|
|
Haškův "Švejk" v němčině: překlad, textová vícejazyčnost a recepce románu v českém a německém prostředí
Hartmann, Zdeněk ; Veselá, Gabriela (vedoucí práce) ; Žárská, Monika (oponent)
Cílem této práce je nastínit vývoj chápání Haškova románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války v českém a německém prostředí a na pozadí tohoto vývoje zhodnotit překlad románu do němčiny, který provedla Grete Reinerová. Východiskem pro hodnocení překladu je pragmatická teorie jazyka prezentovaná v pracích Ludwiga Wittgensteina, Donalda Davidsona a Richarda Rortyho a pragmatická teorie překladu Hanse Veermera a Kathariny Reissové. Základem těchto teorií je důraz na sociální interakci a postulát, že celý jazyk se vždy vztahuje k celému světu. Kvalita překladu se posuzuje podle naplnění cíle, který stanovil zadavatel. V první části práce popisuje vývoj pohledu na Osudy v českém prostředí. Protože se hlavní postava románu obecně pokládala za ztělesnění českého lidu, ovlivňovaly chápání románu politické názory. V českém prostředí se vytvořily dvě základní interpretační polohy. Zastánci první napadali román a postavu Švejka, protože se neslučoval s ideály, jež zastávali. Tyto ideály byly různé, Švejk byl odmítán ve jménu morálky, národa i Boha. Záminkou pro odsouzení románu se často stával jeho styl, totiž užití hovorové obecné češtiny. Zastánci druhé polohy, kteří se rekrutovali zejména z řad komunistické levice, Švejka oslavovali jako bojovníka za beztřídní společnost a jeho styl chválili v rámci...
|
|
|
Spor o povahu kapitálu
Hartmann, Zdeněk ; Vlček, Josef (vedoucí práce) ; Skovajsa, Marek (oponent)
Tato práce se pokouší stručně shrnout 1. etapu sporu dvou Cambridgí o kapitál a následně analyzovat její ohlas v časopise Politická ekonomie ve státně-socialistickém Československu v letech 1953-1970. Zdá se, že neoklasická ekonomie pronikla do tohoto (nominálně marxistického) časopisu prostřednictvím matematického aparátu používaného v lineárním programování a metod, které aplikovali někteří ekonomové ve spřátelených socialistických zemích (Polsko a SSSR), a to v souvislosti s politickým uvolňováním a potřebou řešit praktické problémy československé ekonomiky v 60. letech. Za těchto okolností se objevily články o teorii růstu, první práce využívající agregátní produkční funkci a také první kritické úvahy o tomto nástroji (shrnutí teorie růstu Joan Robinsonové, překlad studie, kterou napsala sama Robinsonová, či podrobný rozbor důsledků sporu dvou Cambridgí z pera Antonína Kotulana). Zdá se, že českoslovenští ekonomové druhé poloviny 60. let si byli velmi dobře vědomi vývoje v západní ekonomii i problematických předpokladů neoklasické teorie hodnoty. Měli však tendenci ignorovat problémy spojené s neoklasickou teorií, protože ji zřejmě vnímali jako teorii nabízející metody k řešení aktuálních problémů československé ekonomiky a protože jim asi imponovala vize ekonomie jako exaktní matematické...
|
|
|
Modalita v čínském politickém diskurzu: proslovy na celonárodních sjezdech KS Číny (1946-2017)
Hartmann, Zdeněk ; Škrabal, Ondřej (vedoucí práce) ; Zádrapa, Lukáš (oponent)
V práci kvantitativně analyzuji modalitu ve zprávách o práci ústředního výboru Komunistické strany Číny (Zhōngguó Gòngchǎndǎng Zhōngyāng Wěiyuánhuì De Gōngzuò Bàogào) v letech 1945 až 2017 prezentovaných na sjezdech této strany. Modalitu přitom operacionalizuji jako modální slovesa, u kterých v návaznosti na F. R. Palmera a Péng Lìzhēna rozlišuji především tři hlavní funkce (epistemickou, deontickou a dynamickou). Převahu deontické modality a nárůst jejího podílu v čase interpretuji v souvislosti s tezí Wú Guóguānga o fungování sjezdu jako divadla, jímž se legitimizuje moc jako postupné opouštění charismatické ideologie a prohlubování institucionalizace, přičemž jako mechanismus, kterým se politika promítá do jazyka, identifikuji změny v redakčních týmech a způsobu zpracování textu, k nimž dochází v souvislosti s mocenskými rošádami ve straně.
