|
|
Autoimunitní poškození ovária u dospívajících dívek, vliv antiovariálních protilátek na poruchy menstruačního cyklu a fertilitu
Kosová, Hana ; Hořejší, Jan (vedoucí práce) ; Grim, Miloš (oponent) ; Fučíková, Terezie (oponent) ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (oponent)
Výsledky naší studie a mapování výskytu sérových antiovariálních protilátek nás vede k přesvědčení, že výskyt autoprotilátek proti ovariu koresponduje s dříve či později se prezentujícími klinickými příznaky. Onemocnění může propuknou v období od puberty po celé reprodukční období. Zavedení adekvátní léčby (v naší studii se osvědčilo použití HRT) podle našich poznatků vedlo ke sníženi autoimunního poškození ovaria na minimum, k zachování jeho hornonálních funkcí a především k zachování zdravé ovariální tkáně, nezbytné pro budoucí fertilitu pacientky. Naše studie tedy potvrdila nepochybně obrovský význam včasné diagnostiky a léčby autoimunitního onemocnění ovaria. Z výsledků vyšetření hladin antiovariálních protilátek ve folikulámí tekutině pacientek zařazených od IVF programu vyplývá, že při řešení neplodnosti je třeba myslet i na tuto příčinu sterility spojenou s menšími úspěchy v IVF programu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Exprese NO syntáz, TGF-beta 1 a EGF u nemocných s prokázanou orofaryngeální infekcí Helicobacter pylori a jeho úloha u patologií orofaryngu
Lukeš, Petr ; Astl, Jaromír (vedoucí práce) ; Šlapák, Ivo (oponent) ; Fučíková, Terezie (oponent)
Práce se zabývá studiem přítomnosti Helicobacter pylori v lymfatické tkáni orofaryngu a změnami exprese vybraných cytokinů v souvislosti s imunitní odpovědí vyvolanou touto bakterií. Helicobacter pylori (HP) je známým žaludečním patogenem. V žaludku způsobuje rozvoj chronického zánětu, vředové choroby, ale i maligních nádorů jako je žaludeční adenokarcinom nebo MALT lymfom. Vzhledem k předpokládané orálně-orální cestě přenosu HP byla v minulosti zkoumána oblast dutiny ústní jako možný rezervoár infekce. Informace o možné kolonizaci orofaryngu jsou dosud neúplné, zveřejněno bylo několik prací, které přinesly rozporuplné výsledky. Nesourodost výsledků je dána především rozmanitostí použitých detekčních technik. Patogenetické působení HP v lymfatické tkáni orofaryngu nebylo dosud zkoumáno. Předpokládá se, že by HP mohl být zapojen do patogeneze chronického zánětu, ale i karcinogeneze této oblasti. V této práci byla zkoumána přítomnost HP v lymfatické tkáni orofaryngu u pacientů s tonzilárním karcinomem, chronickou tonzilitidou a syndromem obstrukční spánkové apnoe pomocí real-time PCR. U části pacientů byl následně vyšetřen i žaludek na přítomnost HP infekce pomocí ureázového dechového testu a PCR. V séru pacientů byly zjišťovány specifické protilátky proti HP a dále hladiny cytokinů (EGF a TGF-beta1), které...
|
|
| |
|
| |
|
|
Imunologicko-biologické aspekty spinocelulárních karcinomů v oblasti hlavy a krku
Bouček, Jan ; Říhová, Blanka (vedoucí práce) ; Fučíková, Terezie (oponent) ; Šlapák, Ivo (oponent)
Vznik nádorového onemocnění je podmíněn změnou či sérií změn na genové úrovni. Rozvoj nádorového onemocnění je do značné míry touto změnou předznamenán, ale velmi významnou roli zde hrají další okolnosti. V případě solidních nádorů se jedná hlavně o nádorové mikroprostředí. Zde se setkávají samotné nádorové buňky s buňkami okolního stromatu, zejména fibroblasty, a s buňkami imunitního systému. Zde se také zásadním způsobem formuje charakter a intenzita protinádorové imunitní odpovědi. Spinocelulární karcinom hlavy a krku je 6. nejčastější onkologické onemocnění postihující každoročně celosvětově více než půl milionu pacientů. Přes pokroky a zlepšení ve všech léčebných modalitách nedosahuje terapie ani v západních zemích uspokojivých hodnot a již několik desetiletí setrvávají na přibližně stejných hodnotách. V současné době je pravděpodobnost přežití 5 let, bez ohledu na lokalizaci a stádium onemocnění, jen přibližně 40%. V předložené práci jsou diskutovány imunologické a biologické aspekty spinocelulárních karcinomů hlavy a krku shrnující poslední poznatky o molekulární podstatě chování nádorových buněk, o vlivu a významu regulace imunitního systému pro klinický průběh onemocnění, a o moderních terapeutických přístupech.
