|
|
Komparace marketingového komunikačního mixu ziskových a neziskových sportovních organizací
Hanzlová, Eliška ; Král, Pavel (vedoucí práce) ; Hajdíková, Taťána (oponent)
Hlavním cílem práce je komparace celého marketingového komunikačního mixu vybraných ziskových a neziskových sportovních organizací a na základě důkladné analýzy navrhnout případná zlepšující opatření či doporučení. Dílčí cíl představuje zjištění zdrojů financování a užití finančních prostředků na marketingový komunikační mix. Práce vychází z teoretických poznatků z oblasti sportu, ekonomie sportu, marketingu, marketingového komunikačního mixu a z poznatků z oblasti charakteristiky ziskových a neziskových organizací. Praktická část je zaměřena na analýzu vybraných ziskových a neziskových sportovních organizací v Karlovarském kraji. Jedná se o lezecké a horolezecké organizace či spolky nabízející, zprostředkovávající a zabezpečující lezení na vnitřních i venkovních stěnách, lezení na skalách či jiné podobné outdoorové aktivity. Na základě osobního interview byl analyzován současný marketingový komunikační mix organizací, včetně zdrojů financování a navržena zlepšující opatření.
|
|
|
Management rizik ošetřovatelské péče
HANZLOVÁ, Eliška
Cílem naší práce bylo zmapovat proces identifikace, hodnocení a provádění činností k prevenci nebo k řízení ošetřovatelských bezpečnostních rizik v organizacích poskytujících akutní lůžkovou péči na území České republiky z pohledu vrcholného managementu ošetřovatelství. Naše práce se ubírala směrem kvantitativního výzkumu. Pro sběr dat jsme využily nestandardizovaný dotazník, vytvořený pouze pro účely této práce. Dotazník byl distribuován vrcholným představitelům ošetřovatelského managementu (hlavní sestry/náměstek pro ošetřovatelskou péči) výše specifikovaných zdravotnických zařízení. Výzkum jsme realizovaly v období od února do dubna 2008 a pro vyhodnocení výsledků jsme využily 110 dotazníků. Pro účely naší práce jsme si stanovily šest hypotéz. Hypotéza číslo 1, že nemocnice vytvářejí podmínky pro rozvoj bezpečné organizační kultury, se nám potvrdila. Jako velmi důležité v budoucnu více hovořit o tomto tématu, odnaučit se strachu z trestu za přiznání chyby a přijmout fakt, že chyby děláme všichni, proto musíme minimalizovat jejich výskyt i následky a hlavně se z nich učit. Hypotéza číslo 2 uvádějící, že nemocnice sledují rizikové faktory pro vznik mimořádných událostí, se nám také potvrdila. Negativním zjištěním bylo potvrzení třetí hypotézy říkající, že nemocnice odhalují konkrétní rizika ošetřovatelské péče až v návaznosti na realizaci následků rizika. Odhalení malého využívání proaktivní strategie nás vedlo k podrobnějšímu popisu metody FMEA. Hypotéza číslo 4, že nemocnice mají vytvořený postup pro případ vzniku mimořádné událostí, a hypotéza číslo 5, že ošetřovatelský personál povinně sleduje a hlásí minimálně 3 druhy mimořádných událostí, vyskytujících se v souvislosti s poskytováním ošetřovatelské péče, se nám také potvrdily. Hypotéza, číslo 6, která prezentovala, že nemocnice nezapojují pacienty/klienty do prevence pochybení zdravotnických pracovníků, byla výsledky také potvrzena, ale milým zjištěním bylo, že 47,3 % respondentů uvádělo, že se u nich tato možnost využívá. Naším návrhem je zapojit prevenci pochybení do ošetřovatelského procesu, ať již prostřednictvím konkrétních ošetřovatelských diagnóz, nebo plošnou edukací pacientů/klientů. Jako návrh možného obsahu edukace jsme přeložily a upravily dokument SPEAK UP do české verze s názvem 7P.
|
host ::
RSS.