|
|
Ultrastrukturální interakce larev ptačích schistosom Trichobilharzia regenti s imunitními buňkami nervového systému hostitele
Krčmářová, Veronika ; Bulantová, Jana (vedoucí práce) ; Hodová, Iveta (oponent)
Trichobilharzia regenti je neurotropní motolice patřící do čeledi Schistosomatidae. V definitivním hostiteli (vrubozobí ptáci) migrují larvy zvané schistosomula přes centrální nervovou soustavu (CNS) do nosní sliznice, kde dospívají a rozmnožují se. V náhodném savčím hostiteli (včetně člověka) dochází k potlačení infekce často již v kůži, brzy poté, co do ní parazit pronikne. U experimentálně infikovaných myší jsou však některá schistosomula schopná domigrovat až do CNS a omezenou dobu v ní přežívat. Buňky zodpovědné za reakci na infekci T. regenti v CNS myší jsou především mikroglie a astrocyty, případně další imunitní buňky infiltrované z krve hostitele. Parazit se eliminaci ze strany hostitele brání pomocí povrchového tegumentu, který neslouží pouze jako mechanická bariéra, ale také jako sekreční orgán schopný efektivní obrany před imunitou hostitele. Změny působené migrací schistosomul T. regenti CNS hostitele byly s pomocí klasických histologických a imunohistochemických metod popsány již dříve. Doposud však chyběly poznatky o vzájemných interakcích imunitních buněk hostitele a tegumentu parazita na ultrastrukturální úrovni. K jejich získání bylo využito propojení dvou odlišných metod: (1) imunohistochemie ve světelném i elektronovém mikroskopu a (2) standardní transmisní elektronové...
|
|
|
Morfologie vývojových stádií motolice Fascioloides magna a histopatologické změny u vybraných druhů definitivních hostitelů
Košťáková, Monika ; Kašný, Martin (vedoucí práce) ; Hodová, Iveta (oponent)
Fascioloides magna je motolice původem ze Severní Ameriky, která je významným patogenem zejména u jelenovitých, přičemž může napadat i přežvýkavce chované pro hospodářské účely. Motolice jsou v definitivních hostitelích lokalizovány v jaterní tkáni, kde dokážou dlouhodobě přežívat a produkovat velké množství vajíček, které se žlučovody a střevem dostávají s trusem do vnějšího prostředí. Tato práce je zaměřena na morfologii jednotlivých vývojových stádií F. magna, o kterých se vyskytuje v literatuře doposud jen velmi omezené množství informací. V práci jsou srovnávány získané informace s literárními údaji týkajícími se blízce příbuzné motolici Fasciola hepatica. Histologickými, elektron mikroskopickými a dalšími metodami (fluorescenčním značením), byly pozorovány morfologické charakteristiky jednotlivých vývojových stádií. V práci jsou dále popsány patologické změny probíhající v jaterní tkáni definitivních hostitelů. Prostřednictvím výše uvedených metod byly rozšířeny dosavadní poznatky o morfologii F. magna, zejména o detaily povrchových struktur a rozmístění receptorových orgánů, z nichž některé byly u fascioloidních motolic popsány poprvé. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Freeze-fracture technique and artefacts caused by processing conditions
Vaškovicová, Naděžda ; Valigurová, A. ; Hodová, I. ; Melicherová, J. ; Krzyžánek, Vladislav
Freeze-fracture technique is a method used to visualise membrane surfaces of cell organelles. This method is based on cryo-fixation that stabilizes samples. The sample is rapidly frozen in nitrogen, and cut in the chamber under a vacuum and low temperature. Glycerol is used as a cryoprotectant preserving the fine structure of cells in their native stage. Although, cryoprotectants serve as a substitute for water and protect against ice crystal production, they could also affect the form of fracture through biological membranes. Figure 1 shows structures in a sample frozen in the presence of 25% glycerol. The temperature of the apparatus was not low enough during the process of fracturing and etching the sample. The structure of cells seems to be deformed due to melting glycerol. In contrast, figure 2 shows a replica with fine structure of frozen and proper good form of fracturing. The cells used for this study were human leukemic cells (HL-60). Another artefact is shown in figure 3A, compare with 3B. Each sample has to be fractured with a specific speed of cut. The force used for fracturing the membranes has to be set to optimal conditions, which depend on a hardness of sample and a coherence of drops. Low speed and unstable coherence of drops resulted in sample fragmentation. High speed of cut could cause cross-section of cellular structures, similar to ultrathin sections. Figure 3A shows fragmentation of nuclear membrane. This sample was not fractured, it was fragmented due to unstable coherence of drop. This overview shows how a combination of different conditions including the physical properties of the sample, cryoprotectants used and temperature could affect the form of fractures and hence significantly affect interpretation of morphological structures.
|
host ::
RSS.