|
|
Problematika interpretace románu Mihálye Babitse Kalif čápem
Radoňová, Lucie ; Kolmanová, Simona (vedoucí práce) ; Grendel, Lajos (oponent)
Ve své práci se zabývám románem Mihálye Babitse: Kalif čápem a jeho analýzou. Kalif čápem je v Babitsově tvorbě výjimečným dílem formou i nevšední tematikou, byl ojedinělým i v tehdejším literárním kontextu. Úvodní a zároveň ústřední část práce činí rozbor samotného románu Kalif čápem. Rozebírám román na jednotlivé kapitoly. Ukazuji na dvě dějové linie. Stavím do protikladu část harmonickou a disharmonickou. Dále se zabývám otázkou času, tak jak postupně prochází celým románem. Zmiňuji i rozvržení prostoru, místa děje v románu. Důležitou součástí je poukázání na dvě možné vypravěčské perspektivy, se kterými v Kalifovi Mihály Babits pracuje. Věnuji kapitolu i nejdůležitějším postavám díla. Porovnávám Babitsův román s jedním dílem světové a s jedním dílem maďarské literatury. Vybrala jsem si romány, které se dle mého soudu v určitých aspektech s Kalifem shodují, jsou si v něčem podobné. Ze světové literatury je to například román Oscara Wildea Obraz Doriana Graye. Vycházím z českého překladu Doriana Graye Jiřího Zdeňka Nováka, vydaného v roce 2005. Z maďarské literatury jsem pro porovnání vybrala román Dezs Kosztolányiho Esti Kornél. Název ponechávám v maďarském znění jména, neuvádím někdy používaný překlad Kornél Večerek. Vycházím z maďarského originálu. Samostatnou kapitolu o autorovi jak u Wildea tak...
|
|
|
Intertextnal relations between the prose of Péter Esterházy and Peter Handke
Szarková, Silvia ; Grendel, Lajos (oponent) ; Gál, Eugen (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce s názvem Intertextuální vztahy mezi prózou Pétera Esterházyho a Petera Handkeho byla analýza role intertextuálních referencí z hlediska čtenáře mezi A szív segédigéi, poslední částí Esterházyho textu Bevezetés a szépirodalomba, a Wunschloses Ungliick Petera Handkeho, současného rakouského autora. K citátům z Handkeho románu v Esterházyho díle jsem tedy přistupovala na základě intertextuálních teorií a recepční estetiky. Pojem intertextuality od svého zavedení J. Kristevou do literární vědy v šedesátých letech nabyl různě odlišných a navzájem se překrývajících významů. Ve své práci se zaměřuji jenom na nejdůležitější aspekty diskuse o pojmu: na konfrontaci intertextuality v širším slova smyslu a jeho užší poeto logické pojetí ve společensko kulturním kontextu. O syntézu těchto dvou hlavních směrů, tj. o interpretace intertextuality v jednotném modelu, se pokusil Kulcsár Szabó. V dalších kapitolách práce vycházím z jeho koncepce. I když se práce zabývá citáty v Esterházyho díle z pohledu čtenáře, považovala jsem za nezbytné rovněž pojednat i o několika produkčně-estetických otázkách, které pro čtenáře mohou být relevantní z hlediska vnímání intertextuálních referencí. Náčrtem paralel mezi Esterházyho a Handkeho chápánímjazyka se pokusím odpovědět na otázky, jak se dá z Esterházyho vztahu...
|
|
|
Problematika interpretace románu Mihálye Babitse Kalif čápem
Radoňová, Lucie ; Kolmanová, Simona (vedoucí práce) ; Grendel, Lajos (oponent)
Ve své práci se zabývám románem Mihálye Babitse: Kalif čápem a jeho analýzou. Kalif čápem je v Babitsově tvorbě výjimečným dílem formou i nevšední tematikou, byl ojedinělým i v tehdejším literárním kontextu. Úvodní a zároveň ústřední část práce činí rozbor samotného románu Kalif čápem. Rozebírám román na jednotlivé kapitoly. Ukazuji na dvě dějové linie. Stavím do protikladu část harmonickou a disharmonickou. Dále se zabývám otázkou času, tak jak postupně prochází celým románem. Zmiňuji i rozvržení prostoru, místa děje v románu. Důležitou součástí je poukázání na dvě možné vypravěčské perspektivy, se kterými v Kalifovi Mihály Babits pracuje. Věnuji kapitolu i nejdůležitějším postavám díla. Porovnávám Babitsův román s jedním dílem světové a s jedním dílem maďarské literatury. Vybrala jsem si romány, které se dle mého soudu v určitých aspektech s Kalifem shodují, jsou si v něčem podobné. Ze světové literatury je to například román Oscara Wildea Obraz Doriana Graye. Vycházím z českého překladu Doriana Graye Jiřího Zdeňka Nováka, vydaného v roce 2005. Z maďarské literatury jsem pro porovnání vybrala román Dezs Kosztolányiho Esti Kornél. Název ponechávám v maďarském znění jména, neuvádím někdy používaný překlad Kornél Večerek. Vycházím z maďarského originálu. Samostatnou kapitolu o autorovi jak u Wildea tak...
|
|
|
Ženské postavy v románové tvorbě László Németha
Bečvářová, Anna ; Grendel, Lajos (vedoucí práce) ; Kolmanová, Simona (oponent)
Romány László Németha význačně ovlivňovaly tvář maďarské prózy v druhé polovině 20. století. Jeho ztvárnění ženských hrdinek, které jsou uzavřeny v určité komplikované situaci, přináší pohled do vědomí výjimečné osobnosti, která se svými vlastnostmi vymyká svému okolí. Technikou zachycení vnitřního proudu vědomí postav podává nejniternější analýzu lidské duše, která je sužována určitými problémy a jen těžko se s těmito problémy dokáže vyrovnat. Mistrovsky provedenou analýzou hrdinky tedy Németh čtenáři nabízí pohled do vědomí lidské osobnosti. Jeho hrdinky touží nalézt naplnění svého života, přes komplikovanost svých povah si však musí své místo ve světě tvrdě vybojovat, a ne vždy se jim to povede. Németh zobrazuje jak kladné vlastnosti hrdinek, tak vlastnosti záporné, a právě tím dosahuje hodnověrnosti příběhu. Zobrazuje totiž i ty nejniternější pocity postav, včetně touhy ublížit, zloby a závisti. Németh ve svých psychologických románech akcentuje postavení ženy ve světě. Představuje jak prostředí vesnice, tak města. Dokáže velmi přesně zasadit postavu do daného prostředí i se svými zákonitostmi a pravidly. Toto prostředí pak je uzavřeným světem postav, ve kterém si musí vybojovat své právo na život. Kompoziční propracovanost románů, povahové vykreslení osobnosti a myšlenkový záměr autorův činí z románů...
|
|
|
Budapešťský osmý obvod a jeho obraz v literatuře
Kubelová, Lenka ; Grendel, Lajos (oponent) ; Kolmanová, Simona (vedoucí práce)
Cílem práce bylo prozkoumat obraz budapešťského osmého obvodu v literatuře. Zabývá se vztahem ducha místa ajeho literárního zpracování. Vychází převážně z maďarské beletrie 19. a 20. století, obsahuje i historické a sociologické náhledy. Srovnává různá čtení míst, věnuje se metaforice ulice i různým městským topoi jako domy, nádraží nebo kina.
|
host ::
RSS.