Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Imunochemické detekce tkáňového poškození
Vytášek, Richard ; Herget, Jan (vedoucí práce) ; Pavelka, Karel (oponent) ; Nečas, Emanuel (oponent) ; Fučíková, Terezie (oponent)
Primární podnět, vedoucí k tkáňovému poškození, je obvykle exogenního původu. Endogenního původu jsou zřejmě ta poškození tkáně, kdy dochází k soustavnému, dlouhodobému modifikování (např. vlivem stárnutí) některé její komponenty, která vede k ztrátě její funkčnosti (např. glykace proteinů čočky či racemisace jejich aminokyselin). Exogenní zásah, vedoucí k poškození tkáně, může být fyzikální podstaty (mechanickýporanění, tepelný - popálení, ionizující záření atd.), chemický (např. toxiny, alergeny, ale i přebytek či nedostatek kyslíku) nebo biologický (např. infekce). Chemický či biologický podnět vyvolává primární odpověď a tou je obvykle uvolnění cytokinů do extracelulárního prostoru anebo produkce volných radikálů. Účinek cytokinů na ostatní buňky je velmi různorodý a závisí na jejich typu, ale cytokiny jako takové tkáně nedegradují. Oproti tomu volné radikály mohou sice mít vlastnosti hormonů (oxid dusnatý) a mít protektivní účinek, ale mnohem častěji tkáně poškozují, ať už jako takové nebo svými reaktivními produkty (po reakci s kovy, oxidanty nebo reduktanty). Volné radikály, díky své reaktivitě, mají krátkou dobu existence a proto jejich stanovení je obtížné a často se převádí na stanovení stabilního produktu vznikajícího reakcí volného radikálu. Příkladem může být měření produkce oxidu dusnatého na...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.