|
|
Optimální aplikace kaskádního zapojení tepelných čerpadeL
Hrnčíř, Zdeněk ; Šenk, Josef (oponent) ; Gregor, Jan (vedoucí práce)
V úvodu práce je definována základní myšlenka použití kaskádního zapojení tepelných čerpadel, popsán princip jeho funkce a definován pojem optimální střední teploty. Na konkrétním případě je pak provedeno přímé srovnání kaskádního zapojení dvou tepelných čerpadel s jednostupňovým tepelným čerpadlem. Těžiště práce spočívá ve stanovení nejvýhodnější varianty pro otop a přípravu TUV v typovém rodinném domě. Systémy otopu jsou realizovány variantně nízkoteplotním podlahovým vytápěním a horkovodními radiátory. Oba typy tepelných čerpadel dodávají teplo do každého otopného systému. To vede celkem na čtyři možné varianty vytápění daného objektu. Kromě výše uvedených variant vznikla ještě v průběhu práce varianta tvořená optimalizovaným kaskádním zapojením. První stupeň tohoto zapojení, jenž dodává teplo podlahovému vytápění, je mimo topnou sezónu odstaven, druhý pak zajišťuje ohřev TUV. Výsledky práce ukázaly, že právě tato varianta kaskádního zapojení vede k výrazným energetickým úsporám oproti jednostupňovému tepelnému čerpadlu. V závěru práce jsou diskutovány dosažené výsledky a naznačeny možnosti praktického využití.
|
|
|
Patofyziologické a genetické aspekty ovlivňující sérovou hladinu kyseliny močové.
Hasíková, Lenka ; Závada, Jakub (vedoucí práce) ; Hrnčíř, Zbyněk (oponent) ; Horák, Pavel (oponent)
Úvod: Sérová hladina kyseliny močové (S-KM) je dána rovnováhou mezi její tvorbou a vylučováním. Byla prokázána souvislost mezi S-KM a několika transmembránovými proteiny zajištujícími reabsorpci (převážně URAT1 a GLUT9) a sekreci (ABCG2) na apikální i bazolaterální membráně proximálních tubulů v ledvinách a v případě ABCG2 i s významným podílem transportu v gastrointestinálním traktu. Dna je metabolické onemocnění způsobené ukládáním urátových krystalů do kloubů a měkkých tkání. Podmínkou rozvoje dny je chronická hyperurikémie, nicméně pacienti s dnou mají obvykle nižší S-KM během akutní dnavé ataky než v období mezi atakami. Přesný mechanismus tohoto jevu není znám, uvažuje se o možné souvislosti se systémovým zánětem. Cílem práce je zjistit, zda terapie specifickými inhibitory prozánětlivého cytokinu TNF (TNFi) ovlivňuje S-KM u pacientů se systémovým revmatologickým onemocněním a zda změna S-KM koreluje se změnou vybraných prozánětlivých cytokinů nebo s biomarkerem oxidativního stresu allantoinem. Dalším cílem je určit frekvenci a efekt alelických variant v genu urátového transportéru ABCG2 u pacientů s primární dnou. Výsledky: U pacientů se systémovým revmatologickým onemocněním jsme pozorovali signifikantní nárůst S-KM po zahájení terapie TNFi. Nepotvrdili jsme souvislost mezi změnou S-KM a...
|
|
|
Effectiveness and safety of biological therapy in inflammatory rheumatic diseases
Nekvindová, Lucie ; Závada, Jakub (vedoucí práce) ; Hendl, Jan (oponent) ; Hrnčíř, Zbyněk (oponent)
Disertační práce se zabývá hodnocením účinnosti a bezpečnosti biologické/cílené léčby u chronických zánětlivých revmatických onemocnění na základě dat z registru ATTRA. Úvodní kapitoly jsou věnovány třem revmatickým onemocněním - revmatoidní artritidě (RA), psoriatické artritidě (PsA) a axiální spondylartritidě (axSpA). Práce rovněž obsahuje stručný přehled týkající se plánování, tvorby a řízení klinického registru a zmiňuje specifika spojená s analýzou dat z registru. Praktická část disertační práce cílí na dvě výzkumné otázky. V relativně nedávné době byla pro RA, PsA and axSpA definována strategie "léčby k cíli" (treat-to-target, T2T). Studií z reálné klinické praxe potvrzující nadřazenost T2T strategie nad konzervativním přístupem je stále nedostatek. Proto prvním cílem této práce bylo ohodnotit, zda následování strategie T2T po nedosažení alespoň nízké aktivity během prvních šesti měsíců léčby vede k vyšší šanci dosažení léčebného cíle v rámci dvanáctiměsíční kontroly. Naším druhým cílem bylo zjistit, zda existuje asociace mezi léčebnou odpovědí (dosažení remise a setrvání na léčbě) a vnímáním celkového zdravotního stavu samotnými pacienty při zahájení léčby na základě odpovědí na vybrané dvě otázky SF-36 dotazníku. Pro obě analýzy jsme zahrnuli pacienty s RA, PsA a axSpA zahajující první...
