|
|
Christologie Prvního zjevení Jakubova v kontextu pramenů gnóze
Ryneš, Pavel ; Kratochvíl, Zdeněk (vedoucí práce) ; Havrda, Matyáš (oponent)
Christologie Prvního zjevení Jakubova v kontextu pramenů gnóze se zabývá třetím spisem pátého kodexu knihovny z Nag Hammadi. Práce vychází z překladu tohoto spisu z koptštiny do češtiny. Následuje podrobný rozbor christologie Prvního zjevení Jakubova. Pozornost je soustřeďována na hlavní christologická témata spisu, jakými jsou Kristovo bytí před sestupem na zem, jeho pobyt na zemi, smrt a spásná úloha. Dále se práce snaží zasadit traktát do širších souvislostí gnóze. Hlavní těžiště je kladeno na valentinský proud, protože s ním bývá toto zjevení nejčastěji spojováno. Nejvíce prostoru je ponecháno valentinské protologii a popisům Kristovy smrti ve spisech z Nag Hammadi. Zásadní rozdíly v podání jednotlivých traktátů vedly ke zkoumání polemického prostředí u valentiniánů. Na závěr bylo ukázáno, že kromě hereziologů máme k dispozici doklad tohoto polemického prostředí v gnózi také přímo z nitra tohoto hnutí. Tímto dokladem je První zjevení Jakubovo.
|
|
|
Přičiny vzniku světa v Platónově Tímaiu
Krása, Ondřej ; Špinka, Štěpán (vedoucí práce) ; Karfík, Filip (oponent) ; Havrda, Matyáš (oponent)
Ondřej Krása, Příčiny vzniku světa v Platónově Tímaiu Abstrakt disertační práce Předkládaná práce si klade za cíl vyložit příčiny vzniku světa v Platónově Tímaiu. Vznik světa má dle Tímaia řadu příčin. Demiurg vytvořil svět podle věčně jsoucího vzoru, kterým je rozumový živočich zahrnující vše věčně jsoucí. Demiurg, který je nejlepším z věčně jsoucího, stvořil svět jako nápodobu tohoto celku věčně jsoucího. Jak se však k sobě má věčně jsoucí demiurg, který je rozumem, a celek věčně jsoucího, které je rozumem poznatelné? Tímaios popisuje věčně jsoucí jako to, co nemá vztahy k ničemu jinému než samo k sobě. Demiurg je oproti tomu tím, čím je, na základě vztahu ke vznikajícímu světu. Rozum vztahuje bytí, které je rozumem poznatelné a založené na soběstačných vztazích, ke vznikání, které plně poznatelné není, a tvoří tak celek věčně jsoucího. Svět vznikl v příjemkyni jako oduševnělé tělo. Jednotlivá těla jsou pravidelnými geometrickými tvary, které vznikají v prostoru a které nemají žádnou látku v úzkém slova smyslu. Prostor však není jen tím, v čem těla vznikají, ale je i tím, čeho formováním těla vznikají. V prostoru jsou dle Tímaia i duše, jejich bytí v prostoru je však zásadně jiné než bytí těl. Duše je takovým způsobem bytí, který zobrazuje jiné podoby bytí v řeči, a její způsob bytí v prostoru umožňuje...
|
|
|
Hranice já v attické tragédii
Valentinová, Lucie ; Havrda, Matyáš (oponent) ; Chlup, Radek (vedoucí práce)
¨Těžištěm této práce není attická tragédie, ale artikulace konceptu Já na přelomu archaického a klasického myšlení a hledání možností, které máme při zkoumání Já v cizí kultuře. Řecká dramata přežila dvě a půl tisíciletí díky nadčasové naléhavosti problémů, které dramatizují, a pokud bychom se chtěli dnes věnovat jejich skutečné celostní interpretaci, museli bychom je zkoumat v jejich nesporné umělecké svébytnosti. A to je nárok, který dalece přesahuje ambice této práce. Pokud se však od tohoto rozměru tragédie na chvíli odpoutáme, muzeme se z ní také jako z historického dokladu učit o problému, který je v ní zpracováván: o tom, čím byla pro klasické Řeky lidská bytost a jaké bylo ve světě její místo.
|
|
|
Christologie Prvního zjevení Jakubova v kontextu pramenů gnóze
Ryneš, Pavel ; Kratochvíl, Zdeněk (vedoucí práce) ; Havrda, Matyáš (oponent)
Christologie Prvního zjevení Jakubova v kontextu pramenů gnóze se zabývá třetím spisem pátého kodexu knihovny z Nag Hammadi. Práce vychází z překladu tohoto spisu z koptštiny do češtiny. Následuje podrobný rozbor christologie Prvního zjevení Jakubova. Pozornost je soustřeďována na hlavní christologická témata spisu, jakými jsou Kristovo bytí před sestupem na zem, jeho pobyt na zemi, smrt a spásná úloha. Dále se práce snaží zasadit traktát do širších souvislostí gnóze. Hlavní těžiště je kladeno na valentinský proud, protože s ním bývá toto zjevení nejčastěji spojováno. Nejvíce prostoru je ponecháno valentinské protologii a popisům Kristovy smrti ve spisech z Nag Hammadi. Zásadní rozdíly v podání jednotlivých traktátů vedly ke zkoumání polemického prostředí u valentiniánů. Na závěr bylo ukázáno, že kromě hereziologů máme k dispozici doklad tohoto polemického prostředí v gnózi také přímo z nitra tohoto hnutí. Tímto dokladem je První zjevení Jakubovo.
|
host ::
RSS.