|
|
Mediální prezentace dvojice Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka v letech 1947-1970
Horký, Petr ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Mikuláš, Peter (oponent) ; Hádková, Jana (oponent)
Mediální prezentace dvojice Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka v letech 1947-1969 abstrakt Autor: Mgr.MgA. Petr Horký Katedra: Katedra mediálních studií Školitel: prof. MgA. Martin Štoll, Ph.D. Miroslav Zikmund (1919-2021) a Jiří Hanzelka (1920-2003) byli čeští cestovatelé, kteří v letech 1947-1967 společně uskutečnili dvě velké cesty s původním plánem objet celou zeměkouli. Jejich motivací nebylo jen poznávání cizích zemí, ale hájit obchodní zájmy tehdejšího Československa, nabízet československé zboží a navazovat pro Československo nové obchodní kontakty. Již v průběhu první cesty došlo však v Československu ke komunistickému puči a většina jimi dohodnutých smluv byla zrušena. Protože však ze svých cest posílali poutavé reportáže, a po návratu se jejich knihám a filmům dostalo fenomenálního úspěchu, brzy se tato dvojice, známá pod zkratkou H+Z (nebo Z+H) stala vedle Emila Zátopka jedněmi z nejznámějších veřejných osobností. V době pražského jara, tedy do roku 1968 vystupovali veřejně a otevřeně, dokonce Jiří Hanzelka byl navrhován na prezidenta republiky. Po roce 1970 udělal okupací vojsky Varšavské smlouvy všechno pro to, aby oba cestovatele umlčel. Miroslav Zikmund se věnoval uspořávání archivu a Jiří Hanzelka se živil jako zahradník, a po podpisu Charty 77 nemohl sehnat zaměstnání. Po roce 1989 už mu...
|
|
|
Přestavba na obrazovkách ČST. Proměna zobrazování politických událostí 1986 -1989 v hlavní zpravodajské relaci Televizní noviny
Růžička, Daniel ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Dudková, Jana (oponent) ; Hádková, Jana (oponent)
1 z 21 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a žurnalistiky Studijní program: Mediální a komunikační studia Teze dizertační práce Přestavba na obrazovkách ČST. Proměna zobrazování politických událostí 1986-1989 v hlavní zpravodajské relaci Televizní noviny Autor dizertační práce: MgA. Daniel Růžička Vedoucí práce: prof. MgA. Martin Štoll, Ph.D. 2 z 21 1 Téma a cíl práce 1.1 Dizertační práce se zaměřuje na historii československé přestavby v letech 1986-1989 a na roli Československé televize coby hromadného sdělovacího prostředku v tomto období. Práce představuje 23 vybraných politických událostí, které se odehrávaly v Československu a Sovětském svazu a byly pro proces změny stěžejní, a analyzuje, jakým způsobem o těchto událostech státní televize informovala. Na základě této analýzy pak zpětně ukazuje, jakou fakticky ČST roli ideologického nástroje KSČ plnila. 1.2 Když ve druhé polovině 80. let minulého století začala Komunistická strana Československa do své politiky zavádět program přestavby hospodářského mechanismu, nešlo o výsledek marxisticko-leninských analýz nebo vlastních dlouholetých zkušeností a z nich plynoucího rozhodnutí. Podnět přišel ze Sovětského svazu, kde Komunistická strana Sovětského svazu v čele s generálním tajemníkem Michailem Gorbačovem...
|
|
|
Aljaška - kultura a divočina v audiovizuálních reprezentacích
Moulis, Ladislav ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent) ; Hádková, Jana (oponent)
Aljaška, která je od roku 1959 49. státem USA, je unikátní lokalitou hned z několika hledisek. Ačkoliv je součástí západního civilizovaného světa, je jednou z posledních zachovalých přírodních divočin na Zemi. Ačkoliv je postupně osidlována přistěhovalci a domorodci jsou již více než století stavěni před dilemata spojená s asimilací, nevytvořila si novou vlastní kulturu - její kulturní specifika jsou nadále určována kombinací původních kulturních vzorců Eskymáků Yup'ik a Inupiat, a indiánů Tlingit, Haida, Athabasků, Aleutů a importovaných kultur. Práce se zabývá studiem střetů civilizace a přírody, resp. civilizace a původních etnik, a to skrze obsahovou i strukturní analýzu audiovizuálních artefaktů, v tomto případě filmových záznamů i hotových filmů z kategorie fiction i non-fiction. Předmětem analýzy je metoda a variabilita možných přístupů k reprezentaci Aljašky prostředky audiovize, a zkoumá zejména vznik a rozvíjení stereotypů v zobrazení přírody a života člověka v tamních specifických podmínkách. Výhodou výzkumu je ohraničenost lokality, poměrně malá probádanost a svým způsobem i přehlednost (i početní) audiovizuálního materiálu. Vedle samotného teoretického rozboru práce poskytuje kontextuální kapitoly z geografie i historie Aljašky, vedle klasika G. Snydera v českém kontextu vůbec poprvé...
|
host ::
RSS.