|
|
|
Imunologicko-biologické aspekty spinocelulárních karcinomů v oblasti hlavy a krku
Bouček, Jan ; Říhová, Blanka (vedoucí práce) ; Fučíková, Terezie (oponent) ; Šlapák, Ivo (oponent)
Vznik nádorového onemocnění je podmíněn změnou či sérií změn na genové úrovni. Rozvoj nádorového onemocnění je do značné míry touto změnou předznamenán, ale velmi významnou roli zde hrají další okolnosti. V případě solidních nádorů se jedná hlavně o nádorové mikroprostředí. Zde se setkávají samotné nádorové buňky s buňkami okolního stromatu, zejména fibroblasty, a s buňkami imunitního systému. Zde se také zásadním způsobem formuje charakter a intenzita protinádorové imunitní odpovědi. Spinocelulární karcinom hlavy a krku je 6. nejčastější onkologické onemocnění postihující každoročně celosvětově více než půl milionu pacientů. Přes pokroky a zlepšení ve všech léčebných modalitách nedosahuje terapie ani v západních zemích uspokojivých hodnot a již několik desetiletí setrvávají na přibližně stejných hodnotách. V současné době je pravděpodobnost přežití 5 let, bez ohledu na lokalizaci a stádium onemocnění, jen přibližně 40%. V předložené práci jsou diskutovány imunologické a biologické aspekty spinocelulárních karcinomů hlavy a krku shrnující poslední poznatky o molekulární podstatě chování nádorových buněk, o vlivu a významu regulace imunitního systému pro klinický průběh onemocnění, a o moderních terapeutických přístupech.
|
|
|
Exprese NO syntáz, TGF-beta 1 a EGF u nemocných s prokázanou orofaryngeální infekcí Helicobacter pylori a jeho úloha u patologií orofaryngu
Lukeš, Petr ; Astl, Jaromír (vedoucí práce) ; Šlapák, Ivo (oponent) ; Fučíková, Terezie (oponent)
Práce se zabývá studiem přítomnosti Helicobacter pylori v lymfatické tkáni orofaryngu a změnami exprese vybraných cytokinů v souvislosti s imunitní odpovědí vyvolanou touto bakterií. Helicobacter pylori (HP) je známým žaludečním patogenem. V žaludku způsobuje rozvoj chronického zánětu, vředové choroby, ale i maligních nádorů jako je žaludeční adenokarcinom nebo MALT lymfom. Vzhledem k předpokládané orálně-orální cestě přenosu HP byla v minulosti zkoumána oblast dutiny ústní jako možný rezervoár infekce. Informace o možné kolonizaci orofaryngu jsou dosud neúplné, zveřejněno bylo několik prací, které přinesly rozporuplné výsledky. Nesourodost výsledků je dána především rozmanitostí použitých detekčních technik. Patogenetické působení HP v lymfatické tkáni orofaryngu nebylo dosud zkoumáno. Předpokládá se, že by HP mohl být zapojen do patogeneze chronického zánětu, ale i karcinogeneze této oblasti. V této práci byla zkoumána přítomnost HP v lymfatické tkáni orofaryngu u pacientů s tonzilárním karcinomem, chronickou tonzilitidou a syndromem obstrukční spánkové apnoe pomocí real-time PCR. U části pacientů byl následně vyšetřen i žaludek na přítomnost HP infekce pomocí ureázového dechového testu a PCR. V séru pacientů byly zjišťovány specifické protilátky proti HP a dále hladiny cytokinů (EGF a TGF-beta1), které...
|
|
|
Imunochemické detekce tkáňového poškození
Vytášek, Richard ; Herget, Jan (vedoucí práce) ; Pavelka, Karel (oponent) ; Nečas, Emanuel (oponent) ; Fučíková, Terezie (oponent)
Primární podnět, vedoucí k tkáňovému poškození, je obvykle exogenního původu. Endogenního původu jsou zřejmě ta poškození tkáně, kdy dochází k soustavnému, dlouhodobému modifikování (např. vlivem stárnutí) některé její komponenty, která vede k ztrátě její funkčnosti (např. glykace proteinů čočky či racemisace jejich aminokyselin). Exogenní zásah, vedoucí k poškození tkáně, může být fyzikální podstaty (mechanickýporanění, tepelný - popálení, ionizující záření atd.), chemický (např. toxiny, alergeny, ale i přebytek či nedostatek kyslíku) nebo biologický (např. infekce). Chemický či biologický podnět vyvolává primární odpověď a tou je obvykle uvolnění cytokinů do extracelulárního prostoru anebo produkce volných radikálů. Účinek cytokinů na ostatní buňky je velmi různorodý a závisí na jejich typu, ale cytokiny jako takové tkáně nedegradují. Oproti tomu volné radikály mohou sice mít vlastnosti hormonů (oxid dusnatý) a mít protektivní účinek, ale mnohem častěji tkáně poškozují, ať už jako takové nebo svými reaktivními produkty (po reakci s kovy, oxidanty nebo reduktanty). Volné radikály, díky své reaktivitě, mají krátkou dobu existence a proto jejich stanovení je obtížné a často se převádí na stanovení stabilního produktu vznikajícího reakcí volného radikálu. Příkladem může být měření produkce oxidu dusnatého na...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.