|
|
Fylogenetické analýzy kulturních znaků
Gillová, Lucie ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Rexová, Kateřina (oponent)
Fylogenetické metody byly v posledních deseti letech často používány i k analýze kulturních znaků. Tato bakalářská práce nejprve podává stručný přehled a charakteristiku používaných metod a potom se zabývá všemi třemi hlavními oblastmi, kde se dnes používají. První z nich je analýza příbuznosti rukopisů, která je výjimečná tím, že zde dobré výsledky podávají i metody nekladistické. Druhou oblastí, popsanou v práci, jsou data antropologická, zahrnující jak hmotné artefakty, tak různé prvky společenského uspořádání. Poslední oblast se pak zabývá analýzou jazyků a jazykových rodin. Ve všech kapitolách jsou přehledně uvedeny různé přístupy k různým datům a popsány nejvýznamnější studie. Práce se také snaží najít slabiny a klady jednotlivých přístupů.
|
|
|
Luba and Rudolf Pellar: Translations from English
Gillová, Lucie ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Jindra, Miroslav (oponent)
Dějiny překladu jsou významnou oblastí literatury a jejich poznání je důležité z mnoha důvodů. Noví překladatelé vždy navazují na již existující překladatelskou tradici, kterou je tedy dobré zkoumat, analyzovat a poučit se z ní. Tato práce se zabývá překlady z angličtiny manželů Pellarových, kteří překládali téměř padesát let. Vzhledem k tomu, že i životní zkušenosti ovlivňují jejich dílo, je první část práce věnována jejich životům a shrnutí vybraných překladů. Druhou část této práce potom tvoří analýza vybraných překladů. Ještě předtím je ale rozebrán překlad titulů jednotlivých děl, protože i ten může o překladatelské metodě mnoho prozradit. Potom už se ale věnuje třem vybraným textům, což jsou Kdo chytá v žitě (The Catcher in the Rye) J.D. Salingera, Přes řeku do stínu stromů (Across the River and Into the Trees) Ernesta Hemingwaye a Americká Idyla (American Pastoral)Philipa Rotha. Tyto texty jsou vybrány, protože zastupují rovnoměrně celé překladatelské období a dá se tak na nich pozorovat vývoj překladatelské metody. Navíc Hemingwayův román už předtím vyšel v jiném překladu, který je tak použit pro srovnání dvou různých strategií. Samotná analýza potvrzuje, že překlady Pellarových jsou velice kvalitní. Na překládání titulu se ukazuje, že většinou zachovávají funkční ekvivalenci i význam...
|
|
|
Tagging a spoken learner corpus
Gillová, Lucie ; Gráf, Tomáš (vedoucí práce) ; Tichý, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je navrhnout systém značkování žákovského korpusu mluvené angličtiny, který by se kromě chyb zaměřoval i na značkování specifik mluveného jazyka. V teoretické části proto práce stručně nastiňuje žákovský jazyk jako takový, vznik a vývoj žákovských korpusů v posledních 20 letech a jak klasickou, tak počítačem podporovanou chybovou analýzu. Kromě toho jsou v teoretické části popsána specifika mluveného jazyka, na která se pak soustřeďuje část praktická. Jako základ pro navrhovaný systém značkování je použit Lovaňský značkovací systém, který je ale určený pro žákovský korpus psaného jazyka. Na základě analýzy přepisů 20 nahrávek z české části žákovského korpusu LINDSEI jsou navrženy úpravy kategorií stávajících a kategorie nové, které by měly lépe zachytit prvky typické pro mluvený jazyk a tak usnadnit jeho analýzu po označkování celého korpusu.
|
|
|
Tagging a spoken learner corpus
Gillová, Lucie ; Gráf, Tomáš (vedoucí práce) ; Tichý, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je navrhnout systém značkování žákovského korpusu mluvené angličtiny, který by se kromě chyb zaměřoval i na značkování specifik mluveného jazyka. V teoretické části proto práce stručně nastiňuje žákovský jazyk jako takový, vznik a vývoj žákovských korpusů v posledních 20 letech a jak klasickou, tak počítačem podporovanou chybovou analýzu. Kromě toho jsou v teoretické části popsána specifika mluveného jazyka, na která se pak soustřeďuje část praktická. Jako základ pro navrhovaný systém značkování je použit Lovaňský značkovací systém, který je ale určený pro žákovský korpus psaného jazyka. Na základě analýzy přepisů 20 nahrávek z české části žákovského korpusu LINDSEI jsou navrženy úpravy kategorií stávajících a kategorie nové, které by měly lépe zachytit prvky typické pro mluvený jazyk a tak usnadnit jeho analýzu po označkování celého korpusu.
|
|
|
Luba and Rudolf Pellar: Translations from English
Gillová, Lucie ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Jindra, Miroslav (oponent)
Dějiny překladu jsou významnou oblastí literatury a jejich poznání je důležité z mnoha důvodů. Noví překladatelé vždy navazují na již existující překladatelskou tradici, kterou je tedy dobré zkoumat, analyzovat a poučit se z ní. Tato práce se zabývá překlady z angličtiny manželů Pellarových, kteří překládali téměř padesát let. Vzhledem k tomu, že i životní zkušenosti ovlivňují jejich dílo, je první část práce věnována jejich životům a shrnutí vybraných překladů. Druhou část této práce potom tvoří analýza vybraných překladů. Ještě předtím je ale rozebrán překlad titulů jednotlivých děl, protože i ten může o překladatelské metodě mnoho prozradit. Potom už se ale věnuje třem vybraným textům, což jsou Kdo chytá v žitě (The Catcher in the Rye) J.D. Salingera, Přes řeku do stínu stromů (Across the River and Into the Trees) Ernesta Hemingwaye a Americká Idyla (American Pastoral)Philipa Rotha. Tyto texty jsou vybrány, protože zastupují rovnoměrně celé překladatelské období a dá se tak na nich pozorovat vývoj překladatelské metody. Navíc Hemingwayův román už předtím vyšel v jiném překladu, který je tak použit pro srovnání dvou různých strategií. Samotná analýza potvrzuje, že překlady Pellarových jsou velice kvalitní. Na překládání titulu se ukazuje, že většinou zachovávají funkční ekvivalenci i význam...
|
|
|
Fylogenetické analýzy kulturních znaků
Gillová, Lucie ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Rexová, Kateřina (oponent)
Fylogenetické metody byly v posledních deseti letech často používány i k analýze kulturních znaků. Tato bakalářská práce nejprve podává stručný přehled a charakteristiku používaných metod a potom se zabývá všemi třemi hlavními oblastmi, kde se dnes používají. První z nich je analýza příbuznosti rukopisů, která je výjimečná tím, že zde dobré výsledky podávají i metody nekladistické. Druhou oblastí, popsanou v práci, jsou data antropologická, zahrnující jak hmotné artefakty, tak různé prvky společenského uspořádání. Poslední oblast se pak zabývá analýzou jazyků a jazykových rodin. Ve všech kapitolách jsou přehledně uvedeny různé přístupy k různým datům a popsány nejvýznamnější studie. Práce se také snaží najít slabiny a klady jednotlivých přístupů.
|
host ::
RSS.