|
|
Řízení o určení a popření rodičovství
Hegerová, Klára ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Vyskočilová, Silvia (oponent)
Řízení o určení a popření rodičovství Abstrakt Rigorózní práce se zabývá právní úpravou řízení o určení a popření rodičovství. Práce je rozdělena do osmi základních kapitol. Úvodem je definován klíčový pojem rodičovství včetně jeho třech základních podob s následným zařazením do společenského a právního kontextu. Pro účely komparace a možnosti zhodnocení kontinuity platných právních norem je v kapitole druhé krátce pojednáno o vývoji právní úpravy určování a popírání rodičovství v českém právním řádu. Ve třetí kapitole se autorka již soustředí na platnou hmotněprávní úpravu mateřství, představuje témata anonymních a utajených porodů a problematiku náhradního mateřství jako zdroj možných soudních sporů. Hmotněprávní úprava otcovství je obsahem kapitoly čtvrté, která se zaobírá určováním otcovství prostřednictvím zákonných domněnek, podmínkami pro jeho popření, základními východisky a některými problematickými instituty. Zvláštní pozornost je také věnována právnímu postavení domnělého otce a dítěte v řízení o popření otcovství, kdy je poukazováno na nedostatečnost ochrany jejich práva na soukromý a rodinný život, resp. práva dítěte znát svůj biologický původ. V následující kapitole jsou popsány charakteristické rysy řízení o určení a popření rodičovství, zejména pak platná právní úprava, základní procesní...
|
|
|
Narovnání v trestním řízení
Hegerová, Klára ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Tématem této diplomové práce je narovnání v trestním řízení, jedna z forem odklonů, resp. alternativ ke klasickému průběhu a výsledku trestního řízení zavedené do českého právního řádu novelou č. 152/1995 Sb. účinnou od 1. 9. 1995. Narovnání je institut trestního práva procesního vycházející z principů restorativní justice, jehož primárním cílem je urovnání narušených vztahů obviněného a poškozeného. Řízení o narovnání tak neslouží pouze k náhradě škody nebo odčinění jiné újmy, jak je někdy nesprávně vnímáno veřejností, ale i k objasnění příčin konfliktu za současné aktivní účasti obou stran a převzetí osobní odpovědnosti pachatele trestného činu, což může mít významné účinky i z hlediska trestní prevence. Navzdory tomu, že je narovnání forma odklonu, která je přínosná pro obviněného (dochází k zastavení trestního stíhání), poškozeného (rychlejší získání náhrady škody) i společnost (předcházení páchání dalších trestných činů, odlehčení soudům ve prospěch skutkově složitějších a závažnějších trestných činů), je v praxi využíváno minimálně. V první kapitole této práce se zabývám obecně pojmem odklonů v trestním řízení, jejich základní charakteristice a společným znakům, jakož i jednotlivými druhy, které jsou součástí českého právního řádu. Jádrem práce je druhá kapitola, která se podrobně věnuje...
|
host ::
RSS.