulek a výsečových diagramů, která jsou následně porovnána s hypotézami orientovanými na věk, délku praxe, pracovní zařazení a specializovanou způsobilost respondenta v oblasti intenzivní péče. Metodika šetření spočívala v distribuci strukturovaného dotazníku vlastní konstrukce ve formě didaktického testu sestrám pracujícím na dětských odděleních Fakultní nemocnice v Motole. Zkoumaný vzorek se skládal ze 76 respondentů. Prostřednictvím dotazníkového šetření byl zjištěn statisticky významný rozdíl u tří položek v závislosti na pracovním zařazení respondentů ve prospěch respondentů pracujících na jednotkách intenzivní péče. Dále se procentuálně prokázala hlubší znalost PICC oproti znalostem midline katétru, znalost správnosti...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s hemodialyzačním katétrem v chronické dialyzačním programu
Horniková, Renata ; Hromádková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku ošetřování hemodialyzačních katétrů. Hemodialyzační katétr je nedílnou součástí každé eliminační metody a bez funkčního hemodialyzačního katétru není hemodialýza možná. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda a jak se liší péče o hemodialyzační katétry na jednotlivých pracovištích. Teoretická část práce předkládá poznatky o anatomii a fyziologii ledvin, patofyziologii ledvin, eliminačních metodách, cévních přístupech a konkrétně popisuje hemodialyzační katétry a ošetřovatelskou péči o ně. Empirická část práce představuje výsledky vlastního dotazníkového šetření, které probíhalo na vybraných pracovištích Fakultní nemocnice Motol a na vybraných střediscích Fresenius Medical Care. Cílovou skupinou respondentů byly sestry pracující na těchto pracovištích. Do statistického zpracování dat bylo v závěru šetření zahrnuto 75 řádně vyplněných dotazníků. Získaná data jsou prezentována ve výsečových a sloupcových grafech a tabulkách a tyto data jsou následně porovnána s hypotézami orientovanými na typ pracoviště a na stupeň dosaženého vzdělání respondentů. Z výsledků dotazníkového šetření vyplynulo, že byly statisticky významné rozdíly, zejména ve znalostech v oblasti výměně krytí, odběrů krve z dvojcestného hemodialyzačního katétru, odstraňování katétru,...
|
|
|
Péče o chronickou ránu - bércový vřed
Kümmelová, Tereza ; Hromádková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Bakalářská práce Péče o chronickou ránu - bércový vřed se zabývá problematikou chronických ran zaměřenou na bércové vředy. Cílem práce bylo: Shromáždit data o možnostech léčby bércového vředu a prostudování dostupných zdrojů. Získat data z databáze "Pečování o pacienta s nehojící se ránou" ve Fakultní nemocnici v Motole. Tato data následně posoudit a statisticky zpracovat. Vypočítat kvalifikovaný odhad zátěže ošetřovatelského personálu související s péčí o pacienta s bércovým vředem na pracovištích interního typu, na pracovištích chirurgického typu a souhrnně ve Fakultní nemocnici v Motole. Teoretická část práce uvádí základní přehled řešené problematiky. V empirické části práce jsou uvedeny výsledky vlastního šetření a jejich komparace s výsledky dříve realizovaných studií. Metodou výzkumného šetření byla sekundární analýza dat z databáze "Pečování o pacienta s nehojící se ránou" ve Fakultní nemocnici v Motole. Do výzkumného šetření bylo zahrnuto 164 pacientů s bércovým vředem hospitalizovaných v období od 1. 1. 2022 do 31. 6. 2022 ve Fakultní nemocnici v Motole. Výsledky: Bylo zjištěno, že ve Fakultní nemocnici v Motole bylo za dané období hospitalizováno více mužů s bércovým vředem než žen. Na interních pracovištích hospitalizovali více pacientů s bércovým vředem než na chirurgických...
|
|
|
Znalosti sester v oblasti ošetřovatelské péče o pacienty s enterální výživou
Zemanová, Veronika ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Hromádková, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá znalostmi sester v oblasti ošetřovatelské péče o pacienty s enterální výživou. Práce je rozdělena do dvou částí část teoretickou a empirickou Cílem závěrečné práce oblasti enterální výživy. Případně zvýšit informovanost prostřednictvím odborných školení sester a zabránit nežádoucím účinkům podávání enterální výživy, které mohou nastat při nevhodných ošetřovatelských pacientů s enterální výživou. Teoretická část bakalářské práce se zabývá umělé výživy, způsoby aplikace, její indikace i kontraindikace a možné komplikace, které mohou nastat při podávání enterální výživy pacientům. Empirická část závěrečné práce je zpracována kvantitativním výzkumem obsahuje výsledky výzkumného šetření a následné porovnání s výsledky podobných prací. otazníkové šetření na základě nestandardizovaného dotazníkového šetření, které anonymizován Výsledky: Celkem bylo rozdáno 140 dotazníků. Celého šetření se nakonec zúčastnilo 102 respondentů Návratnost z celkového počtu dotazníků byla 72,85 Většina dotazovaných 99 (97,06%) má správnou představu o tom, co znamená pojem enterální výživa. Skupina respondentů v počtu má znalosti v otázce jaká je počáteční rychlost kontinulání výživy. Taktéž 3,73%) dotazovaných odpověděla správně v otázce proplachu sondy. Sestry nemají dostatečné znalosti v postpyloricky...