|
|
|
Zobrazení patologických ložisek mozku u nemocných se systémovým lupus erytematodes
Podrazilová, Lucie ; Dostál, Ctibor (vedoucí práce) ; Hrnčíř, Zbyněk (oponent) ; Seidl, Zdeněk (oponent)
Cíl Cílem práce bylo pomocí volumetrického měření stanovit celkový rozsah postižení mozkové tkáně u nemocných se systémovým lupus erytematodes (SLE) s a bez neuropsychiatrických projevů (NP). U nemocných se SLE a zejména s vyjádřenými neuropsychiatrickými projevy jsou v obraze magnetické rezonance (MR) patrná patologická ložiska v bílé hmotě mozku. Metodika Celkem 53 SLE nemocných, z toho 29 s neuropsychiatrickými projevy (NPSLE) a 24 bez neuropsychiatrických projevů a 16 zdravých kontrol, bylo vyšetřeno prospektivně volumetricky magnetickou rezonancí v sekvenci flow attenuated inversion recovery (FLAIR). Aktivita onemocnění byla vyjádřena indexem Systemic Lupus Erythematosus Disease Activity Index (SLEDAI). Výsledky V práci jsme prokázali větší objem patologických ložisek mozku u všech vyšetřených nemocných oproti zdravým kontrolám. NPSLE nemocní měli větší objem patologických ložisek než SLE nemocní bez NP (p<0,001), největší objem ložisek byl u těchto nemocných po prodělané cévní mozkové příhodě (p<0,05). Současně byla u těchto nemocných zjištěna korelace mezi trváním nemoci a dobou od výskytu prvních neuropsychiatrických projevů (p<0,01). Ve skupině všech vyšetřených nemocných jsme zjistili závislost na aktivitě nemoci vyjádřené SLEDAI (p<0,05) a u nemocných NPSLE (p<0,01). Závěr Prokázali jsme větší...
|
|
|
Význam S100 proteinů v patogenezi revmatických onemocnění
Andrés Cerezo, Lucie ; Šenolt, Ladislav (vedoucí práce) ; Hrnčíř, Zbyněk (oponent) ; Horák, Pavel (oponent)
Úvod: Nové poznatky a bližší pochopení patogeneze revmatických onemocnění přispěly k vývoji biologických léků zaměřených proti cytokinům a imunitním buňkám. Některé S100 proteiny vykazují chování podobné cytokinům a kromě regulace mnoha buněčných funkcí jsou součástí zánětlivého procesu. Cílem naší práce bylo studovat význam vybraných S100 proteinů ve vztahu k aktivitě a patogenezi zánětlivých revmatických onemocnění. Výsledky: Naše výsledky poprvé poukázaly na vztah S100A4 proteinu k aktivitě revmatoidní artritidy (RA) a na pokles jeho biologicky aktivní multimerní formy vlivem aplikace biologické léčby blokující tumor nekrotizující faktor-α (TNFα). Prokázali jsme, že S100A4 funguje v podmínkách in vitro jako prozánětlivý mediátor, který indukuje produkci cytokinů TNFα, interleukinu (IL)-1β a IL-6 mononukleárními buňkami prostřednictvím Toll-like receptoru 4 (TLR-4), transkripčního faktoru NFκB a tyrosinových kináz erk1/2 a p38. S100A4 protein může navíc hrát roli v patogenezi zánětlivých myopatií, kde je přítomen ve zvýšeném množství v zánětlivém infiltrátu postiženého svalu, v regenerujících svalových vláknech a nepřímo se tak může podílet na poškození svalových vláken stimulací tvorby cytokinů mononukleárními buňkami. Dalším zjištěním byla normalizace zvýšených sérových hladin S100A12 a...
|
|
| |
|
|
Molekulární patofyziologie primární hyperurikemie a dny
Bohatá, Jana ; Stibůrková, Blanka (vedoucí práce) ; Hrnčíř, Zbyněk (oponent) ; Friedecký, David (oponent)
Primární hyperurikemie, jako stav zvýšené hladiny sérové kyseliny močové, je způsobena rozličnými faktory a nutně předchází formě zánětlivé artritidy označované jako dna. Kyselina močová je finálním produktem katabolismu purinů a pro svůj transport vyžaduje specializované proteiny. Patogenní varianty v genech pro tyto transportní proteiny mohou mít zásadní negativní dopad na jejich funkci, a tím ovlivňovat výsledné hladiny sérové kyseliny močové. Chronicky zvýšené hodnoty kyseliny močové ovšem nejsou jedinou predispozicí k rozvoji dny. Roli v progresi onemocnění pravděpodobně hrají další faktory, jako např. epigenetické mechanismy či vrozené predispozice k zánětlivým stavům, způsobeným dysregulací imunitního systému. Cílem práce byla analýza poškozujících variant v genech pro významné urátové transportéry ABCG2, SLC22A12 a SLC2A9, které mohou zapříčinit poruchu v exkreci či reabsorpci kyseliny močové a tím přispět ke vzniku primární hyperurikemie, potažmo dny, nebo vzácné dědičné renální hypourikemie. Další oblastí zájmu byly cirkulující miRNA v plazmě pacientů s primární hyperurikemií, dnou a dnavou atakou. V genu ABCG2 jsme identifikovali a funkčně charakterizovali přes deset vzácných nesynonymních variant. Většina z těchto variant měla negativní dopad na expresi, lokalizaci nebo funkci proteinu....
