|
|
Netradiční způsoby podání farmak pro použití v anesteziologii a urgentní medicíně
Kurzová, Alice ; Málek, Jiří (vedoucí práce) ; Bláha, Jan (oponent) ; Gabrhelík, Tomáš (oponent)
1 SOUHRN Úvod Práce je zaměřena na výzkum účinnosti a vedlejších účinků při zavedení možnosti netradičního, především nazálního podávání oxytocinu a remifentanilu. Nazální aplikace má výhodu neinvazivní aplikace i v situaci, kdy je obtížné získat přístup do žíly (malé děti, rozsáhlé popálení, teroristické útoky, bitevní pole). Dizertační práce má dvě části, které spolu úzce souvisí: nazální, intramuskulární a konjunktivní podání remifentanilu a nazální podání oxytocinu. Remifentanil je ultrakrátce působící opioid, který je registrován pro intravenózní aplikaci. Jeho hlavní výhoda oproti jiným opioidům je jeho rychlý metabolismus po podání do žíly. Proto nedochází ke kumulaci ani po dlouhodobé infuzi. Je to jediný opioid, u kterého nebyl s výjimkou dvou prací popsán efekt u intranazálního podání, také údaje o intramuskulárním a konjunktiválním podání zcela chybí. Oxytocin je hormon, který se terapeuticky používá především pro své periferní účinky v děloze a prsou během těhotenství. Byly však pozorovány i další centrální účinky, tj. anxiolytický účinek, snížení úrovně sociálního stresu a zvýšení empatie využitelné dále v premedikaci pacientů, psychické relaxaci posádek integrovaného záchranného systému po zásahu a obecně k neinvazivnímu navození sedace a anxiolýzy. Údaje o účinnosti po nazálním podání v...
|
|
|
Sledování a porovnání léčebného efektu tří miniinvazivních metod léčby bolestí zad (pulzní radiofrekvenční modulace, kyslíko-ozonové terapie a periradikulární terapie) u pacientů s algickým radikulárním syndromem L5 nebo S1 v období jednoho roku po výkonu
Jandura, Jiří ; Ryška, Pavel (vedoucí práce) ; Gabrhelík, Tomáš (oponent) ; Heřman, Miroslav (oponent)
Souhrn Cíl práce: Porovnat terapeutickou účinnost tří miinvazivních metod (PRF, KOT, PRT) u nemocných s chronickým (déle než 3 měsíce trvajícím) unilaterálním radikulárním syndromem L5 nebo S1. Pracovní hypotéza je, že metody PRF a KOT jsou v léčbě chronické radikulární bolesti účinnější než PRT. Materiál a metody: Prospektivní, randomizovaná, unilaterálně zaslepená, monocentrická studie. Každý nemocný byl ošetřen jednou z metod (PRF, KOT, PRT) s CT navigací. Účinek léčby byl zjišťován dotazníky: PainDETECT a Oswestry disability questionnaire (2. verze) - před léčbou, ihned po výkonu a za 3, 6 a 12 měsíců poté. Hodnocené parametry: kvantita bolesti v průměru (VAS), neuropatická složka bolesti (NB), funkční výstup (ODI), charakter bolesti (CHB), vliv na spotřebu analgetik (an) a rehabilitaci (re). Výsledky: Soubor čítá 178 nemocných (115 žen, 63 mužů, medián věku 56 let, BMI 27,5). Skupiny (PRF 57, KOT 69, PRT 52). Ve všech skupinách došlo k redukci VAS ihned po výkonu, nejvíce u PRT se statisticky významným rozdílem proti KOT (p = 0,0152). V období 3. a 6. měsíce byly již hodnoty VAS u všech metod obdobné, stále nižší než vstupní. PRT měla největší vliv na NB, významný rozdíl byl za 3 měsíce (p = 0,0457) a za 6 měsíců (p = 0,0108) po výkonu mezi PRF od PRT. Statisticky významný rozdíl byl v účinku léčby...
|
host ::
RSS.