|
|
Automatický obraz jako překlad fenomenality přirozeného světa
Halák, Jan ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Novotný, Karel (oponent)
Automatický obraz jako překlad jenomenality přirozeného světa Prostřednictvím chápání fotografického obrazu jako specifického "překladu" způsobu zjevování jsoucího se autor snaží vysledovat základní tendence zjevování, které toto médium vnáší do přirozeného světa samého jakožto jeho součást. Navazuje na kritiku novověkého chápání bytí jako před-stavenosti před subjekt a v jistých ohledech spatřuje paralelu mezi problematikou novověkého repraesentatio a problematikou obrazu. Kritikou pojetí V. Flussera se práce (prozatím nagativně) distancuje od možnosti eliminace tělesnosti a nedisponovatelnosti smyslu prostřednictvím automatického obrazu (vzhledem k tomu, že toto pojetí zůstává určeno právě výkladem jsoucího jako před-mětu). Práce se pak obrací k charakteru prostoru obrazu, tj. k jeho vlastnímu médiu zjevování, jež je určeno zejména perspektivní projekcí: ta eliminuje tělesnost vnímatele i světa a tím otevřenost pole zjevování, avšak nutně zachovává topologickou dimenzi obrazu, do něj přenášenou z žitého prostoru, resp. světa. Popisem Merleau-Pontyho pojetí "vertikálního bytí" se autor pokollší vysledovat vztah mezi topologickým uspořádáním pole zjevování a chiasmatem vněmových perspektiv. Toto křížení otevírající bytí, vydobyté v médiu piktoriálního prostoru fotografického obrazu, pak podle autorova...
|
|
|
The simultaneity of the incompossible as the index of the vertical being in the philosophy of M. Merleau-Ponty
Halák, Jan ; Čapek, Jakub (vedoucí práce) ; Rodrigo, Pierre (oponent) ; Fulka, Josef (oponent)
RÉSUMÉ EN TCHÈQUE / RÉSUMÉ V ČESKÉM JAZYCE : Simultaneita inkomposibilního jako index vertikálního Bytí ve filosofii M. Merleau-Pontyho Předmětem zkoumání této práce je pozdní filosofie Maurice Merleau- Pontyho v podobě, v jaké byla rozpracována v autorových přednáškách od padesátých let až do projektu knihy Viditelné a neviditelné. Přesněji řečeno jde o to objasnit principiálnost vztahu mezi tím, co u tohoto autora ozna- čuje pojem "vertikálního" Bytí, a rysem vzájemného vylučování neboli inkomposibility mezi úseky pole jevení, které nám toto Bytí otevírá, a to zejména v rovině vnímání, našich vztahů s ostatními lidmi, jazyka a dalších člověkem tvořených institucí. Text práce nejprve ukazuje, v jakém smyslu je třeba považovat za výchozí bod této filosofie pojem viditelnosti. Pomocí rozboru tří vnitřních strukturací tohoto "živlu" Bytí, tj. viditelného, neviditelného a vidoucího, autor obhajuje myšlenku zásadní ontologické jednotnosti této viditelnosti. V návaznosti na to práce zejména pomocí pojmu "instituce" ukazuje, jak je toto pole viditelnosti sobě vlastním způsobem vnitřně organizováno a v čem pojetí této strukturace překračuje novověkou ontologii subjektu a objektu, včetně kategorií, které implikuje. Tento výklad podle autora odhaluje metodologicko-ontologickou prioritu pojmu viditelnosti v...
|
|
|
The simultaneity of the incompossible as the index of the vertical being in the philosophy of M. Merleau-Ponty
Halák, Jan ; Čapek, Jakub (vedoucí práce) ; Rodrigo, Pierre (oponent) ; Fulka, Josef (oponent)
RÉSUMÉ EN TCHÈQUE / RÉSUMÉ V ČESKÉM JAZYCE : Simultaneita inkomposibilního jako index vertikálního Bytí ve filosofii M. Merleau-Pontyho Předmětem zkoumání této práce je pozdní filosofie Maurice Merleau- Pontyho v podobě, v jaké byla rozpracována v autorových přednáškách od padesátých let až do projektu knihy Viditelné a neviditelné. Přesněji řečeno jde o to objasnit principiálnost vztahu mezi tím, co u tohoto autora ozna- čuje pojem "vertikálního" Bytí, a rysem vzájemného vylučování neboli inkomposibility mezi úseky pole jevení, které nám toto Bytí otevírá, a to zejména v rovině vnímání, našich vztahů s ostatními lidmi, jazyka a dalších člověkem tvořených institucí. Text práce nejprve ukazuje, v jakém smyslu je třeba považovat za výchozí bod této filosofie pojem viditelnosti. Pomocí rozboru tří vnitřních strukturací tohoto "živlu" Bytí, tj. viditelného, neviditelného a vidoucího, autor obhajuje myšlenku zásadní ontologické jednotnosti této viditelnosti. V návaznosti na to práce zejména pomocí pojmu "instituce" ukazuje, jak je toto pole viditelnosti sobě vlastním způsobem vnitřně organizováno a v čem pojetí této strukturace překračuje novověkou ontologii subjektu a objektu, včetně kategorií, které implikuje. Tento výklad podle autora odhaluje metodologicko-ontologickou prioritu pojmu viditelnosti v...
|
|
|
Automatický obraz jako překlad fenomenality přirozeného světa
Halák, Jan ; Novotný, Karel (oponent) ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce)
Automatický obraz jako překlad jenomenality přirozeného světa Prostřednictvím chápání fotografického obrazu jako specifického "překladu" způsobu zjevování jsoucího se autor snaží vysledovat základní tendence zjevování, které toto médium vnáší do přirozeného světa samého jakožto jeho součást. Navazuje na kritiku novověkého chápání bytí jako před-stavenosti před subjekt a v jistých ohledech spatřuje paralelu mezi problematikou novověkého repraesentatio a problematikou obrazu. Kritikou pojetí V. Flussera se práce (prozatím nagativně) distancuje od možnosti eliminace tělesnosti a nedisponovatelnosti smyslu prostřednictvím automatického obrazu (vzhledem k tomu, že toto pojetí zůstává určeno právě výkladem jsoucího jako před-mětu). Práce se pak obrací k charakteru prostoru obrazu, tj. k jeho vlastnímu médiu zjevování, jež je určeno zejména perspektivní projekcí: ta eliminuje tělesnost vnímatele i světa a tím otevřenost pole zjevování, avšak nutně zachovává topologickou dimenzi obrazu, do něj přenášenou z žitého prostoru, resp. světa. Popisem Merleau-Pontyho pojetí "vertikálního bytí" se autor pokollší vysledovat vztah mezi topologickým uspořádáním pole zjevování a chiasmatem vněmových perspektiv. Toto křížení otevírající bytí, vydobyté v médiu piktoriálního prostoru fotografického obrazu, pak podle autorova...
|
host ::
RSS.