|
|
|
Využití cirkulujících miRNA jako biomarkerů v diagnostice a terapii revmatických onemocnění
Prajzlerová, Klára ; Filková, Mária (vedoucí práce) ; Hrnčíř, Zbyněk (oponent) ; Procházková, Leona (oponent)
Úvod: MikroRNA (miRNA) jsou malé nekódující jednořetězcové RNA podílející se na inhibici genové exprese na posttranskripční úrovni, čímž ovlivňují řízení všech buněčných funkcí. Jejich dysregulace se podílí na patogenezi onemocnění, včetně revmatických. MiRNA se mohou vyskytovat i extracelulárně v tělních tekutinách, čímž představují nadějný diagnostický a prognostický ukazatel. Cílem práce bylo analyzovat expresi miRNA jako potenciálních biomarkerů stadia a aktivity nemoci a predikci terapeutické odpovědi u dvou nejčastějších zánětlivých revmatických onemocnění: spondyloartritidy (SpA) a revmatoidní artritidy (RA). Výsledky: Prokázali jsme odlišnou expresi cirkulujících miRNA u pacientů se SpA, které se lišily podle závažnosti axiálního postižení a/nebo korelovaly s aktivitou nemoci. Míra poklesu cirkulující miR-145 v plazmě po 3 měsících léčby TNF inhibitory u pacientů s ankylozující spondylitidou predikovala dobrou terapeutickou odpověď a dosažení nízké aktivity nemoci po roce léčby. Hladiny cirkulující i buněčné miR-125b v periferních mononukleárních buňkách (PBMC) byly u neléčených pacientů s časnou RA nižší v porovnání se zdravými kontrolami a stoupaly po zahájení terapie. Exprese miR-125 v PBMC u těchto pacientů před zahájením léčby odlišovala pacienty s (ne)dostatečnou terapeutickou...
|
|
|
Patofyziologie urátových transportérů v primární dně
Pavelcová, Kateřina ; Stibůrková, Blanka (vedoucí práce) ; Doležel, Zdeněk (oponent) ; Hrnčíř, Zbyněk (oponent)
V proximálních tubulech ledvin a ve střevě jsou lokalizované proteiny (tzv. urátové transportéry), které zajišťují exkreci i reabsorpci kyseliny močové. Polymorfismy v genech kódujících tyto proteiny mohou vést k narušení transportní funkce a k rozvoji hyperurikémie a dny. Sérová hladina kyseliny močové je však určována i dalšími faktory, mezi něž patří příjem exogenních purinů ve stravě, syntéza endogenních purinů a degradace nukleových kyselin, ale i určitá onemocnění. U 250 pacientů s primární hyperurikémií a dnou jsme Sangerovým sekvenováním analyzovali exony a přiléhající intronové oblasti u deseti genů kódujících urátové transportéry: ABCG2, ABCC4, SLC2A9, SLC22A12, SLC22A11, SLC22A13, SLC17A1, SLC17A3, SLC22A6 a SLC22A8. Možnou souvislost mezi identifikovanými genetickými variantami a primární hyperurikémií a dnou jsme posuzovali na základě porovnání alelických frekvencí s evropskou populací, podle topologických modelů, podle programů predikujících funkční dopad variant a rešerší v odborné literatuře. V úvahu jsme brali i závěry funkčních studií zkoumajících dopad nesynonymních variant v genech ABCG2 a SLC2A9. Zaměřili jsme se také na vliv současného výskytu více variant asociovaných s hyperurikémií a dnou, dále na kombinaci variant asociovaných s hyperurikémií a dnou s variantami...
|
|
|
Mechanizmy svalového zánětu a jejich klinické projevy u nemocných polymyozitidou a dermatomyozitidou
Studýnková-Tomasová, Jana ; Vencovský, Jiří (vedoucí práce) ; Bartůňková, Jiřina (oponent) ; Hrnčíř, Zbyněk (oponent)
Idiopatické zánětlivé myopatie (IZM) je heterogenní skupina získaných onemocnění s různým průběhem a prognózou způsobená nehnisavým zánětem příčně pruhovaného svalstva. Klinicky jsou charakterizovány především proximální svalovou slabostí. Na základě specifických klinických, histopatologických, imunologických a demografických rysů je možno IZM rozdělit do tří základních podskupin dermatomyozitida (DM), polymyozitida (PM) a myozitida s inkluzními tělísky (IBM). Etiologie těchto nemocí je neznámá a odtud také pramení obtíže s jejich léčbou. Společným cílem celého projektu bylo pokusit se zmapovat mechanizmy vedoucí k zánětlivé infiltraci svalů, edému svalové tkáně a k tkáňovému poškození, a následně ke klinickým projevům onemocnění u nemocných s PM a DM.
|
host ::
RSS.