|
| |
|
|
Biopotraviny v prostředí současného retailingu
Horká, Jana ; Chylíková, Hana (vedoucí práce) ; Turnerová, Lenka (oponent)
Hlavním cílem práce je analýza nabídky biopotravin ve vybraných maloobchodních řetězcích zastoupených na českém trhu. Na začátku práce jsou vysvětleny pojmy maloobchod, retailing a je stručně nastíněn vývoj retailu v České republice. Ve druhé kapitole je představeno ekologické zemědělství, jeho definice, cíle a jeho současný stav ve světě a v České republice. Je zde definováno, co je to bioprodukt a biopotravina, jak jsou biopotraviny označovány a které organizace se této činnosti v ČR věnují. Ve třetí kapitole je analyzována situace na trhu biopotravin v ČR a jsou zde představeny určité marketingové projekty a akce pořádané za účelem propagace biopotravin. Čtvrtá kapitola analyzuje současný stav maloobchodní sítě v ČR a v následující kapitole jsou představeny maloobchodní řetězce vybrané za účelem analýzy jejich sortimentu biopotravin. Poslední kapitola se zabývá analýzou nabídky biopotravin ve vybraných retailových řetězcích.
|
|
|
Vývoj obchodování s fair trade výrobky ve světě
Horká, Jana ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Jeníček, Vladimír (oponent)
Hlavním cílem této práce je analýza obchodu s fair trade výrobky ve světě. V první kapitole je představen koncept fair trade a stručně je zde nastíněna situace v rozvojových regionech světa. Druhá kapitola se věnuje cílům a principům fair trade. Ve třetí kapitole je stručně nastíněn jeho historický vývoj. Čtvrtá kapitola se věnuje mezinárodním fair trade organizacím. Hlavním fair trade importérským organizacím se věnuje kapitola pátá. Předposlední, šestá, kapitola charakterizuje obchod s fair trade výrobky ve světě. Poslední kapitola je zaměřena na kampaně na podporu fair trade.
|
|
|
Historie chemických válek
HORKÁ, Jana
Chemické zbraně patří ke zbraním hromadného ničení. Mezi tyto zbraně se počítají kromě chemických zbraní i zbraně jaderné a biologické. Chemické zbraně patří k historicky nejstarším. Své prvopočáteční kroky udělaly {--} i když se tak ještě nenazývaly {--} v hlubokém dávnověku. Počáteční používání chemických látek proti lidské síle je však více spojováno s ohněm. Ten se používal při ochraně před útokem zvířat i lidí. Později sloužil při obraně nebo dobývání měst a opevnění. K nejrozsáhlejšímu bojovému použití chemických zbraní došlo pouze v průběhu 1. světové války. Byla vyzkoušena řada chemických látek, z nichž nejvýznamnější byl fosgen. Německá armáda v roce 1917 použila u města Ypres zpuchýřující látku yperit. Vývoj bojových chemických látek pokračoval i po roce 1918. V průběhu 2. světové války nebyly chemické zbraně prakticky použity. Pokud se tak stalo, tak pouze na vedlejších frontách. Hlavní příčinou byl strach z možné odvety. V období let 1939 {--} 1945 byla vyrobena ohromná množství bojových chemických látek. Ke konci války stav zásob představoval kolem 400 000 tun. Po 2. světové válce došlo k nové etapě chemického zbrojení. Největší pozornost byla soustředěna na nervové látky sarin, soman a látku VX. Bojové chemické látky byly dále používány i po roce 1945. V nedávné minulosti použil Irák nervově paralytické látky a yperit v průběhu íránsko-irácké války (1980 {--} 1988). V neposlední řadě je třeba připomenout i použití bojových chemických látek pro teroristické účely. Celosvětový boj proti chemickým zbraním vyvrcholil v lednu 1993 podpisem Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a jejich zničení. Tato Úmluva požaduje likvidaci chemických zbraní do roku 2007. Smluvní státy, které tento termín nesplnily, požádaly o prodloužení konečných termínů likvidace chemických zbraní až do 29. 4. 2012. Zůstává otázkou, zda i toto prodloužení splní cíl Úmluvy {--} zajistit svět bez chemických zbraní. Do té doby, dokud zásoby chemických zbraní nebudou úplně zlikvidovány, nelze vyloučit jejich možné zneužití. Mohou je použít státy, které se k Úmluvě dosud nepřipojily a vlastní omezené arzenály chemických zbraní.
|
host ::
RSS.