|
|
Morfologické otázky týkající se cizích osobních jmen ve slovinštině (ve srovnání s češtinou)
Samková, Helena ; Honzak-Jahić, Jasna (vedoucí práce) ; Šurla, Andrej (oponent)
Tato práce si klade za cíl popsat systém skloňování cizích osobních jmen ve slovinštině a češtině, srovnat oba systémy a odpovědět na otázku, zda si jsou systémy podobné a mohou od sebe vzájemně přebírat odpovědi na rozporuplné otázky, nakolik jsou si podobné, nebo zda jsou tak rozdílné, že je třeba vždy hledat jiná východiska. Jedna kapitola se věnuje vyhledávání počtu výskytů vybraných dublet v národních korpusech (slovinský FidaPLUS a Český národní korpus). Práce se zaměřuje na osobní jména pouze z modemíchjazyků.
|
|
|
Emancipace slovinského jazyka ve 20. století
Blažek, David ; Honzak-Jahić, Jasna (vedoucí práce)
Uvodпi motto пеЬуlо zvoleпo пahodou. Je v пеm totiz s urcitou пadsazkou (podmiпeпou reklamпim ucelem textu) obsazeпo пekolik zasadпich skutecпosti ve vztahu ke sloviпskemu jazyku. Z motta mimo jiпe vyplyYa, ze Sloviпci jsou (роdоЬпе jako dalsi пагоdу, ktere musely v miпulosti vyпakladat zV}Iseпe usili za zachovaпi svebytпosti) па svem jazyce zivotпe i citove zavisli а pokladaji jej za svou ustredпi kulturпi а socicilпi hodпotu ci prostredek пarodпiho sebeurceпi. z motta je mozпe dale vyvodit, ze sloviпstiпa ke svemu soucasпemu rejstriku fuпkci (vcetпe vyuziti v pocitacoV}Ich programech) пedospela sпadпou cestou. Hledaпi priciп techto skutecпosti se stalo zarodkem dizertacпi prace. Mym puvodпim zamerem bylo zmapovaпi emaпcipace sloviпstiпy od jejich pocatku az do soucasпosti, avsak пarustajici rozsah prace i doporuceпi koпzultaпtu me pi'imely od tohoto zameru upustit. Bylo пutпе zamerit se па kratsi casoV}I usek, zaroven vsak zvolit оЬdоЫ dostatecпe reprezeпtativпi рго popis dyпamiky vyYoje jazyka а jeho emaпcipace. Vzhledem k tomu, ze jsem se chtel v prakticke casti ргасе zamerit па пektere aspekty soucasпeho sloviпskeho jazyka, rozhodl jsem se sve tema vymezit 20. stoletim. Takto оhгапiсепу casoyY usek dava mozпost zamerit se jedпak па jevy, jimz jazykoveda пeveпovala tolik pozorпosti jako procesum...
|
|
|
Jazyková situace u Slovanů v Habsburské monarchii v 19. století
Nedvědová, Milada ; Gladkova, Hana (vedoucí práce) ; Marvan, Jiří (oponent) ; Honzak-Jahić, Jasna (oponent)
Behem svého historického vývoje se vetší cást jižních Slovanu (Slovinci, Chorvati, cástecne Srbové a obyvatelé Bosny a Hercegoviny) a západních Slovanu (zejména Ceši a Slováci) postupne stávají soucástí spolecného státu - Habsburské ríše, respektive Rakouského císarství a následne Rakousko-Uherska. Pro všechna zmínená národní spolecenství predstavuje 19. století vyvrcholení jejich emancipacních snah predevším v rovine stabilizace jazykové normy, dosažení kulturní a intelektuální svébytnosti. Celková historická a kulturní situace ve spolecném státe behem 19. století nabízí možnost areálového, sociolingvistického a diachronního pohledu na kodifikacní procesy u jednotlivých národních spolecenství, která jsou z politického centra organizována jednotným vzdelávacím a administrativne politickým systémem. Stále kvalitnejší a vyšší vzdelání privedlo všechna národní spolecenství obývající spolecný stát k odborné, kulturní i politické emancipaci a monarchii nakonec vnitrne rozložila. Práce se v první cásti venuje klícovým okamžikum u zkoumaných Slovanu do 19. století. Strucne mapuje politickou i kulturní historii všech zkoumaných národu zhruba od prvního spolecného kulturního a pro nekteré i politického areálu Velké Moravy a cyrilometodejské mise. Zachycuje vytvárení samostatných slovanských státních útvaru ci ztrátu...
