|
|
Právní úprava fyzických osob v obecném zákoníku občanském a v současném občanském zákoníku
Stromšík, Jakub ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent) ; Gábriš, Tomáš (oponent)
Právní úprava fyzických osob v obecném zákoníku občanském a v současném občanském zákoníku Abstrakt Tato disertační práce porovnává právní úpravu fyzických osob v obecném zákoníku občanském z roku 1811 (ABGB) a českém občanském zákoníku z roku 2012, a to zejména úpravu tzv. pasivního statusu osoby v právním smyslu (tj. právní osobnosti). Jelikož redaktoři nového občanského zákoníku označují za základní obecný ideový zdroj rekodifikace vládní návrh občanského zákoníku z roku 1937, který byl de facto modernizační revizí rakouského obecného zákoníku občanského, je při interpretaci občanského zákoníku z roku 2012 užitečné přihlížet k relevantním ustanovením ABGB, zohlednit historický původ těchto ustanovení a zároveň zkoumat, jak se jejich výklad vyvíjel v čase. Rakouští civilisté při aplikaci soukromého práva těží ze stability svého kodexu a mohou se zároveň opřít o více než dvousetletý doktrinální vývoj a rozsáhlou judikaturu. Česká právnická obec tuto výhodu nemá, a tak při aplikaci konkrétních ustanovení občanského zákoníku roste význam historického a komparativního výkladu právních norem. Tuto práci je tedy nutné vnímat jako příspěvek k diskuzi probíhající v právnické obci, jejímž cílem je dobrat se skutečného významu jednotlivých ustanovení a institutů občanského zákoníku. Aby bylo možné se vůbec věnovat...
|
|
|
Právní úprava fyzických osob v obecném zákoníku občanském a v současném občanském zákoníku
Stromšík, Jakub ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Gábriš, Tomáš (oponent) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Právní úprava fyzických osob v obecném zákoníku občanském a v současném občanském zákoníku Abstrakt Tato disertační práce přináší komplexní historizující pohled na vývoj pojmu osoba v právním smyslu na území českých zemí. Velká část práce se zabývá filozofickým vymezením tohoto pojmu a zkoumá přirozenoprávní východiska této problematiky. Důraz je kladen na porovnání právní úpravy fyzických osob v obecném zákoníku občanském z roku 1811 (ABGB) a českém občanském zákoníku z roku 2012. Autoři nového občanského zákoníku označují za základní obecný ideový zdroj rekodifikace vládní návrh občanského zákoníku z roku 1937, který byl de facto modernizační revizí rakouského obecného zákoníku občanského, a tak je při interpretaci nového občanského zákoníku důležité přihlížet k relevantním ustanovením ABGB, zohlednit historický původ těchto ustanovení a zároveň zkoumat, jak se jejich výklad vyvíjel v čase. V disertační práci je také poměrně velký prostor věnován problematice ochrany osobnosti. Porovnávána jsou opět jednotlivá ustanovení nového občanského zákoníku a rakouského zákoníku z roku 1811. Velká pozornost je věnována jednotlivým prostředkům ochrany osobnosti vč. nejúčinnějšího institutu, kterým je odpovědnost za škodu, resp. povinnost nahradit újmu. Předmětem komparace je i současná česká a rakouská judikatura...
|
|
|
Vývoj prokuratury v okrese Trutnov v letech 1949 - 1993
Jarolínová, Veronika ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Gábriš, Tomáš (oponent) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Vývoj prokuratury v okrese Trutnov v letech 1949 - 1993 Abstrakt v českém jazyce Předkládaná práce se zabývá vznikem, vývojem a činností Okresní prokuratury v Trutnově v letech 1949 - 1993. Časové vymezení této práce je ohraničeno na počátku rokem 1949, kdy došlo ke vzniku okresních prokuratur jako zcela nového typu úřadů veřejné žaloby, a na konci rokem 1993, kdy byla přijata zcela nová právní úprava státních zastupitelství, která již neměla kořeny v období komunistického Československa. Práce se v první části zabývá organizací a postavením úřadů veřejné žaloby z historicko - právního úhlu pohledu, přičemž do jeho rámce je začleněn vznik Okresní prokuratury v Trutnově. Navazující druhá část se zabývá věcnou působností prokuratury, hlavními zásadami její činnosti, kvalifikací a etikou prokurátora. Zejména je zde pojednáno podrobněji o problematice prokurátorského dozoru, jehož integrálními složkami byly všeobecný dozor, trestní stíhání osob a dozor nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení trestním, dozor nad zákonností postupu a rozhodování soudů a státních notářství a dozor nad zachováním zákonnosti v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení a ochranná výchova. Třetí část této práce se zaměřuje na vnitřní organizaci práce prokuratury a vedení registraturních pomůcek. Do...
|
|
|
Správní soudnictví v ČSR v letech 1918 - 1938 v evropském kontextu
Vetešník, Pavel ; Kindl, Vladimír (vedoucí práce) ; Gábriš, Tomáš (oponent) ; Kopecký, Martin (oponent)
Správní soudnictví v ČSR v letech 1918 - 1938 v evropském kontextu Pro svoji práci jsem si jako téma vybral "Správní soudnictví v ČSR v letech 1918 - 1938 v evropském kontextu", protože oblast správního soudnictví zahrnující ochranu před nezákonnými zásahy výkonné moci je aktuální pro každý demokratický stát a to v každé době. Účelem správního soudnictví je tak přezkoumání správních aktů veřejné správy, a to nezávislými soudy. Svoji práci jsem se rozhodl zaměřit na období tzv. první republiky, tedy na období od 28. října 1918 tj. od zřízení samostatného státu československého do 30. září 1938 tj. do podepsání mnichovské dohody. Jedním z prvních národním výborem československým přijatým zákonem po zřízení samostatného státu československého, byl i zákon o nejvyšším správním soudě a o řešení kompetenčních konfliktů. V tomto roce tj. 2018 tak uplyne již 100 let od vzniku správního soudnictví v Československé republice. Správní soudnictví však po vzniku samostatného státu československého nevzniklo na zelené louce, ale již zmíněným zákonem o nejvyšším správním soudě a o řešení kompetenčních konfliktů došlo k recepci rakouského správního soudnictví. Za první republiky však správní soudnictví nebylo vykonáváno pouze Nejvyšším správním soudem, ale i soudy dalšími a to obecnými soudy nebo soudy zvláštními....
|
host ::
RSS.