|
|
|
Péče o pacienta se zavedeným permanentním močovým katétrem - edukační materiál pro pacienty
Vachtová, Šárka ; Hromádková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Klokočková, Šárka (oponent)
Jedná se o bakalářskou práci, která se zabývá tématem ,,Ošetřovatelská péče u pacienta se zavedeným permanentním močovým katétrem - edukační materiál pro pacietny''. Je rozdělena do teoretické a empirické části. Cíle: Hlavním cílem bakalářské práce bylo přinést přehled teoretických a praktických poznatků ohledně ošetřovatelské péče u pacientů se zavedeným permanentním močovým katétrem. Metodika: Pomocí dotazníkového šetření byla zjištěna informovanost hospitalizovaných pacientů se zavedeným permanentním močovým katétrem ve Fakultní nemocnici v Motole a v Nemocnici Na Homolce. Celkově se z obou nemocnicí do dotazníkového šetření zapojilo 100 respondentů. Veškeré získané údaje byly statisticky zpracovány a následně odprezentovány pomocí grafů. Výsledky: Z výsledků předem určených hypotéz jsme se dozvěděli, zda mělo místo hospitalizace vliv na informovanost pacientů. Dozvěděli jsme se, zda byli pacienti schopni samostané manipulace se sběrným sáčkem. Následně jsme porovnávali i informovanost ohledně hygienické péče, umístění sběrného sáčku při chůzi a také dodržování doporučeného denního příjmu tekutin. Závěr: V závěru samostné práce jsou zhodnoceny cíle a výsledky zpracovanýchh hypotéz. Klíčová slova Urologie; Permanentní močový katétr; Ošetřovatelské postupy; Edukace; Cékování.
|
|
|
Analýza znalostí sester při resuscitaci novorozence
Žáková, Jana ; Průšová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hromádková, Jaroslava (oponent)
Předkládaná bakalářské práce ,,Analýza znalostí sester při resuscitaci novorozence", se zaměřuje na vyhodnocení míry znalostí sester pracujících na novorozeneckých odděleních a porodních sálech. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. Teoretická část práce přináší ucelený přehled informací o klasifikaci novorozence, stavech vyžadujících resuscitaci, poporodní adaptaci a prvním ošetření novorozence. Podrobně se teoretická část práce zabývá postupem resuscitace novorozence a poresuscitační péčí podle nejnovějších doporučení evropské a české resuscitační rady. Cílem empirické části práce je komparace získané analýzy znalostí sester vybraných odborných pracovišť, a to Thomayerovy nemocnice a nemocnice Bulovka. Metodou pro získání dat byl zvolen kvantitativní výzkum za pomoci dotazníku vlastní konstrukce, který obsahuje 26 uzavřených otázek. Z toho 20 bylo zaměřeno na ověření znalostí sester na novorozeneckých odděleních a porodních sálech. Distribuováno bylo 120 dotazníků, návratnost činila 81,66 %, analyzováno tedy bylo 98 dotazníků. Výsledky výzkumu prokázaly statisticky významný rozdíl pouze v závislosti na pravidelném přeškolování v resuscitaci novorozence v rámci zaměstnání. Naopak se nepodařilo prokázat rozdíl ve znalostech sester v závislosti na délce praxe, oddělení,...
|
|
|
Vliv využití Midline a PICC katétrů na četnost komplikací spojených s žilními vstupy u hospitalizovaných pacientů
Hromádková, Jaroslava ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Kordulová, Pavla (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou optimální volby žilního vstupu pro každého hospitalizovaného nemocného na standardním interním lůžkovém oddělení. Zavedení cévního vstupu musí být pro nemocného bezpečné a musí umožňovat splnění všech cílů, pro které byl indikován. V posledních letech se kromě periferních žilních kanyl a netunelizovaných centrálních žilních katétrů dostává do každodenní praxe zavádění midline katétrů a PICC. Zavádění a využívání cévních vstupů je spojeno s komplikacemi, které mohou nemocného ohrozit. Správná volba cévního vstupu již při přijetí může pacientům přinést benefit v podobě snížení komplikací. Cíl: Cílem magisterské diplomové práce bylo prokázat, že využití nových druhů cévních vstupů má vliv na snížení výskytu komplikací souvisejících s cévními vstupy. Metody: K dosažení cíle byla využita kvantitativní metoda sběru dat pomocí vytvořených sběrných protokolů. Výzkumné šetření probíhalo od listopadu 2017 do února 2018 na dvou standardních odděleních Interní kliniky FN Motol. Výsledky: Sledováno bylo celkem 350 cévních vstupů (271 PŽK, 54 midline katétrů, 35 PICC) u 187 hospitalizovaných pacientů. Analyzován byl výskyt komplikací, průměrná doba zavedení a důvody odstranění jednotlivých cévních vstupů. U PŽK byla komplikace ve 101 případech na 1000...
|
host ::
RSS.