|
|
|
Idea vyvoleného národa v pozdním středověku
Hartmann, Zdeněk ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Pavel (oponent)
V této práci jsme v myšlení Jany z Arku hledali kategorie identity, jež připravovaly půdu pro moderní nacionalismus, přičemž jsme se opírali o model zabstraktňování moci u Ernsta Kantorowicze. Vedeni tímto modelem jsme se pokusili vymezit a popsat kategorie identity společenství, na nichž je tento vývoj v rámci středověku možné sledovat Následně jsme stanovili, zda byla ta která kategorie vzhledem k vývoji popsanému Kantorowiczem progresivní, tj. abstraktní, nebo naopak konkrétní, tj. poplatná staršímu pojetí moci a krále, přičemž jsme tyto konkrétní kategorie ztotožnili s principy lidové mentality popsané v pracích Arona Gureviče. Ukázalo se, že provést takovéto rozdělení a jasnými kritérii vymezit konkrétní a abstraktní kategorie je velmi obtížné, a museli jsme vzít zavděk ne zcela uspokojivým zjednodušením. V analytické části jsme pak zkoumali, jaké typy kategorií identity se vyskytují ve výpovědích Jany z Arku obsažených ve francouzském zápisu z jejího výslechu. Ukázalo se, že převažující většinu v něm obsažených kategorií identity definovaných výše naznačeným způsobem lze v rámci klasifikace navržené v této práci zařadit do skupiny konkrétní. Tento výsledek se zdá velmi dobře odpovídat gurevičovské představě o rozdílu, byť v žádném případě ne absolutním, mezi středověkou lidovou a učenou kulturou,...
|
|
|
Haškův "Švejk" v němčině: překlad, textová vícejazyčnost a recepce románu v českém a německém prostředí
Hartmann, Zdeněk ; Žárská, Monika (oponent) ; Veselá, Gabriela (vedoucí práce)
Cílem této práce je nastínit vývoj chápání Haškova románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války v českém a německém prostředí a na pozadí tohoto vývoje zhodnotit překlad románu do němčiny, který provedla Grete Reinerová. Východiskem pro hodnocení překladu je pragmatická teorie jazyka prezentovaná v pracích Ludwiga Wittgensteina, Donalda Davidsona a Richarda Rortyho a pragmatická teorie překladu Hanse Veermera a Kathariny Reissové. Základem těchto teorií je důraz na sociální interakci a postulát, že celý jazyk se vždy vztahuje k celému světu. Kvalita překladu se posuzuje podle naplnění cíle, který stanovil zadavatel. V první části práce popisuje vývoj pohledu na Osudy v českém prostředí. Protože se hlavní postava románu obecně pokládala za ztělesnění českého lidu, ovlivňovaly chápání románu politické názory. V českém prostředí se vytvořily dvě základní interpretační polohy. Zastánci první napadali román a postavu Švejka, protože se neslučoval s ideály, jež zastávali. Tyto ideály byly různé, Švejk byl odmítán ve jménu morálky, národa i Boha. Záminkou pro odsouzení románu se často stával jeho styl, totiž užití hovorové obecné češtiny. Zastánci druhé polohy, kteří se rekrutovali zejména z řad komunistické levice, Švejka oslavovali jako bojovníka za beztřídní společnost a jeho styl chválili v rámci...
|
host ::
RSS.