|
|
Dermatologické projevy infekce Borrelia burgdorferi sensu lato a Anaplasma phagocytophilum
Vaňousová, Daniela ; Třešňák Hercogová, Jana (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Alena (oponent) ; Sedláček, Dalibor (oponent)
Lymeská borrelióza (LB) a lidská granulocytární anaplasmóza (LGA) patří mezi antropozoonózy, které se vyskytují ve stejných geografických oblastech a na člověka jsou přenášeny stejným druhem klíštěte rodu Ixodes. Zatímco patogenem LB je extracelulární spirochéta Borrelia burgdorferi a symptomy, průběh, diagnostika a léčba onemocnění je dobře známá, LGA patří mezi nová a méně známá onemocnění. LGA způsobuje obligátní intracelulární bakterie Anaplasma phagocytophilum a onemocnění probíhá nejčastěji jako horečnaté onemocnění doprovázené dalšími nespecifickými příznaky, mezi které patří třesavka, únava, bolesti svalů, kloubů a hlavy. V průběhu neléčené infekce může dojít k orgánovému postižení, zejména respiračního systému, gastrointestinálního traktu a nervového systému. Mezi laboratorní známky infekce patří změny v krevním obrazu - leukopenie, anémie, trombocytopenie, a elevace jaterních enzymů. V Severní Americe se vyskytuje větší počet symptomatických a závažných případů, které mohou mít ve výjimečných případech i fatální průběh. V Evropě jsou průběhy LGA mírné až asymptomatické. Promořenost klíšťat anaplasmovou DNA v Evropě je vysoká, vysoká je i prevalence anaplasmových protilátek u divokých zvířat. Séroprevalence zejména v rizikové populaci je u nás i v Evropě vysoká. V souvislosti s LB můžeme...
|
|
|
Dandysmus jako životní styl
Hercogová, Jana ; Půtová, Barbora (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dandysmem jako specifickým životním stylem. Představuje teoretické vymezení dandysmu a zároveň jeho významné představitele v západní společnosti 19. století, jimiž byli George Brummell, George Gordon Byron, Jules-Amédée Barbey d'Aurevilly, Charles Baudelaire, Oscar Wilde, Robert de Montesquiou a Artur Breisky. Pozornost je věnována charakteristikám doby a společnosti, ve které se postava dandyho objevila. Dále se práce věnuje postavě dandyho z hlediska jeho hodnotové orientace, vzhledu, způsobu chování, zálib a trávení času. Práce se zaměřuje také na obraz dandysmu jako životního stylu v literatuře. Detailněji jsou představena zejména díla Fanfarlo, Obraz Doriana Graye a Naruby. V závěrečné části práce je diskutována aktuálnost dandysmu ve 20. a 21. století a jsou představeny tři osobnosti, jejichž životní styl s principy dandysmu rezonuje. Klíčová slova: dandysmus, dandy, životní styl, individualismus, hédonismus, estetismus, elegance, revolta
|
|
|
Role muzeí ve vzdělávání dospělých
Hercogová, Jana ; Šerák, Michal (vedoucí práce) ; Kopecký, Martin (oponent)
Práce se věnuje tématu muzeí a jejich role ve vzdělávání a učení se dospělých. Poskytuje základní přehled o vývoji muzeí a jejich edukační role v historii. Pozornost je věnována dospělým jako specifické cílové skupině muzejní edukace, jejich specifikům z hlediska volnočasové edukace a z hlediska procesu vzdělávání. Práce se dále zaměřuje na vzdělávací nabídku muzeí v oblasti formálního a neformálního vzdělávání a informálního učení. Součástí práce je kvalitativní šetření, které je zaměřeno na vzdělávací nabídku vybraných muzeí a na zohledňování specifik dospělých ze strany pracovníků v oblasti muzejní edukace. Klíčová slova muzeum, muzejní edukace, dospělý, vzdělávání dospělých, volnočasová edukace, neformální vzdělávání, informální učení
|
|
| |
|
|
Dandysmus jako životní styl
