|
|
Evropeizace českých, polských a slovenských medií v kontextu tří krizí
Rosenfeldová, Jana ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Gregor, Miloš (oponent) ; Havlík, Vlastimil (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na zjištění úrovně a podoby evropeizace českých, polských a slovenských médií v intenzivních fázích tří krizí - migrační krize, pandemie koronaviru a války na Ukrajině. Teoretickým východiskem práce jsou přitom teorie veřejné sféry, jejíž funkční varianta je v kontextu "evropského komunikačního prostoru" považována za prostředek, resp. nutnou podmínku k odstranění nejrůznějších deficitů Evropské unie, zejména deficitu demokratického. Z různých přístupů ke konceptualizaci tzv. evropské veřejné sféry je pro výzkum v této práci volen přístup evropeizační, jehož perspektivou je evropská veřejná sféra chápána jako síť národních veřejných sfér, které se stále více "evropeizují", a jenž se při empirických snahách o detekci evropské veřejné sféry opírá o jednotlivá národní média. Paralelní kvantitativní a kvalitativní obsahová analýza příspěvků publikovaných na sociální síti Facebook šesti českými, polskými a slovenskými mainstreamovými médii v počátečních fázích jednotlivých krizí zjišťuje různé úrovně evropeizace napříč krizemi, které reflektují odlišnou úroveň kompetencí, jimiž EU v jednotlivých krizích disponovala. Zároveň ukazuje, že unijním tématům a aktérům se podařilo prosadit i v rámci facebookových agend jednotlivých zpravodajských médií, tedy v prostředí, které se...
|
|
|
Afektivní obrat politické komunikace na sociálních sítích
Zápotocký, Jan ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Havlík, Vlastimil (oponent) ; Charvát, Jan (oponent)
1 Tato disertační práce se věnuje proměnám politické komunikace pohledem studií afektu, ozřejmuje vzájemné vztahy mezi energií politického lídra, následný intersubjektivní proces tvorby emoční energie mezi jeho příznivci a z toho plynoucí rituální a parasociální vztahy a následně vše zasazuje do aktuálního konceptu politického fandomu. Jednotlivé fenomény práce zkoumá pomocí virtuální etnografie, přičemž za určující znaky afektivních projevů považuje paralingvistické a fatické aspekty komunikace. V analytické části práce volí jako reprezentanta tohoto širšího fenoménu hnutí Přísaha, jejího lídra Roberta Šlachtu a komunitu příznivců tohoto hnutí na Facebooku. Disertační práce zdůrazňuje především jedinečnost výsledné synergie a proces tvorby politického fandomu, přičemž i přes strategicky řízenou a neautentickou komunikaci jsou výsledné emoce příznivců autentické a ti prožívají intenzivní emoce naděje, odvahy, lásky či péče. Energie samotného lídra je primárním stimulantem, který příznivce k hnutí přitahuje a podporuje jejich aktivitu. Prožívaná emoční energie, která je v tomto případě spojující substancí a příčinou vzniku online interakčních rituálů a parasociálních vztahů, má pro příznivce silný motivační účinek, a proto tyto mikrosituace chtějí prožívat znovu nejen v jiných chvílích, ale i v jiných...
|
host ::
RSS.