|
|
|
Morfologické otázky týkající se cizích osobních jmen ve slovinštině (ve srovnání s češtinou)
Samková, Helena ; Honzak-Jahić, Jasna (vedoucí práce) ; Šurla, Andrej (oponent)
Tato práce si klade za cíl popsat systém skloňování cizích osobních jmen ve slovinštině a češtině, srovnat oba systémy a odpovědět na otázku, zda si jsou systémy podobné a mohou od sebe vzájemně přebírat odpovědi na rozporuplné otázky, nakolik jsou si podobné, nebo zda jsou tak rozdílné, že je třeba vždy hledat jiná východiska. Jedna kapitola se věnuje vyhledávání počtu výskytů vybraných dublet v národních korpusech (slovinský FidaPLUS a Český národní korpus). Práce se zaměřuje na osobní jména pouze z modemíchjazyků.
|
|
|
Emancipace slovinského jazyka ve 20. století
Blažek, David ; Honzak-Jahić, Jasna (vedoucí práce)
Uvodпi motto пеЬуlо zvoleпo пahodou. Je v пеm totiz s urcitou пadsazkou (podmiпeпou reklamпim ucelem textu) obsazeпo пekolik zasadпich skutecпosti ve vztahu ke sloviпskemu jazyku. Z motta mimo jiпe vyplyYa, ze Sloviпci jsou (роdоЬпе jako dalsi пагоdу, ktere musely v miпulosti vyпakladat zV}Iseпe usili za zachovaпi svebytпosti) па svem jazyce zivotпe i citove zavisli а pokladaji jej za svou ustredпi kulturпi а socicilпi hodпotu ci prostredek пarodпiho sebeurceпi. z motta je mozпe dale vyvodit, ze sloviпstiпa ke svemu soucasпemu rejstriku fuпkci (vcetпe vyuziti v pocitacoV}Ich programech) пedospela sпadпou cestou. Hledaпi priciп techto skutecпosti se stalo zarodkem dizertacпi prace. Mym puvodпim zamerem bylo zmapovaпi emaпcipace sloviпstiпy od jejich pocatku az do soucasпosti, avsak пarustajici rozsah prace i doporuceпi koпzultaпtu me pi'imely od tohoto zameru upustit. Bylo пutпе zamerit se па kratsi casoV}I usek, zaroven vsak zvolit оЬdоЫ dostatecпe reprezeпtativпi рго popis dyпamiky vyYoje jazyka а jeho emaпcipace. Vzhledem k tomu, ze jsem se chtel v prakticke casti ргасе zamerit па пektere aspekty soucasпeho sloviпskeho jazyka, rozhodl jsem se sve tema vymezit 20. stoletim. Takto оhгапiсепу casoyY usek dava mozпost zamerit se jedпak па jevy, jimz jazykoveda пeveпovala tolik pozorпosti jako procesum...
|
|
|
Slovinství a slovanství v první třetině 20. století. S ohledem na jugoslávský jazykový unitarizmus
Valšík, Kamil ; Nedvědová, Milada (oponent) ; Honzak-Jahić, Jasna (vedoucí práce)
Cílem naší diplomové práce Je popsat jazykovou situaci, převažující tendence v lingvistice a zhodnotit vliv předních jazykovědců na slovinskou lingvistiku v první třetině 20. století. Zvláštní ohled přitom bereme na vliv slovanské a jihoslovanské ideologie na slovinský jazyk a jazykovědu. Právě z tohoto důvodu se těžiště práce nalézá v o bdo bí 1918-41. V o bdo bí tzv. první Jugoslávie byl totiž tlak na politické, ale i kulturní a jazykové přibližování největší. V diplomové pracl se nebudeme věnovat Jenom nejvýznamnějším lingvistům a jejich dílům, ale i historickému a politickému pozadí a dalším důležitým počinům (články, knihy a přednášky) při vymezování slovinské svébytnosti vůči politice jugoslávského unitarizmu. Zvláště bychom rádi zjistili, jestli se politika skutečně podepsala, ať už negativně nebo pozitivně na jazyce a jazykovědě.
|
host ::
RSS.