Hercogová, Jana ; Půtová, Barbora (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dandysmem jako specifickým životním stylem. Představuje teoretické vymezení dandysmu a zároveň jeho významné představitele v západní společnosti 19. století, jimiž byli George Brummell, George Gordon Byron, Jules-Amédée Barbey d'Aurevilly, Charles Baudelaire, Oscar Wilde, Robert de Montesquiou a Artur Breisky. Pozornost je věnována charakteristikám doby a společnosti, ve které se postava dandyho objevila. Dále se práce věnuje postavě dandyho z hlediska jeho hodnotové orientace, vzhledu, způsobu chování, zálib a trávení času. Práce se zaměřuje také na obraz dandysmu jako životního stylu v literatuře. Detailněji jsou představena zejména díla Fanfarlo, Obraz Doriana Graye a Naruby. V závěrečné části práce je diskutována aktuálnost dandysmu ve 20. a 21. století a jsou představeny tři osobnosti, jejichž životní styl s principy dandysmu rezonuje. Klíčová slova: dandysmus, dandy, životní styl, individualismus, hédonismus, estetismus, elegance, revolta
|
|
|
Dermatologické projevy infekce Borrelia burgdorferi sensu lato a Anaplasma phagocytophilum
Vaňousová, Daniela ; Třešňák Hercogová, Jana (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Alena (oponent) ; Sedláček, Dalibor (oponent)
Lymeská borrelióza (LB) a lidská granulocytární anaplasmóza (LGA) patří mezi antropozoonózy, které se vyskytují ve stejných geografických oblastech a na člověka jsou přenášeny stejným druhem klíštěte rodu Ixodes. Zatímco patogenem LB je extracelulární spirochéta Borrelia burgdorferi a symptomy, průběh, diagnostika a léčba onemocnění je dobře známá, LGA patří mezi nová a méně známá onemocnění. LGA způsobuje obligátní intracelulární bakterie Anaplasma phagocytophilum a onemocnění probíhá nejčastěji jako horečnaté onemocnění doprovázené dalšími nespecifickými příznaky, mezi které patří třesavka, únava, bolesti svalů, kloubů a hlavy. V průběhu neléčené infekce může dojít k orgánovému postižení, zejména respiračního systému, gastrointestinálního traktu a nervového systému. Mezi laboratorní známky infekce patří změny v krevním obrazu - leukopenie, anémie, trombocytopenie, a elevace jaterních enzymů. V Severní Americe se vyskytuje větší počet symptomatických a závažných případů, které mohou mít ve výjimečných případech i fatální průběh. V Evropě jsou průběhy LGA mírné až asymptomatické. Promořenost klíšťat anaplasmovou DNA v Evropě je vysoká, vysoká je i prevalence anaplasmových protilátek u divokých zvířat. Séroprevalence zejména v rizikové populaci je u nás i v Evropě vysoká. V souvislosti s LB můžeme...
|
|
|
Dějiny dermatovenerologie na pražských lékařských fakultách v letech 1790-1945
Kružicová, Zuzana ; Hlaváčková, Ludmila (vedoucí práce) ; Hercogová, Jana (oponent) ; Jiroušek, Bohumil (oponent)
Dějiny dermatovenerologie na pražských lékařských fakultách v letech 1790-1945. MUDr. Zuzana Kružicová Abstrakt dizertační práce: Dějiny oboru dermatovenerologie na pražských lékařských fakultách nebyly dosud komplexně zpracovány. V první části dizertační práce je zpracováno dílo a představena osobnost Ferdinanda Hebry (1816-1880), jako zakladatele moderní systematiky kožních nemocí, a je definované postavení vídeňské dermatologie v evropských podmínkách. Studiem archivních a tištěných pramenů byla provedena rekonstrukce vývoje oboru dermatovenerologie na pražské lékařské fakultě od nepovinných přednášek ve 40. letech 19. století až do roku 1945. V práci byly zachyceny osobnosti a díla vedoucích představitelů oboru dermatovenerologie - Aloise Krause (1793-1847), Josefa Čejky (1812-1862), Johanna Wallera (1811-1880), Vilém Petterse (1826- 1875), Vítězslava Janovského (1847-1925), Františka Šambergera (1871-1944), Karla Gawalowského (1890-1965), Philipa Josepha Picka (1834-1910), Karla Kreibicha (1869-1932) a Josefa Bezecneho (Greipla) (1901-1945). Na základě systematické excerpce článků z dobových lékařských časopisů (Vierteljahrschrift für die praktische Heilkunde, Zeitschrift für die Heilkunde, Prager medizinische Wochenschrift, Archiv für Dermatologie und Syphilis, Časopis lékařů českých, Česká...
|
host ::
RSS.